Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Plzeň má největší zdroj energie z biomasy

Plzeňská teplárenská zprovoznila největší zařízení v České republice na výrobu energie z biomasy. Výkon nového energobloku je 11,5 megawattu elektrických a 35 MW tepelných. Výstavba trvala 22 měsíců.

Dosud největší instalovaný výkon v Česku u podobného zařízení pro výrobu elektřiny byl jen 3,5 MW. Jedná se o významný obnovitelný zdroj energie i v rámci Evropské unie. Ročně může nahradit až 200 000 tun uhlí, tedy zhruba šestinu toho co teplárna potřebuje. Městkou teplárnu stálo zařízení 880 milionů korun. "Investice neovlivní cenu tepla v Plzni," upozornil ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. Cena tepla přitom patří v Plzni k nejnižším v Česku. Letos chce teplárna, která je největším výrobcem energie v Plzeňském kraji, vyrobit více než třetinu elektřiny z biomasy. Dosáhne tím největšího podílu zelené elektřiny nejen mezi tuzemskými teplárnami, ale také dalšími klasickými výrobci tepla a elektřiny v ČR.

Podnik má dlouhodobé zkušenosti s využitím biomasy. První pokusy s novým zdrojem energie firma zahájila v roce 2002. Do loňského roku se ale jednalo pouze o společné spalování biomasy a uhlí. Loni tak biomasa nahradila již 100 000 tun uhlí. Teprve nově zprovozněný blok výhradně využívá biomasu. Z 90 procent spaluje dřevní štěpku a z deseti procent peletky z energetických rostlin.

Podle ministryně životního prostředí Rut Bízkové nové zařízení přispívá k plnění závazku České republiky vůči Evropské unii při ochraně klimatu. Výrazně také omezuje znečišťování ovzduší v regionu. Přispívá rovněž k prosazování strategie energetické bezpečnosti, protože spalovaná biomasa je domácí produkce.

Teplárna bude spalovat téměř veškerou produkci biomasy v okolí Plzně. Podle Drápely potenciál tohoto obnovitelného zdroje energie je především v cíleně pěstované biomase. Zemědělci z okolí Plzně ji zkoušejí pěstovat druhým rokem. Teplárna od nich letos odkoupí 25 až 30 000 tun. To znamená asi třikrát více než loni. Pro nový energoblok bylo také postaveno sušící zařízení za 80 milionů korun. Veškeré biopalivo, které půjde do kotle, musí být vysušené a rozdrcené. Biomasa má menší výhřevnost než uhlí, proto se jí spálí téměř o polovinu více. Návratnost investice do energobloku v Plzni je deset let. Cena proudu vyráběného z čisté biomasy má od státu garantovanou výkupní cenu. Ta je o 40 procent vyšší než cena za elektřinu vyráběnou spoluspalovaním biomasy a uhlí. Podle technického ředitele Plzeňské teplárenské Jiřího Holoubka se jedná o energetický zdroj postavený za privátní peníze a bez dotací (vzhledem k výkupním cenám za elektřinu nejsou dotace nutné, pozn. red.).

Využíváním biomasy se Plzeňská teplárna brání také hrozícímu nedostatku uhlí. S těžaři má uzavřenu smlouvu pouze na jeden rok. Dříve měla teplárna desetiletou smlouvu na dodávku uhlí. Těžaři nyní ale dlouhodobé smlouvy nechtějí teplárnám dávat a těžbu uhlí snižují. Sokolovská uhelná šetří uhlí především pro vlastní elektrárnu. Těžební společnost Czech Coal zase argumentuje ekologickými limity, které brání těžbě uhlí na Mostecku. "Teplárny nemají dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí a stát dosud neřekl, jakým směrem se situace bude vyvíjet," tvrdí v této souvislosti ředitel Teplárenského sdružení Miroslav Krejčů.

"Tato informace je mylná, stát dal schválením územních limitů těžby uhlí již v roce 1991 jasný signál teplárnám, že mají hledat alternativu k severočeskému uhlí," oponuje Martin Sedlák, energetický analytik Hnuti DUHA. "Možnosti zateplování a výroby zeleného tepla jsou u nás větší než spotřeba uhlí a plynu k vytápění dohromady. Zelená úsporám je výborný první krok, jak se zbavit uhlí nadobro, finanční prostředky však stačí jen pro každou osmnáctou domácnost. Vláda by měla do zateplování investovat miliardy, které bude vydělávat na aukcích emisních povolenek."

Pavlína Voláková, místopředsedkyně představenstva sdružení Biomasa 2010 a ředitelka Žlutické teplárenské a.s., upozorňuje na další problém: "Takovéto velké zdroje svážejí biomasu z velkých vzdáleností, namísto toho, aby se využívala lokálně. Navíc zatímco výroba elektřiny z biomasy je podporována prostřednictvím výkupních cen, výroba tepla podporována není. Vyplatí se proto vyrábět elektřinu i bez využití tepla, které může nevyužito odcházet do chladicích věží. Z energie v palivu se tak využije jen asi třetina. V důsledku se zvyšuje cena biomasy pro výrobu tepla, což ohrožuje investice do dříve postavených zdrojů. Systém podpor by měl zahrnovat i výrobu tepla a motivovat k využití odpadního tepla z výroby elektřiny."

Tuzemské teplárny a elektrárny spálí nyní ročně 850 000 tun dřevní štěpky. K dalšímu použití je volných 600 až 700 000 tun. To podle ředitele Tepláren Brno Alexeje Nováčka nebude stačit ani na pokrytí potřeb již rozpracovaných projektů ekologických zdrojů energie. Sdružení Biomasa 2010 proto navrhuje zaměřit se na podporu cíleného pěstování biomasy a jejího lokálního využití se zaměřením na vysokou účinnost.

 
 
Reklama