Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Finanční řešení pro čistou energii pro střední a východní Evropu

zpráva z konference

Cílem studie je poukázat na možnosti, které existují v oblasti obnovitelných zdrojů z hlediska rozsáhlé přeshraniční spolupráce, vytváření pracovních míst a možného růstu s cílem posílit dialog mezi vládami a investiční komunitou při zvažování budoucího energetického profilu regionu.

Konference „Finanční řešení pro čistou energii pro střední a východní Evropu“ pořádaná 11. září na Novotného Lávce v Praze se konala při příležitosti uvedení stejnojmenné studie. Samotnou studii uvádějí pořadatelé (institut Glopolis ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze) takto: „Cílem studie je poukázat na možnosti, které existují v oblasti obnovitelných zdrojů z hlediska rozsáhlé přeshraniční spolupráce, vytváření pracovních míst a možného růstu s cílem posílit dialog mezi vládami a investiční komunitou při zvažování budoucího energetického profilu regionu. Studie se zabývá možnostmi rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Bulharsku, České republice, Maďarsku a Rumunsku. Byla zpracována v rámci programu Cambridgeské univerzity pro vedení v udržitelnosti (CPSL) ve spolupráci s Regionálním centrem pro výzkum energetické politiky (REKK) na Korvínově univerzitě v Budapešti.“ Celou konferenci moderoval ředitel institutu Glopolis Petr Lebeda.

Představení studie

Studii nejprve stručně představili dva spoluautoři – Sandrine Dixson-Declève, ředitelka Cambridgeského programu pro vedení udržitelnosti a László Szabó z Regionálního centra pro výzkum energetické politiky v Budapešti.




Sandrine Dixson-Declève (vlevo) a László Szabó (vpravo) nejdříve studii stručně představili

Tento úvod se nesl převážně v obecné rovině a vyzdvihoval klady a příležitosti tzv. zeleného růstu a rozvoje obnovitelné energetiky. Jednalo se zejména o prezentaci čisté energie jako výhodné investiční oblasti a jejích pozitivních dopadech na místní a budoucí rozvoj.

Studii oponoval Roman Portužák z Vysoké školy báňské (bývalý ředitel odboru energetiky na MPO), který naopak zdůrazňoval slabé stránky rychlého rozvoje obnovitelné energetiky, především nevýhodnou bilanci účinnosti a výše nákladů nebo proměnlivost výkonu a s tím související přetěžování přenosových soustav. Vedle toho zdůraznil, že kromě obnovitelných zdrojů jsou zde i tzv. alternativní zdroje (odpady, skládkový a důlní plyn), které mají velký potenciál, ale nedostává se jim dostatečné pozornosti (podpora skládkového a důlního plynu je zahrnuta v poplatku na podporu OZE, KVET a DZ, potenciál těchto zdrojů je však velmi malý a do budoucna nejistý; spalování odpadu má v ČR silnou politickou podporu, EU přitom hodnotí spalovny v ČR za zbytečně předimenzované, přičemž preferuje materiálové využití odpadů před jejich spalováním, ale hlavně klade důraz na snižování množství odpadu (podrobněji zde v angličtině), ČR přitom vůbec nemá plán na předcházení vzniku odpadů, pozn. red.). Jak autoři tak oponent se však shodli na nutnosti vybočit z provincionální debaty o energetice a bavit se o nastavení energetického mixu na úrovni celého regionu střední a východní Evropy. Jelikož jsou v jednotlivých zemích odlišné podmínky pro různé obnovitelné zdroje, je záhodno rozvíjet v každém státě takový obnovitelný zdroj, který je pro něj nejvhodnější a ten na mezinárodní úrovni kombinovat s ostatními zdroji v okolních zemích.

