Výhrady asociací OZE k vládnímu návrhu zákona o podporovaných zdrojích
tzv. velké novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů
Vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích má nahradit stávající zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře obnovitelných zdrojů. Zároveň má aplikovat do české legislativy požadavky směrnice 2009/28/ES o podpoře obnovitelných zdrojů. Profesní asociace mají řadu výhrad.
Vládní návrh Zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje
- podporu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie (dále jen “obnovitelný zdroj”), druhotných energetických zdrojů (dále jen “druhotný zdroj”) a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené,
- obsah a tvorbu Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen “Národní akční plán”),
- podmínky pro vydávání, evidenci a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů,
- podmínky pro vydávání osvědčení o původu elektřiny vyrobené z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů,
- financování podpory na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů a poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu těchto nákladů,
- odvod z elektřiny ze slunečního záření.
Účelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí
- podpořit využití obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
- zajistit zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů k dosažení stanovených cílů1), (CELEX: 32009L0028)
- přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti,
- vytvořit podmínky pro naplnění závazného cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v České republice. (CELEX: 32009L0028)
Vládní návrh Zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů - celý text
HLAVNÍ VÝHRADY K NÁVRHU ZÁKONA O PODPOROVANÝCH ZDROJÍCH ENERGIE - SNĚMOVNÍ TISK 369/0
V poslanecké sněmovně je právě projednáván vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie, který má nahradit stávající zákon. Tento návrh však zcela zásadně ohrožuje jak provoz stávajících zdrojů, tak rozvoj nových instalací obnovitelných zdrojů energie v ČR.
Profesní asociace, zahrnující všechny typy výroby energie z obnovitelných zdrojů (biomasa, vítr, voda, fotovoltaika a geotermální energie), se proto spojily a vytvořily společnou iniciativu, jejímž cílem je návrh zákona v kritických pasážích změnit.
Ministerstvo průmyslu a obchodu hledá cestu, jak formálně vykázat Evropské komisi dosažení podílu 13% výroby energie z obnovitelných zdrojů jinak než skutečnou výrobou ekologické, čisté energie. Velcí energetičtí hráči zase usilují o ovládnutí perspektivního oboru výroby energie z obnovitelných zdrojů a chtějí z trhu vytlačit malé decentralizované výrobce a výrobny. Naším společným cílem je ubránit se těmto tlakům.
Nutnost přijetí nového zákona o podpoře OZE vychází zejména z povinnosti implementovat do českého právního řádu směrnici 2009/28/ES o podpoře OZE (implementace měla být provedena do 5.12.2010) a dále z potřeby změnit částečně fungování systému podpory. Povinnost vykupovat elektřinu z OZE je dosud uložena provozovatelům přenosové a distribučních soustav, kteří ji však smějí použít jen ke krytí ztrát a nesmějí s touto elektřinou obchodovat. Díky nárůstu objemu elektřiny z OZE však toto množství překračuje ztráty v sítích, čímž provozovatelům v sítích vznikají odchylky.
Z návrhu zákona je však patrná snaha o mnohem větší regulaci tohoto odvětví. Nejistota podnikatelského prostředí pak bude mít za následek zpomalení, ne-li úplné zastavení rozvoje OZE, nejednoznačná ustanovení a nedostatečné garance způsobí, že pro malé a střední podnikání bude nemožné financovat nové projekty OZE z cizích zdrojů (bankovních úvěrů). V tomto směru návrh zákona nahrává finančně silným energetickým gigantům.
DÁLE KE KONKRÉTNÍM BODŮM, Z NICHŽ VYCHÁZÍ PŘIPRAVOVANÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY:
1) účel zákona
Snaha o větší omezení rozvoje technologií obnovitelných zdrojů energie je patrná už ze samotné
změny účelu zákona dle § 1 odst. 2. Podle dosavadního zákona č. 180/2005 Sb. je účelem zákona
trvalé zvyšování podílu OZE na primární spotřebě elektřiny, podle návrhu nového zákona je to již
jen zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů k dosažení
stanovených cílů.
