Biomasa pro ekonomický rozvoj ČR
diskuse u kulatého stolu
Ve čtvrtek 3. 11. 2011 se konala diskuse u kulatého stolu, jíž se kromě zástupců ministerstev mělo zúčastnit široké spektrum diskutujících z Poslanecké sněmovny, Senátu, profesních organizací a průmyslu. Jednalo se o upoutávku na konferenci s obdobným názvem.
Sérii krátkých úvodních přednášek zahájil PhDr. Juraj Chmiel, CSc., náměstek ministra zemědělství, který byl podle organizátorů iniciátorem diskusního setkání. Podle jeho názoru je možné závazek 13 % podílu OZE na konečné spotřebě energie splnit v podstatě okamžitě, znamenalo by to však likvidaci orné půdy a vysoké ceny elektřiny. Primárním cílem zemědělství je přitom výroba potravin. Všechny ostatní funkce včetně produkce energie jsou sekundární. Pro tyto sekundární účely je v současnosti možno vyčlenit až jeden milion hektarů zemědělské půdy. Jako zdroj energie by se však primárně měly používat odpady a zbytky, nikoli cíleně pěstovaná biomasa. Pro splnění závazných cílů vypracovávají jednotlivé státy Národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů (NREAP). MZe pozastavilo investiční dotace pro bioplynové stanice do doby, než vyhodnotí dopady německého odchodu od jaderné energetiky a dalších změn v okolních státech na situaci v České republice. Očekává se zvýšený tlak na export biomasy zejména do Německa a v důsledku toho růst cen pro domácí spotřebitele.
Zástupce MPO Ing. Pavel Gebauer se omluvil, že nemá připravenou prezentaci, protože jediný nástroj – zákon o podporovaných zdrojích energie – je před třetím čtením. Současná verze se liší od toho, co MPO připravilo, hospodářský výbor například doplnil podporu biometanu. Další pozměňovací návrh obsahuje provozní podporu tepla, původní návrh MPO zahrnoval pouze investiční podporu. NREAP popisuje představu růstu OZE do roku 2020. Nepočítal však se dvěma způsoby podpory (tepla). Až bude schválen zákon, budou zahájeny diskuse o tom, jak NREAP upravit, aby zahrnoval to, co nabízíme zákonem. (v ostatních zemích EU jsou zákony a dotační pobídky nastavovány tak, aby byly dosaženy cíle definované v NREAP, pozn. red.).
Ředitel Odboru změny klimatu na Ministerstvu životního prostředí Ing. Pavel Zámyslický poukázal především na to, že by potenciál biomasy měl být stanoven následovně:
V souvislosti s návrhem zákona o podporovaných zdrojích energie MŽP připravuje novelu vyhlášky o stanovení druhů biomasy č. 482/2005 Sb. Hlavním důvodem jsou masivní podvody při vykazování původu biomasy zejména u pelet, absence kontrolního mechanismu a nízké využití energie při spoluspalování.
Místopředseda představenstva České bioplynové asociace Ing. Jan Matějka zaměřil pozornost na výhody a nevýhody biometanu. Hlavní výhodou je možnost využít stávající infrastrukturu vybudovanou pro zemní plyn (zejména plynovody a podzemní zásobníky, pozn. red.), nevýhodou vyšší cena než u prostého bioplynu. Celkové využití energie může být u biometanu vyšší než u prostého bioplynu, protože je možno lépe využít sekundární produkt – teplo. Pro použití v zemědělství je pravděpodobně možné čištění na nižší kvalitu než v případě vtláčení do plynovodu.
Některým názorům Juraje Chmiela oponoval v diskusi Ing. Jan Habart (CZ Biom), který poukázal na vysoké výměry trvalých travních porostů (TTP), jejichž produkci by bylo možno využít jako zdroj pro bioplynové stanice, právě to však jeden z pozměňovacích návrhů připravovaného zákona o podporovaných zdrojích v podstatě zakazuje, když podporu omezuje pouze na bioplynové stanice s podílem odpadní a zbytkové biomasy nad 30 %. Juraj Chmiel namítl, že podíl 30 % byl dobře zanalyzován a odpovídá německému zákonu. Jan Habart upozornil, že v německém zákoně je výroba bioplynu podporována vždy, při podílu odpadní biomasy nad 30 % je navíc bonus a nad 70 % další bonus, zatímco v české verzi je pod 30 % odpadní biomasy podpora nulová.
