Výplata podpory pro obnovitelné zdroje při záporných cenách elektřiny
Záporné ceny na denním trhu s elektřinou vznikají jako důsledek převahy nabídky nad poptávkou v jednotlivých hodinách dne. Přesto i v obdobích, kdy jsou ceny záporné, mají výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) právo na podporu.
Zdánlivě disproporční vztah mezi obdobími záporných cen a nárokem na podporu OZE vede k diskusím, zda tuto situaci nezměnit. V nedávné době proto vyvstala otázka, jestli by stát měl financovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů i tehdy, když pro ni na trhu neexistuje odbyt.
Historicky jsou hlavními nástroji provozní podpory výroby elektřiny z OZE v České republice výkupní cena a zelený bonus. Kromě toho lze zmínit také investiční formy podpory, které představují typicky výplatu jednorázového příspěvku. Investiční podpora je k dispozici prostřednictvím Modernizačního fondu a jím nabízených dotačních výzev. Modernizační fond je zdrojem financování rovněž pro dotační program Nová zelená úsporám, který nabízí podporu mimo jiné pro fotovoltaické systémy pro domácnosti. S ohledem na zaměření tohoto příspěvku nicméně téma investiční podpory necháváme stranou.
Provozní formy podpory – výkupní cena a zelený bonus
Výkupní cena (feed-in tariff) představuje netržní formu podpory, hojně využívanou také v zahraničí. V České republice je výkupní cena stanovena cenovým rozhodnutím ERÚ a vyplácena za každou dodanou MWh elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě. Státem určení povinně vykupující obchodníci jsou povinni odebírat veškerou elektřinu vyrobenou z těchto zdrojů za cenovým výměrem stanovenou výkupní cenu. Elektřina je tak odebírána bez ohledu na aktuální tržní cenu. Nárok na výkupní cenu je výrobcům typicky zákonem garantován po dobu dvaceti let od data uvedení výrobny do provozu. Po uplynutí této doby podpora zaniká a výrobna přechází do plně tržního režimu.
Ve srovnání se zeleným bonusem je výkupní cena meziročně stabilnější. Oproti podpoře formou zeleného bonusu ale zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „ZPOZE“), pro některé případy stanoví omezení týkající se práva na výkupní cenu (jedná se o výjimky obsažené v § 8 odst. 1 ZPOZE).
Oproti tomu zelený bonus funguje jako příplatek k tržní ceně elektrické energie. Jedná se tedy o doplněk tržní ceny, který představuje pevně stanovenou hodnotu ve výši rozdílu mezi cenou podle tarifu výkupních cen a tržní cenou. Zatímco tržní cenu hradí výrobcem zvolený obchodník s elektřinou, s nímž má výrobce uzavřenou smlouvu o výkupu elektřiny, zelený bonus vyplácí operátor trhu (dále jen „OTE“) odděleně. Zelený bonus může být vyplácen jak v hodinovém (od 1. 8. 2025 nově čtvrthodinovém), tak v ročním režimu, který používají především menší výrobci.
Na podporu poskytovanou v režimu zeleného bonusu nemají záporné ceny elektřiny vliv. Rozhodující je množství vyrobené elektřiny, ne množství dodané do sítě během hodin se zápornou cenou. Zelený bonus tedy, na rozdíl od výkupní ceny, nemůže být záporný.
Podle § 11 odst. 4 ZPOZE platí, že výrobce využívající podporu elektřiny formou výkupní ceny je povinen v případě dosažení záporné hodinové ceny zápornou hodinovou cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za množství elektřiny dodané v dané hodině. Záporná cena se tedy odečítá od výkupní ceny. Teoreticky může nastat situace, kdy záporná cena v dané hodině bude vyšší než výkupní cena. V takovém případě výrobce ještě za dodanou elektřinu povinně vykupujícímu uhradí cenový rozdíl. Je pak na každém výrobci, aby měl o výskytu těchto situací přehled, a pokud hrozí, že taková situace nastane, aby zvážil přerušení provozu výrobny (je-li to technicky možné).
Snížení podpory v době záporných cen navrhované v rámci Lex OZE III
Nedávný pozměňovací návrh Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci dosud poslední novelizace (mimo jiné) zákona o podporovaných zdrojích energie [zákon č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; dále jen „Lex OZE III“] byl neúspěšným pokusem státu o vyvázání se ze závazku poskytovat výrobě elektřiny z OZE podporu.