I tato změna účelu zákona odporuje smyslu směrnice, neboť směrnice ve svém čl. 3 odst. 1 říká, že
stanovené národní cíle jsou minimem, kterého má být dosaženo,
2) Národní akční plán (NAP) jako nástroj regulace
Omezení poskytování podpory pouze do dosažení limitů stanovených v Národním akčním plánu
pro OZE do roku 2020 (NAP), který v loňském roce schválila vláda (§ 4 odst. 8 a 9) ve spojení
s odst. 6 stejného paragrafu znamená pro obor OZE a související podnikatelské prostředí nové,
nepřiměřeně vysoké riziko, a to ve dvou ohledech:
- limity stanovené v NAP lze kdykoliv aktualizací vládního usnesení měnit (snižovat, zvyšovat),
- i kdyby riziko snížení limitů nehrozilo, plně postačuje, že u projektů s několikaletou
přípravou nelze seriózně odhadnout, zda v roce, kdy bude projekt dokončen a připojován
do sítě, nebude z důvodu překročení limitů zrušena podpora.
Zároveň je navrhované opatření zcela likvidační pro fotovoltaické elektrárny. Návrh zákona sice
připouští podporu výroby elekktřiny z fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do 30 kW,
které jsou umístěny na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi budovy, ale současně limity
celkového instalovaného výkonu pro rok 2020 dle NAP již byly překročeny v roce 2010. Hrozí tedy,
že žádné fotovoltaické elektrárny, ani malé střešní instalace na rodinných domcích, nebudou mít
nárok na podporu.
Nejistota investice do vývoje projektu, zdražení investic (úvěrů), nižší zájem investorů, to v důsledku
povede k omezení rozvoje OZE, nedodržení NAP a nesplnění směrnice, a také ke zbrzdění
technologického rozvoje v rámci tohoto odvětví v ČR.
Dle našeho názoru, jsou navíc uvedená ustanovení v rozporu se směrnicí 2009/28/ES, která chápe
stanovené závazné cíle i orientační mezicíle jako minimální, jak vyplývá z čl. 3 odst. 1. a 2. směrnice.
Stanovení NAP jako stropu pro získání podpory výroby elektřiny z OZE lze chápat také
diskriminačně, když např. pro výrobu elektřiny z druhotných zdrojů, jejíž podpora je upravena
stejným zákonem, žádný obdobný limit neplatí.
Použití NAP jako stropu pro získání podpory povede navíc k velké přeregulovanosti odvětví OZE, a
to v souvislosti se zavedením institutu státní autorizace pro výstavbu výroben elektřiny od 1 MW, jak
je upraveno v poslední novele energetického zákona. Podle této nové úpravy je posuzování souladu
s NAP jedním z mnoha kritérií posuzovaných pří řízení o udělení autorizace (z hlediska porovnání
OZE a ostatních zdrojů tedy kritérium navíc) a považujeme tedy za naprosto nadbytečné touto
podmínkou omezovat ještě nárok na získání podpory a navrhujeme toto „zastropování“ zrušit.
3) podmínky výkupu/odbytu elektřiny
Dle aktuální verze návrhu zákona by měl být garantován odbyt elektřiny veškeré elektřiny vyrobené
ve výrobnách elektřiny z OZE, na které se vztahuje podpora, tzn. jak výrobnám s podporou ve
formě výkupních cen, tak s podporou ve formě zelených bonusů. Povinnost vykupovat elektřinu
z OZE má povinně vykupující.
Díky nedostatečné úpravě podmínek pro uplatnění elektřiny z OZE na trhu, kdy uplatnění OZE
v tržním mechanismu je v současné době velkou neznámou, může ze strany obchodníků
s elektřinou docházet ke zneužívání silnějšího postavení na trhu a diktátu podmínek a ceny za
elektřinu vykupovanou z výroben v režimu podpory ve formě zelených bonusů.
Nejasné finanční postavení má v tomto směru stejný dopad, jako nejistota odběru vyrobené
elektřiny. Nemožnost určit předem cash-flow projektu a plánovat návratnost investic neumožní
financovat projekty výstavby OZE z cizích zdrojů a povede k útlumu a likvidaci tohoto odvětví.