Panelisté



Pavel Šolc – Ministerstvo průmyslu a obchodu


Martin Sedlák – Aliance pro energetickou soběstačnost


Bedřich Moldan – Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze


Jan Fischer – Nano Energies


Štěpán Chalupa – Asociace pro větrnou energii

Panelová diskuse

Po představení studie a oponentury se k tématu vyjádřili členové přítomného panelu, načež následovala panelová diskuze. V panelu byly přítomni jak zástupci organizací zabývajících se „zelenou energií“ tak zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu, které v ČR tradičně prosazuje konvenční zdroje energie. Diskuze se účastnili i autoři studie Sandrine Dixson-Declève a László Szabó a rovněž Roman Portužák.

Ač rozdílnost jejich názorů dávala diskuzi na dynamice, obě strany používaly věcných argumentů, díky čemuž se diskuze nezvrhla v „ideologickou přestřelku“ příznivců obnovitelné a zastánců konvenční energie a objevila se dokonce i oboustranná ochota ke spolupráci (MPO tuto ochotu vyjadřuje verbálně na všech podobných nezávazných jednáních, v připomínkových řízeních však argumenty druhé strany v minulosti pravidelně zamítalo, nebo dokonce ignorovalo s poukazem na skutečnost, že žádná z asociací zastupujících jednotlivé OZE, ani jejich sdružení nejsou oprávněni připomínky vznášet, proto byla nově založena Komora OZE, teprve praxe ukáže, nakolik je MPO skutečně nakloněno spolupráci, pozn. red.).

Některé argumenty byly přijaty všemi zúčastněnými prakticky bez diskuze. Všichni se shodli, že je třeba:

  • více rozvíjet přenosovou soustavu jak stran kapacity, tak pokud se týče „chytrých“ sítí,
  • více propojovat přenosové soustavy napříč státy a dále propojovat národní energetické trhy (zde bylo oceněno nedávné připojení Maďarska k česko-slovenskému trhu s elektřinou),
  • provozovat vyvážený energetický mix (ovšem názory na poměr zdrojů v tomto mixu se různí),
  • směřovat k nižší spotřebě energie a k efektivnějšímu využívání energie,
  • investovat do výzkumu obnovitelných zdrojů energie (dále OZE), aby byly co nejdříve konkurenceschopné i bez podpory,
  • stabilizovat legislativní prostředí v oblasti obnovitelné energie,
  • více spolupracovat ve vztahu výzkumné sféry a veřejné správy (je zde spoustu funkčních nápadů, ale vázne jejich realizace).

Oba „tábory“ se shodly, že podpora OZE je potřeba a že by rozvoj těchto zdrojů neměl v budoucnu záviset pouze na podpoře. Ovšem jak se dalo čekat, obě strany si pod slovem „podpora“ představují něco jiného. Zatímco zástupci „čistých technologií“ jsou pro zachování stávající podpory formou výkupních cen („feed-in tariff“), zastánci konvenčních zdrojů prosazují zejména zjednodušení povolovacího procesu a volný přístup do sítě – ovšem bez finanční podpory.

Pavel Šolc z MPO poznamenal, že finanční podpora má své hranice jednoduše proto, že „lidé jsou stále méně ochotní tuto podporu platit“. Dále dodal, že „obnovitelné zdroje mají být především zdrojem energie, ne peněz“. Na námitku Martina Sedláka, že není vyřešená finanční stránka dostavby Temelína a že se hovoří i o zavedení výkupních cen na jadernou energii, Pavel Šolc opáčil, že snahou MPO je zrušit všechna dotační schémata (jak pro obnovitelnou, tak pro jadernou energii), aby cenu elektřiny v maximální možné míře stanovoval trh. Martin Sedlák ovšem připomenul, že do nízkých tržních cen energie z konvenčních zdrojů nejsou započítány negativní externality (podrobněji v článku na TZB-info zde) využívání těchto zdrojů. Následovala výměna názorů na věrohodnost studií výpočtu externalit a také debata, zda je vhodnější investiční, nebo provozní podpora OZE.

