Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Německo dočasně odstaví nejstarší jaderné elektrárny z provozu

Datum: 15.3.2011 16:30  |  Autor: ČTK

Německá kancléřka Angela Merkelová se dnes dohodla s premiéry pěti německých spolkových zemí, na jejichž území stojí jaderné elektrárny, na dočasném odstavení sedmi nejstarších bloků postavených před rokem 1980. Trvat by mělo tři měsíce, během nichž chce německá vláda přezkoumat bezpečnost všech 17 jaderných elektráren v zemi.

Zda odstavené elektrárny zůstanou mimo provoz i po vypršení této lhůty, není podle ministra životního prostředí Norberta Röttgena zatím jasné. Minimálně dvě zařízení to ale potká. Premiér Bádenska-Württemberska Stefan Mappus dnes oznámil, že natrvalo ukončí svou činnost tamní elektrárna Neckarwestheim I. Stejný osud stihne podle bavorského ministra životního prostředí Markuse Södera i elektrárnu Isar I u Landshutu.

Vedle sedmi starších zařízení nebude do sítě znovu připojena ani problémová severoněmecká elektrárna Krümmel. Do poloviny roku tak bude Německo získávat elektřinu jen z devíti jaderných elektráren. Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle dnes nicméně ujistil, že toto odpojení nebude mít na zajištění dodávek proudu žádný vliv. Podle agentury DPA Německo v současnosti získá z jádra 23 procent elektřiny.

Dočasné odpojení se týká elektráren Neckarwestheim I, Philippsburg I, Biblis A a B, Isar I, Unterweser a už nyní odstavené severoněmecké elektrárny Brunsbüttel. Dohromady mají výkon 7419 MW, což by odpovídalo výkonu téměř čtyř Temelínů. Kdy se s jejich odpojováním začne, není zatím známo. V Isaru podle Södera provozovatel E.ON utlumování už zahájil, u elektráren v Bádensku-Württembersku je to podle společnosti EnBW otázka příštích dní.

Kromě zemských premiérů dnes v Berlíně jednali také ministři životního prostředí dotčených spolkových zemí. Podle Södera se shodli, že o bezpečnosti jaderných elektráren musí Německo jednat i s úřady v sousední České republice a Francii. "Česko a Francie jsou totiž blíž než Japonsko," poznamenal bavorský politik.

Merkelová se s ministerskými předsedy Bádenska-Württemberska, Hesenska, Bavorska, Dolního Saska a Šlesvicka-Holštýnska znovu sejde příští úterý, aby s nimi projednala detaily případných úprav energetické politiky Německa. Všechny bezpečnostní otázky, které se jí týkají, by podle kancléřky měly být vyjasněny do 15. června, kdy vyprší tříměsíční moratorium na prodloužení životnosti německých nukleárních zařízení, které Merkelová vyhlásila v pondělí.

Jeho součástí jsou bezpečnostní prověrky všech jaderných elektráren v Německu. Tamní vláda tak reaguje na aktuální problémy jaderných elektráren v zemětřesením a cunami poničeném Japonsku.

Opozice současné kroky vlády považuje za nedostatečné a obviňuje Merkelovou, že se jen snaží "získat body" před blížícími se trojími zemskými volbami. Podle šéfa nejsilnější opoziční strany SPD Sigmara Gabriela by mělo být sedm nejstarších elektráren odstaveno okamžitě a napořád. Loni schválené prodloužení životnosti německých jaderných zařízení v průměru o 12 let by pak vláda měla podle něj zrušit úplně. To samé žádali i účastníci dnešní demonstrace před kancléřstvím, kteří skandovali heslo "Vypnout!" a mávali transparenty se stejným sloganem.

Přehled německých jaderných elektráren (řazeno dle termínu předpokládaného odstavení):
Název bloku: Spolková země: Výkon v megawattech: Uvedení do provozu: Termín odstavení:*
Neckarwestheim I Bádensko-Württembersko 840 1976 2018
Biblis A Hesensko 1225 1974 2019
Biblis B Hesensko 1300 1976 2019
Isar I Bavorsko 912 1977 2019
Philippsburg I Bádensko-Württembersko 926 1979 2020
Unterweser Dolní Sasko 1410 1978 2020
Brunsbüttel Šlesvicko-Holštýnsko 806 1976 2020
Grafenrheinfeld Bavorsko 1345 1981 2028
Gundremmingen B Bavorsko 1344 1984 2029
Gundremmingen C Bavorsko 1344 1984 2030
Philippsburg II Bádensko-Württembersko 1468 1984 2032
Grohnde Dolní Sasko 1430 1984 2032
Brokdorf Šlesvicko-Holštýnsko 1480 1986 2033
Krümmel Šlesvicko-Holštýnsko 1402 1983 2033
Isar II Bavorsko 1485 1988 2034
Emsland Dolní Sasko 1400 1988 2034
Neckarwestheim II Bádensko-Württembersko 1400 1989 2036

* Podle plánu německé vládní koalice z loňského podzimu.