Zde je nutné připomenout také odstavec 25 Preambule směrnice, který uvádí: „Důležitým
prostředkem k dosažení cíle této směrnice je zajistit řádné fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnice 2001/77/ES tak, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly
přijmout účinná vnitrostátní opatření v zájmu splnění cíle.“
Ustanovení § 10 nedává jasnou odpověď na otázku, za kolik je povinně vykupující povinen elektřinu
z OZE v případě podpory ve formě zelených bonusů vykupovat. Dané ustanovení totiž odkazuje na
„výkupní cenu stanovenou podle § 12“, přičemž § 12 upravuje pravidla pro stanovení výše
výkupních cen a zelených bonusů. V případě výkupu elektřiny z výrobny s podporou ve formě
zeleného bonusu ale povinně vykupující nehradí výkupní cenu ani zelený bonus, ale „nějakou“ cenu
za silovou elektřinu, jejíž výše ani způsob výpočtu není stanoven, stejně tak není stanoveno, kdo má
pravomoc výši této ceny silové elektřiny určit v případě sporu povinně vykupujícího s výrobcem.
4) neznámé tržní mechanismy v režimu výkupních cen bez jasných záruk, že na změny v systému
podpory nedoplatí výrobny, které jsou již v provozu
Návrh zákona zavádí zcela nová omezení podpory závislá na trhu s elektřinou, která by se měla
uplatňovat při podpoře formou výkupní ceny, a to jednak v případě dosažení záporné hodinové
ceny (§ 11 odst. 8), a dále v případě, že na denním trhu s elektřinou nedojde k sesouhlasení
nabídky a poptávky (§ 11 odst. 9).
Lze se oprávněně domnívat, že díky těmto nástrojům může docházet spíše k omezení dodávek
elektřiny z OZE do elektrizační soustavy. V tomto směru jsou uvedená ustanovení v rozporu
s vlastním účelem zákona, jak je uveden v § 1 odst. 2 návrhu zákona (podpořit využití OZE, zajistit
zvyšování podílu OZE na spotřebě primárních zdrojů, vytvořit podmínky pro naplnění závazného
cíle) a rovněž se směrnicí EU 2009/28/ES.
Jedná se o nové skutečnosti, které budou mít značný vliv na fungování podpory a efektivitu systému
a mají se zohledňovat také při stanovení výkupních cen (§ 12 odst. 1 písm. d)), není však dostatečně
známo, v jakých případech dochází nebo může docházet k těmto stavům a jaké budou dopady této
regulace jak do výše výkupních cen, tak na stranách povinně vykupujících i výrobců, nebo jak budou
moci např. výrobci předcházet těmto stavům – chybí prováděcí právní předpisy.
Je nutné rovněž zajistit včasnou informovanost výrobců (informování předem), aby výrobci mohli
na danou situaci reagovat a případně výrobu zastavit, pokud to pro ně bude výhodnější.
Stávajícím výrobnám, které využívají režim pevných výkupních cen, snad zůstane právo provozovat
zdroj i nadále v režimu výkupních cen - formulace v zákoně je totiž dvojznačná, nicméně zmíněné
nové „tržní“ nástroje se budou vztahovat i na ně. Těmto výrobcům však není zaručeno, že se
masivní uplatňování těchto nástrojů zhlední i jejich výkupních cenách. Pravidlo zohlednění
upravené v § 12 odst. 1 písm. d) totiž platí pouze pro stanovení nových výkupních cen pro výrobny
uváděné do provozu. Může tak výt ohrožena garance 15-leté návratnosti investic a 15-letého
zachování výnosu, což v případě zahraničních investorů může znamenat arbitráže dle smluv na
ochranu investic, u domácích investorů pak minimálně podlomení důvěry v právní systém ČR.
5) zrušení podpory pro ostrovní systémy
Zrušení podpory pro ostrovní systémy bylo provedeno již novelou 330/2010 Sb. Toto opatření je
však proti smyslu OZE jako decentralizovaných zdrojů, proti podpoře spotřeby v místě výroby a
nezatěžování elektrizační soustavy.
Navrhujeme zachovat, resp. obnovit podporu ostrovním systémům a upravit podmínky pro
prokazování účelného využití vyrobené elektřiny, aby nemohla být podpora zneužívaná – např.
energetický audit, který potvrdí využití elektřiny v přilehlé budově.
6) zastropování výkupní ceny
Návrh zákona obsahuje mnoho pravidel pro výpočet výkupních cen pro jednotlivé druhy OZE a
odvození výše zelených bonusů, přesto pak platnost všech pravidel stírá tím, že stanoví maximální
výši výkupní ceny a zeleného bonusu 6 Kč / kWh (6.000 Kč / MWh).