Roman Portužák opakovaně zmínil, že je potřeba investovat hlavně do výzkumu obnovitelných technologií, aby byly co nejdříve konkurenceschopné a mohly se uplatnit na trhu bez podpory. Na to reagovali Sandrine Dixson-Declève a László Szabó, že právě k tomuto cíli finanční podpora OZE směřuje. Zastavení podpory znamená zastavení vývoje.

V řadě momentů se diskuze už netýkala ani tak podpory OZE ani představené studie, ale spíše toho, jak jsou různé zdroje energie žádoucí a jak by měl být nastaven energetický mix. Diskuzi v tomto směru podnítil Pavel Šolc, když se dotázal, zda je ústup od fosilních paliv opravdu tak urgentní. Fosilní paliva mají své místo v energetickém mixu a nejsou a priori špatná. Kromě toho máme rozsáhlé zásoby uhlí a břidlicového plynu. Na to reagoval Bedřich Moldan - vyčerpávání fosilních paliv a negativní dopady jejich rozsáhlého využívání na životní prostředí a změny klimatu jsou hlavním důvodem podpory rozvoje OZE. Konkurenceschopnost je až na druhém místě. „Při rozvoji obnovitelné energetiky v Dánsku počátkem 90. let konkurenceschopnost také nebyla hlavní hledisko. Přesto dnes Dánové stojí na vrcholu světového clean-tech průmyslu.“ Toto tvrzení podpořila také Sandrine Dixson-Declève: „O závažných dopadech využívání fosilních paliv dlouhodobě mluví Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) a letos se s ním v tomto ohledu poprvé shodla také Mezinárodní energetická agentura (IEA). Dokonce i velké ropné společnosti začínají investovat do obnovitelné energie.“

Alternativní zdroje fosilních paliv (např. břidlicový plyn) mají mj. tu nevýhodu, že zachovávají infrastrukturu a investice v oblasti fosilních paliv a tak oddalují řešení problémů spojených s jejich využíváním. Je tedy třeba rozlišovat mezi podporou alternativních zdrojů, které nás někam posunou a těch, které konzervují současný stav. Alternativní zdroje fosilních paliv nepodněcují myšlení lidí směrem ke snižování spotřeby a efektivnějšímu nakládání s energií.

Velmi často se debata odehrávala v ryze českém kontextu, kde se zahraniční hosté příliš neuplatnili. Jednalo se zejména o problémy s připojováním nových OZE, o korupční prostředí v české energetice nebo o nastavení českého energetického mixu. U posledně jmenovaného překvapivě nastala optimistická chvíle. Ministerstvu průmyslu a obchodu coby zástupci státní sféry bylo vytknuto, že se málo zabývá alternativními energetickými koncepcemi (např. koncepcí Chytrá energie od Hnutí Duha nebo Energetická (r)Evoluce od Greenpeace) a že s autory těchto studií málo komunikuje. Na to Pavel Šolc odpověděl, že tyto koncepce jsou plné proklamací, ale obsahují málo dat. Vyzval tedy přítomné zástupce „zelených“ organizací ke společné debatě o státní energetické koncepci nad konkrétními čísly, které má MPO k dispozici (např. údaje o počtu, ploše, orientaci a sklonu střech vhodných pro instalaci fotovoltaických panelů). Jelikož vztahy mezi státem a „zelenými“ organizacemi byly dosud spíše konfliktní než kooperativní, bylo toto gesto přijato s povděkem od všech zúčastněných. Ovšem zda dojde k jeho naplnění a zda z něj vyjdou nějaké konstruktivní závěry, se teprve uvidí.

English Synopsis
Clean Energy Finance Solutions for Central and Eastern Europe

Building on its success in convening core parts of the finance value chain around sustainability challenges, CPSL is drawing together this work in a form that is suitable for policy makers and investors wishing to engage in the Central and Eastern European region. This project builds on the successful UK-Hungary Finance Forum held in London on 24 October 2011.

 
 
Reklama