EU se zatím nedohodla na zátěžových testech jaderných elektráren

Zátěžové testy evropských jaderných elektráren kvůli situaci v Japonsku Evropská unie zatím nedohodla, zřejmě se jim ale v nějaké podobě nevyhne. Vyplývá to z výsledků dnešní mimořádné schůzky ministrů energetiky, jaderných expertů i zástupců průmyslu v Bruselu. Společnost ČEZ věří, že české elektrárny by v testech obstály.

Schůzku svolal eurokomisař Günther Oettinger v souvislosti se situací v Japonsku, kde po zemětřesení a následné ničivé vlně cunami má velmi vážné problémy několik jaderných reaktorů.

Oettinger podotkl, že by Evropa měla zvážit, jestli může naplnit své energetické potřeby bez jaderné energie. "Musíme také vznést otázku, zda my v Evropě v dohledné budoucnosti můžeme zajistit naše energetické potřeby bez jaderné energie," řekl v německé televizi ARD.

Z Rakouska i dalších zemí zase zaznívaly hlasy volající po spuštění zátěžových testů evropských jaderných zařízení. "Toto je nápad, o němž musíme uvažovat a debatovat," řekla mluvčí Evropské komise Marlene Holznerová.

"Když nějaký velký stát jako Německo přezkoumává jadernou energetiku, tak to může mít dopady na evropské úrovni," řekl komisař, který ve výkonném orgánu EU zastupuje právě Německo. "Pokud my v Německu zkoumáme jaderné elektrárny z 80. a 90. let, musíme také nastolit otázku, jestli by se neměla udělat bezpečnostní kontrola ve všech jaderných elektrárnách v Evropě," dodal.

Nejvíce elektřiny z jádra vyrábí Francie, Slovensko a Belgie

Podle údajů zveřejněných na stránkách amerického Institutu pro jadernou energetiku (NEI) je v současné době ve světě v provozu 443 jaderných reaktorů s celkovým výkonem 377.750 MW, jež dodávají 14 procent světové produkce elektřiny.

Jaderné elektrárny jsou v provozu ve 29 zemích, včetně ČR. Česko loni vyrobilo z jádra přes 30 procent elektřiny. Největší podíl jádra na výrobě má Francie (75,2 procenta), Slovensko (53,5 procenta), Belgie (51,7 procenta), Ukrajina (48,6 procenta) a Arménie (45 procent). Více než 70 procenty jádro pokrývalo produkci energie také v Litvě, která však na konci roku 2009 uzavřela poslední reaktor své jediné jaderné elektrárny Ignalina. V EU pokrývá jaderná energetika přes 30 procent spotřeby elektrické energie.

Nejvíce reaktorů mají Spojené státy (104), Francie (58) a Japonsko (55). Do první desítky patří dále Rusko (32), Indie (20), Británie (19), Jižní Korea (21), Kanada (18), Německo (17) a Ukrajina (15). V USA přitom jaderné reaktory pokrývají asi jen 20 procent spotřeby elektřiny, v Japonsku 29 procent, v Jižní Koreji 35 procent a v Kanadě jen 15 procent.

V současnosti je ve výstavbě 65 jaderných bloků v 16 zemích světa, nejvíce v Číně (27), Rusku (11) a v Indii (5). V Evropě se budují nové reaktory v Bulharsku (Belene), ve Francii (Flamanville), Finsku (Olkiluoto), na Slovensku (Mochovce) a na Ukrajině (Chmelnyckyj). Své reaktory naopak uzavřely kromě Litvy například Bulharsko (Kozloduj) a Slovensko, které v letech 2006 a 2008 odpojilo dva starší reaktory v Jaslovských Bohunicích.

Některé země v minulosti od jaderné energetiky odstoupily nebo plánují odstoupit, ale některé z nich své rozhodnutí později zvrátily. Belgie hodlá uzavřít jaderné elektrárny do roku 2025 a po referendu v roce 1987 zanechala jaderné energetiky například Itálie, loni ale italská vláda rozhodla o návratu k jaderné energetice. Stavět by se mělo začít v roce 2013, výroba energie z jádra by pak mohla začít v roce 2020.

Německá vláda přijala před lety plán na postupné ukončení provozu ve všech jaderných elektrárnách do roku 2021, loni ale rozhodla o prodloužení životnosti elektráren v průměru o 12 let. Dnes ale Německo oznámilo, že kvůli současným problémům japonských jaderných elektráren pozastavuje na tři měsíce prodloužení životnosti elektráren a prověří jejich bezpečnost.

Také Švédové se v roce 1980 v referendu vyslovili pro postupné ukončení výroby elektřiny z jádra a parlament v souladu s tím zakázal výstavbu nových reaktorů, loni ale parlament schválil vládní návrh na výstavbu nových reaktorů místo stávajících.

První skutečný jaderný reaktor spustili Američané v prosinci 1951 v Idahu. Jeho výkon byl ale tak malý, že dokázal krýt pouze spotřebu nutnou pro chod zařízení. Elektrárnu napojenou na síť jako první zprovoznili v červnu 1954 sovětští vědci v Obninsku.