V odpovědi na přímý dotaz Pavel Gebauer uvedl, že do užšího výběru postoupily dva scénáře SEK, oba předpokládají pokračování s OZE i po roce 2030. Scénář s nulovým podílem OZE v roce 2030 vycházel z předpokladu, že OZE po roce 2030 nebudou bez dotací konkurenceschopné.
Petr Kalaš navrhnul, že obce a města by měly mít možnost vlastnit zařízení na výrobu energie, aby to pro ně mohl být zdroj příjmů, jak je v zahraničí běžné.
Juraj Chmiel zopakoval, že dotace byly zastaveny „v souvislosti s Fukušimou,“ MZe vyhodnocuje situaci v okolních státech, abychom měli pro BPS v ČR dostatek biomasy. V současnosti trojí dotace – „na půdu, na produkci a za zelený proud“. MZe nebrání výstavbě BPS, pokud si je investoři postaví bez investičních dotací.
Václav Hrabák, předseda Energetické sekce Hospodářské komory – dnes mluvíme o biomase v energetice. Hlavní součástí toho procesu není zemědělec ani výrobce energie, ale spotřebitel. HV se ztotožňuje s úvodní větou SEK – dostupnost energie v čase, kvalitě a ceně. Pokud neuděláme SEK jako takovou, je velice nešťastné, že dnes jsou přijímány zákony a vyhlášky, které SEK deformují. V příštím roce bude zvýšena DPH, to velmi oslabí teplárenství. Je-li teplárenství jedním z pilířů SEK, pak zvýšení DPH je proti. Druhým pilířem je jaderná energetika, ale nikdo se nestará o výstavbu dvou nových zdrojů. (Zajímavé by bylo srovnání s názorem britského ministra energetiky, který prohlásil, že nelze energetickou koncepci postavit na jednom zdroji a na příkladu ropy poukázal na skutečnost, že odhady budoucích cen energetických zdrojů jsou zatíženy extrémními chybami, jisté je pouze, že investiční náklady větrných a fotovoltaických elektráren klesají, pozn. red.).
Juraj Chmiel – ideální svět je bez dotací, zemědělství bez dotací. Zemědělec, pokud nedostane dotace speciálně navíc na pěstování energetické biomasy, asi se do toho nedá. Když dostane dotaci, budou ostatní závidět a v důsledku bychom mohli mít jen řepku a kukuřici.
Jan Matějka – pracujeme na mapě potenciálu OZE, která by měla sloužit tomu, aby si obce, kraje a města mohly definovat, co na svém území chtějí (strategická RSA). Bude možno řešit, jestli zamýšlený projekt neohrožuje ostatní projekty a jestli bude mít dostatek zdrojů pro svůj provoz.
Leoš Gál předseda České technologické platformy biopaliv poukázal na skutečnost, že „Němci hrají sehraněji,“ zatímco my nevíme, proč chceme zvyšovat podíl OZE, a vymlouváme se na nějaká procenta z Bruselu. Je však nutno si uvědomit, že ropa dochází, to už říkají i významné autority (například Faith Birol, hlavní ekonom IEA – Mezinárodní energetické agentury, pozn. red.). Jen produkce potravin spotřebuje 21 PJ.
Diskuse u kulatého stolu byla jakousi upoutávkou na konferenci Biomasa a bioplyn pro energetiku ČR a střední Evropy, která se uskuteční 10. 11. 2011
Round table discussion was held on Thursday 3rd November. In addition to representatives of the ministries should take part in discussing a wide range of from the Chambre of Deputies, the Senate, professional organizations and industry. It was a trailer or a conference with a similar name.
