V Peklově u obce Hřebeč na Kladensku roste plantáž energetických topolů, kterou založilo jako první v České republice Hospodářské družstvo v Unhošti. Právě na tomto místě proběhl včera již druhý ročník setkání zájemců o obnovitelné zdroje energie z rostlinných materiálů.

Infrakamerou lze kontrolovat a hodnotit tepelné izolace staveb. Zkušenosti s jejím využitím v Energy Centru České Budějovice přiblíží dnešní článek.

"Přechod k plnému využití technologie alternativní energie vytváří pracovní místa a to více než ekonomika jako taková" - tak toto je závěr z nedávno provedené rozsáhlé studie EU zabývající se dopadem obnovitelných zdrojů na ekonomiku a zaměstnanost.

Čím bude výhodné topit v příštích letech? Které palivo se bude zdražovat více a které méně? Nebyla intenzivní plynofikace rozsáhlých územních celků i malých obcí v posledních letech ukvapená? To jsou nejčastější otázky, které zaznívají v novinových nebo rozhlasových rozhovorech s odborníky nebo i v rozhovorech u piva.

Zprávy o zrychlování procesu klimatických změn se objevují ve sdělovacích prostředcích stále častěji. Například v úterních Lidových novinách vyšel zajímavý článek Země se otepluje rychleji, než se čekalo. Stále přibývá důkazů, že tyto klimatické změny nejvíce ovlivňuje emise tzv. "skleníkových plynů" ze spalovacích zařízení. To, že snižování těchto emisí přímo souvisí s modernizací spalovacích zařízení si naše topenářské cechy a odborná sdružení zatím moc nepřipouštějí. V Německu jsou v tomto směru mnohem dále a konkrétní kroky tyto instituce již podnikají.

Jaksi se opomíjí, že základem pro dosažení minimálních provozních nákladů je vlastní koncepce otopného systému. Investoři sledují a analyzují ceny energií, pídí se po nejlepším kotli na to které palivo, které je na trhu, a na závěr si nechají od montážní firmy nainstalovat nějaký otopný systém, často bez projektu.

Malá obec Borová Lada ležící u Vimperka využívá pro vytápění 4 bytových domů, budovy obecního úřadu a mateřské školky tepelná čerpadla systému země - voda. Realizace zajímavého projektu, na kterou jsme se jeli podívat, je příkladem konkrétní práce, která přináší efekt jak v úspoře primární energie (uhlí), tak i v odstranění několika zdrojů znečištění ovzduší šumavské přírody.

Kolik procent z celkové energetické bilance naší republiky by mohlo přinést energetické využití štěpky vyrobené v lese z odpadního dřeva zbylého po těžbě? Zajímavý článek zkušených odborníků na tuto otázku odpovídá.

Již 24 let ohřívá vodu solární zařízení v Kojetíně. Naopak nejnovější zařízení bylo uvedeno do provozu letos na jaře v obci Věžky v okrese Kroměříž.

Včerejší přednáška Dr. Scheera v Praze byla pro asi 200 účastníků autentickým setkáním s mužem, který prakticky prosazuje zcela zásadní změny v energetické politice. Hermann Scheer je doktor politických věd, ekonom a sociolog. V sousedním Německu je vydavatelem dvou odborných energetických časopisů, poslancem Spolkového sněmu a členem parlamentního sdružení Rady Evropy.

Představa, že stavební firma při předávání dokončeného rodinného domu provede kontrolní měření těsnosti vnějších obvodových konstrukcí je v podmínkách ČR zatím dosti utopistická. V západoevropských zemích je ale toto měření běžnou záležitostí a jeho provádění je od roku 1997 popsáno normou DIN EN ISO 9972. Např. v Horním Rakousku je úspěšně provedené měření podmínkou pro přiznání zemské finanční dotace na výstavbu (viz článek z 22.9.). K měření se používá kontrolní zařízení "Blower door" (volně přeloženo "dveřní plnící dmychadlo"). Článek předního německého specialisty se zabývá stanovením velikosti chyby při praktickém měření.