Problémy v Japonsku by mohly zbrzdit rozvoj jaderné energie v USA

Současné problémy jaderných elektráren v Japonsku po zemětřesení a vlně cunami by mohly zbrzdit další rozvoj jaderné energetiky v USA. Napsal to dnes deník The New York Times. V zemi přitom v poslední době panovala mezi politiky shoda ohledně toho, že budování dalších jaderných zdrojů bude nutné. Případné pozastavení amerických plánů by se mohlo dotknout i Česka, které doufá přinejmenším v účast svých vědců na vývoji nových jaderných reaktorů v USA.

Rozvoj odvětví v zemi se v podstatě zastavil již v 70. letech minulého století, kdy desítky reaktorů zůstaly nedokončeny. Hlavním důvody byly ekonomické - zvyšování ceny a prodlužování výstavby. Poslední ranou byla havárie v jaderné elektrárně Three Mile Island v roce 1979. V zařízení se tehdy částečně roztavilo jádro reaktoru a do okolí unikla radioaktivita.

Japonská tragédie okamžitě v USA vyvolala debatu o další výstavbě jaderných zařízení ve Spojených státech. Až dosud ji přitom jak republikáni, tak demokraté kvůli energetické bezpečnosti země považovali za jistou. Prezident Barack Obama mimo jiné usiluje o záruky ve výši desítek miliard dolarů, které by výstavbu nových jaderných projektů umožnily.

Po událostech v Japonsku se ale nad těmito plány vznáší otazníky. "Myslím, že z toho pro nás nevyplývá, že bychom měli přestat stavět jaderné elektrárny, ale v tuto chvíli bychom přirozeně měli plány zastavit, dokud nebude znát následky toho, co se stalo v Japonsku," uvedl například senátor Joseph Lieberman.

Obama podle Bílého domu stále jadernou energii vnímá jako hlavní součást budoucí americké energetické politiky. The New York Times si ale všímají, že po japonských událostech tak činí opatrněji. "Prezident věří, že naplnění našich energetických potřeb závisí na různorodé sestavě energetických zdrojů včetně obnovitelných zdrojů, jako je vítr a slunce," uvedl mluvčí Bílého domu Clark Stevens. Americká vláda je podle něj připravená se z události v Japonsku poučit.

Předák senátních republikánů Mitch McConnell nicméně uvedl, že Spojené státy by neměly na japonskou jadernou krizi reagovat přehnaně a na neurčito omezit domácí průmysl. Republikáni již současnou americkou vládu kritizovali kvůli zavedení moratoria na další těžbu ropy v Mexickém zálivu po rozsáhlém úniku této suroviny z poškozeného vrtu společnosti BP. "Podle mne by se přímo po velké ekologické katastrofě neměly přijímat změny americké domácí politiky," podotkl McConnel.

Případné změny současných amerických plánů na rozvoj jaderné energetiky by se zřejmě dotkly i Česka, které nyní s USA vede ekonomický a obchodní dialog. Již z prvních jednání, která by měla zlepšit vzájemnou obchodní výměnu, přitom loni na podzim vyplynulo, že by čeští vědci s americkými kolegy mohli spolupracovat na vývoji jaderných reaktorů nové generace.

V ČR se nyní připravuje tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Podle původních předpokladů měla být dostavba Temelína hotova v roce 2020. Pokud ČEZ vybere vítěze tendru v roce 2013, jak dosud předpokládá, znamená to dokončení elektrárny v roce 2025. Do tendru se přihlásily americký Westinghouse, francouzská společnost Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Objem celého kontraktu, čítajícího kromě dvou nových reaktorů příslib tří dalších stejného typu, by se měl pohybovat v řádu stovek miliard korun.

 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk 


Související z oboru

WindEurope čeká v EU další silný růst investic do větrné energie

18.4. 14:24   Investice do větrné energie v Evropě by se měly v příštích třech letech dál zvyšovat na nové rekordy a v roce 2021 přesáhnout 100 miliard eur (2,6 bilionu Kč). více >>>

Světová kapacita větrných elektráren má do 2023 vzrůst o 50 procent

3.4. 12:36   Instalovaná kapacita větrných elektráren po celém světě by se v příštích pěti letech mohla zvýšit o 50 procent díky dalšímu poklesu nákladů a novým instalacím v rozvojových zemích. více >>>

Baterie Tesly Modelu 3 obsahují o 75 % méně kobaltu než současné články Volkwagenu

3.4.2019 | Mgr. Jiří Zilvar, redakce
Kobalt je stinnou stránkou elektromobility. Snahou výrobců je proto využívat jej v bateriích co nejméně.

Emise spadající pod evropský systém ETS loni klesly o 3,3 procenta

2.4. 11:58   Emise spadající pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) se loni snížily o 3,3 procenta na 1,757 miliardy tun. více >>>

Ryanair je mezi deseti největšími znečišťovateli ovzduší v Evropě

2.4. 11:56   Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair se loni dostaly mezi deset největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě jako první firma, která neprovozuje uhelnou elektrárnu. více >>>

Témata 2019

Tabulky a výpočty

Partneři - Obnovitelná energie

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Doporučujeme