Toto ustanovení považujeme za naprosto nesystémové, navíc způsobilé zabrzdit rozvoj nových
technologií. Přitom právě rozvoj nových technologií a jejich masivní nasazení má za následek jejich
zlevňování, dá se tedy předpokládat, že se všechny technologie časem pod podobnou hranici
dostanou, pokud jim to bude umožněno a získají potřebnou podporu na začátku.
7) podmínky pro využívání a podporu biomasy
Nastavení podmínek pro využívání a podporu biomasy zejména ve formě spoluspalování může vést
k nedostatku zbytkové lesní biomasy a biomasy z průmyslového zpracování dřeva na trhu a tím k
pokřivení trhu s biomasou, nedostatku biomasy pro domácnosti na vytápění, resp. k jejímu
výraznému zdražení.
Navrhujeme proto, aby podpora spoluspalování biomasy byla nastavena pouze pro využívání
účelově pěstované biomasy.
8) podpora tepla
Podpora tepla je upravena nedostačujícím způsobem, přitom na koncepcích podpory tepla
pracovalo již dříve MŽP, tyto návrhy však nebyly ze strany MPO ani částečně převzaty. Při zavedení
podpory tepla je možné docílit požadovaných cílů vyplývajících ze směrnice za nižších celkových
vícenákladů než v současném systému podporující pouze elekřinu z OZE. Sníží se tedy dopad
podpory obnovitelných zdrojů do cen elektřiny. Provozní podpora tepla navíc bude motivovat k
efektivnějšímu využití biomasy bez ztrát, ke kterým dochází při tzv. kondenzační výrobě elektřiny z
biomasy. Podpora tepla také ochrání současné zdroje, které vyrábí pouze teplo z obnovitelných
zdrojů (např. obecní výtopny na biomasu) a dnes obtížně konkurují elektrárnám, neboť používají
stejné palivo, ale díky neexistující podpoře tepla nedokáží zaplatit tak vysokou cenu jako elektrárny,
kde je výroba podporována.
9) biomasa v podobě biologicky rozložitelné části komunálního odpadu
Návrh zákona umožňuje podporovat spalování nevytříděného komunálního odpadu v režimu
souběhu výhodnější podpory OZE (úředně stanovený podíl biologicky rozložitelné složky odpadu =
biomasy) a druhotných zdrojů (biologicky nerozložitelná část odpadu). Tento přístup je výzvou
k menšímu třídění odpadů nebo dokonce k jejich opětovnému míchání a spalování nevytříděného
odpadu ve spalovnách.
podobný přístup může být v rozporu s požadavky EU na nakládání s odpady (bioodpady).
Navrhujeme proto za biomasu považovat pouze biologicky rozložitelný vytříděný průmyslový a
komunální odpad, energetické využití nevytříděného komunálního odpadu ponechat celé
v kategorii využití druhotných zdrojů.
10) úprava požadavků na minimální účinnost
Efektivní účinnost využívání energie obsažené v primárním palivu je u zdrojů, kde dochází k jejich
spotřebovávání, nutné a správné (jde především o biomasu). V takových případech je potřebné, aby
právo na podporu vzniklo jen v případě dodržení minimální účinnosti užití primární energie, aby
nedocházelo k plýtvání. U ostatních obnovitelných zdrojů (geotermální energie, energie slunce,
větru a vody) nedochází k jejich spotřebovávání a z tohoto hlediska k plýtvání z důvodu nedostatečné účinnosti užití energie tedy docházet nemůže. Navíc u těchto zdrojů existují technické
a přírodní překážky, které v řadě případů limitují zvýšení účinnosti (neumožňují společnou výrobu
elektřiny a tepla).
Navrhujeme proto výše uvedené nevyčerpatelné zdroje vyjmout z podmínky stanovení a dodržení
minimální účinnosti užití energií.
- Centrum pro výzkum energetického využití litosféry.
- Česká fotovoltaická průmyslová asociace
- Česká společnost pro větrnou energii
- České sdružení pro biomasu
- Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů
The Government draft of Act on the Supported Sources have to replace the existing Act No. 180/2005 Coll. on the Promotion of Renewable Sources. At the same time it have to apply to the Czech legislation requirements of the Directive 2009/28/EC on the promotion of renewable energy sources. Professional association representing all RES joined together to prepare amendments to the draft.
