Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zemědělci vstupují do energetiky

Zemědělci se chtějí stát výrobci energie a dodavateli surovin pro energetiku. Do roku 2020 by podle představ Agrární komory mělo v České republice stát tisíc stanic na bioplyn. Ještě do konce letošního roku má být v provozu 160 stanic. Na Žofínském fóru v Praze to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba při představování programu na podporu českého zemědělství. Upozornil, že pro energetické účely je zemědělství schopné uvolnit až 600 tisíc hektarů, což představuje zemědělskou produkci v hodnotě deseti miliard korun. Jedná se přitom o půdu, která neslouží k potravinářské produkci. "Chceme obojí," vyjádřil se k řečnické otázce, zda mají zemědělci vyrábět energii nebo potraviny. Připomenul, že ve světě jako celku je přebytek potravin, rozvinuté země řeší co s jejich nadvýrobou. Polovina z vyčleněné plochy by měla být určena k dodávkám surovin pro bioplynové stanice.

Na otázku z pléna, zda zemědělci jsou ochotni spolupracovat se společností ČEZ na energetickém využití své produkce, reagoval kladně. Upozornil, že rozhodující bude ale cena. Není podle něho možné, aby ČEZ nabízel za tunu obilí 1000 korun, když výrobní cena je dvaapůlkrát vyšší.

"Myšlenka je to vynikající," řekl k záměrům Agrární komory náměstek ministra zemědělství ČR Oldřich Černoch. Připomněl ale, že zemědělství nemůže zůstat při těchto snahách osamoceno.

Na to upozornil i Veleba, když odmítl představu Ministerstva průmyslu a obchodu, které počítá k roku 2020 pouze s 360 bioplynovými stanicemi. Doporučil proto snížit podporu, která je státem věnovaná fotovoltaice i energii z větru. Místo toho by se podpora obnovitelných zdrojů energie měla soustředit na rozvoj výroby tepla a elektřiny z bioplynových stanic. Tyto stanice nabízejí stabilní výkon pro celý rok, což u slunečních a větrných elektráren neplatí. Využití bioplynu jako obnovitelného zdroje energie má podle Agrární komory také pozitivní vliv na životní prostředí, vede k likvidaci odpadů, snižuje riziko znečištění prostředí. Na každou bioplynovou stanici se v průměru váže deset pracovních míst. Dalších pět pracovních míst vzniká v navazujících odvětvích. Veleba připomenul, že v Německu je nyní již postaveno 4 300 bioplynových stanic.

Problém s využitím bioplynu v Česku nespočívá pouze v nízké výkupní ceně elektřiny z těchto zařízení. Podle Českého sdružení pro biomasu CZ Biom více než dvě třetiny zájemců o stavbu bioplynové stanice také nedostane připojení do elektrické sítě. Důvodem má být velký počet žádostí o připojení slunečných elektráren. Přitom mnozí investoři do fotovoltaiky si mají jen rezervovat kapacitu sítí. Sdružení CZ Biom letos adresovalo otevřený dopis s touto informací vládě, parlamentu, Senátu a představitelům hlavních politických stran.

Dalším pilířem bioenergetiky rozvíjené agrárním sektorem se má stát výroba tepla z biomasy. Zemědělství je schopno pro tento účel nabídnout ročně produkci 1,5 milionu tun biomasy. Za velice perspektivní považují zemědělci také výboru biopaliv pro dopravu.

Pro energetické účely a výrobu paliv lze používat klasické zemědělské produkty, jako je obilí, řepka, cukrová řepa, kukuřice. Kromě toho se také pěstují speciální technické plodiny, jako šťovík, konopí nebo rychle rostoucí dřeviny.

 
 
Reklama