Energetický audit je podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií soubor činností , jejichž výsledkem je jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách, včetně návrhu opatření, které je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Stačí ale tento nástroj pro výběr optimální varianty při plánování energetických investic?

Reálně odhadovaný dosažitelný technický výkon na území ČR byl stanoven pracovníky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na úrovni 80-200 MW s odhadovanou roční výrobou 110-280 GWh. To představuje využití instalovaného výkonu na úrovni 1400 h ročně.

Stejně jako v mnoha jiných městech a obcích České republiky bylo možné docílit i v městečku Benešov od počátku 90. let značné zlepšení životního prostředí pomocí změny nositelů energie (změnou použití primárních zdrojů).

Malé rozšíření teplovzdušného vytápění mají na svědomí mimo jiné špatné zkušenosti s amatérskými pokusy v 60. letech.

Autor nabízí nový pohled na moderně projektované budovy ze zorného úhlu vytápění, větrání a klimatizace. Překvapující je u těchto budov především poměr energetických ztrát a zátěží, oproti budovám tradičním. Zajímavé je i využití akumulačních schopností budovy, kdy díky malé potřebě tepla má i běžná konstrukce velký vliv na celkovou tepelnou bilanci.

Příspěvek se zabývá problematikou energetických auditů termálních solárních zařízení a odlišnostmi, se kterými je třeba při jejich zpracování uvažovat. Jsou v něm diskutována témata z oblasti hodnocení energetických a environmentálních přínosů.

Autor má se solárním ohřevem bohaté praktické zkušenosti. Z nich vykrystalizovalo několik cenných rad pro zájemce o tento ekologický a a se stoupajícími cenami paliv a elekřiny i ekonomicky zajímavý systém.

Peletky jsou zcela nové palivo vyráběné z čisté biomasy bez jakýchkoli příměsí. Vynikají zejména dokonalým spalováním a automatizací při dopravě paliva do ohniště.

Jaké budou dopady globálních klimatických změn na oblast vytápění a klimatizace pro území České republiky? Budou se snižovat nároky na vytápění?

Příspěvek upozorňuje na to, co všechno bychom měli zahrnovat do objektivního hodnocení zdroje energie. Nová metodika, vypracovaná CityPlan s.r.o., poskytuje jako prvá svého druhu podklad pro reálné srovnání různých zdrojů tepla. Objasňuje a započítává externality, které nelze dále přehlížet.

Jaké jsou nejdůležitější pozorované změny klimatu na Zemi ve 20. století? Ve středních a vyšších zeměpisných šířkách se významně zvýšila četnost výskytu extrémních srážkových období, koncentrace CO₂ vzrostla od roku 1750 o 31 % a její současná hodnota je nejvyšší za posledních 420 tisíc let! To jsou jen některé zajímavé údaje z článku autorky, kterou známe z televizních předpovědí počasí.

V roce 1999 byl na rodinném domě v Kroměříži nainstalován s náklady 70 000,- Kč moderní solární systém pro ohřev TUV. Nyní jsou k dispozici podrobné výsledky měření energetického přínosu celého systému.

Nejnovější informace o vnitřním zateplování objektů, které se v naší republice začíná rozšiřovat v rozporu se zásadami správného zateplování. Proklamované úspory nákladů za lešení při vnějším zateplování jsou později několikanásobně vyšší při odstraňování vad (plísně, poruchy stavebních konstrukcí atd.).

Izolace potrubních rozvodů není často uvažována jako významný zdroj úspor. Zkusme se na tuto problematiku podívat z ryze ekonomického pohledu. Kolik se správně provedenou izolací potrubních rozvodů uspoří peněz na provozních nákladech? Výsledky vás jistě překvapí.

V Peklově u obce Hřebeč na Kladensku roste plantáž energetických topolů, kterou založilo jako první v České republice Hospodářské družstvo v Unhošti. Právě na tomto místě proběhl včera již druhý ročník setkání zájemců o obnovitelné zdroje energie z rostlinných materiálů.

Infrakamerou lze kontrolovat a hodnotit tepelné izolace staveb. Zkušenosti s jejím využitím v Energy Centru České Budějovice přiblíží dnešní článek.

"Přechod k plnému využití technologie alternativní energie vytváří pracovní místa a to více než ekonomika jako taková" - tak toto je závěr z nedávno provedené rozsáhlé studie EU zabývající se dopadem obnovitelných zdrojů na ekonomiku a zaměstnanost.

Čím bude výhodné topit v příštích letech? Které palivo se bude zdražovat více a které méně? Nebyla intenzivní plynofikace rozsáhlých územních celků i malých obcí v posledních letech ukvapená? To jsou nejčastější otázky, které zaznívají v novinových nebo rozhlasových rozhovorech s odborníky nebo i v rozhovorech u piva.

Zprávy o zrychlování procesu klimatických změn se objevují ve sdělovacích prostředcích stále častěji. Například v úterních Lidových novinách vyšel zajímavý článek Země se otepluje rychleji, než se čekalo. Stále přibývá důkazů, že tyto klimatické změny nejvíce ovlivňuje emise tzv. "skleníkových plynů" ze spalovacích zařízení. To, že snižování těchto emisí přímo souvisí s modernizací spalovacích zařízení si naše topenářské cechy a odborná sdružení zatím moc nepřipouštějí. V Německu jsou v tomto směru mnohem dále a konkrétní kroky tyto instituce již podnikají.

Jaksi se opomíjí, že základem pro dosažení minimálních provozních nákladů je vlastní koncepce otopného systému. Investoři sledují a analyzují ceny energií, pídí se po nejlepším kotli na to které palivo, které je na trhu, a na závěr si nechají od montážní firmy nainstalovat nějaký otopný systém, často bez projektu.