Pozměňovací návrh byl načten jako součást balíčku opatření určených ke snížení objemu finančních prostředků pro podporu OZE v období následujících šesti let. Měl proto zakotvit pravidlo zastavení výplaty všech forem provozní podpory v době záporných cen na denním trhu s elektřinou.1 Návrh zahrnoval také zrušení výjimky z aplikace § 38 odst. 2 ZPOZE (omezení podpory ve zvláštních případech) stanovené zákonem č. 382/2021 Sb. pro výrobny elektřiny uvedené do provozu do 31. 12. 2015. Podpora elektřiny vyrobené v době záporné hodinové ceny elektřiny tím měla být vyloučena i pro OZE uvedené do provozu před 1. 1. 2016, tj. pro všechny typy podporovaných výroben, bez ohledu na technologii či datum jejich uvedení do provozu. V důsledku tak navržené opatření mohlo retroaktivně snížit zákonem garantované výnosy z výroby elektřiny o 20 až 30 %.2
Dalším problematickým aspektem tohoto pozměňovacího návrhu byla skutečnost, že ztráta podpory by hrozila i v případě, kdy by si výrobce v hodinách se zápornou cenou „odložil“ vyrobenou energii například do baterie a do sítě ji dodal později. Podle pozměňovacího návrhu se totiž zastavení provozní podpory vztahovalo k vyrobené elektřině, nikoliv specificky k elektřině dodané do elektrizační soustavy. Taková změna zákona by výrobce naprosto odrazovala od snahy vyrovnávat výkyvy v dodávkách elektřiny, například právě instalací bateriového úložiště.
Pozměňovací návrh by ve svých důsledcích vedl i k tomu, že záporné ceny by měly za následek ztrátu zeleného bonusu, ačkoliv výrobce uzavřel na výkup této elektřiny smlouvu s jím zvoleným obchodníkem, a to za fixní cenu. V tomto režimu elektřina za normálních okolností vůbec nevstupuje na denní trh, a nemůže proto ani být příčinou záporných cen. Jinak řečeno, výrobce v režimu zeleného bonusu by nesl negativní důsledky za něco, co vůbec nezpůsobil a ani k tomu nepřispěl.
Ačkoliv tento pozměňovací návrh byl nakonec předkladatelem stažen, do budoucna nelze vyloučit opětovné snahy o redukci podpory OZE v dobách záporných cen. Odnětí podpory pro časová období, kdy jsou ceny záporné, ostatně není zcela výjimečným opatřením. Například německá právní úprava právě takový postup umožňuje. Současně však zavádí mechanismus kompenzující výpadky podpory pro výrobce, protože ctí garance poskytování podpory ve stejné výši po celou dobu životnosti projektu. Tím se zásadně odlišuje od změn navrhovaných v rámci Lex OZE III.
Německý přístup k odnětí podpory v době záporných cen
Jaký přístup k vyplácení podpory v období záporných cen tedy zvolil německý zákonodárce? S účinností od 1. 1. 2021 byl novelizován německý zákon o obnovitelných zdrojích energie – Erneuerbare-Energien-Gesetz (dále jen „EEG“). Pravidla podpory výroby elektřiny z OZE v obdobích, kdy jsou ceny na spotovém trhu záporné, stanoví § 51 a 51a EEG. Podle § 51 EEG se v těchto případech snižuje stanovená výše podpory na nulu. Toto pravidlo se týká nových zařízení s instalovaným výkonem přesahujícím 100 kW, uvedených do provozu po zákonem určeném datu. Důležitou součástí německé právní úpravy je však přítomnost mechanismu, který slouží ke kompenzaci výpadků podpory. Ustanovení § 51a EEG totiž stanoví pravidla pro prodloužení podpůrného období. Každé čtvrthodinové období, během nějž byla cena záporná (a výrobci tudíž nebyla vyplácena žádná podpora), se na konci standardní dvacetileté doby podpory přičítá v podobě kompenzačního prodloužení.
V případě FVE se počet těchto čtvrthodinových období násobí koeficientem 0,5. Výsledkem je takzvaný počet „čtvrthodin plného zatížení“. V závislosti na tom, kolik čtvrthodin plného zatížení se v průběhu let nasbírá, se posouvá konec podpůrného období. Úprava platí pro všechny nové FVE, ať již fungují v systému pevné výkupní ceny, nebo přímého prodeje.3
Nová úprava německého zákona má vytvořit pobídky k tomu, aby se elektřina v době záporných cen nedodávala do sítě, ale buď se spotřebovala přímo na místě, nebo uložila do baterií. Tím má opatření přispět ke zlepšení stability elektrické sítě a zabránění jejímu přetížení. Současně ale nedochází k zásahu do práva výrobců na podporu.
Perspektiva podpory OZE
Nedávný pokus vlády prostřednictvím pozměňovacího návrhu Lex OZE III zcela odejmout podporu při záporných cenách nebyl úspěšný. Stávající česká právní úprava tedy nadále zajišťuje výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů podporu i v době záporných cen, byť se tak v případě výkupní ceny děje ve snížené míře.
Nicméně rostoucí počet hodin s přebytkem výroby ukazuje, že bez dalšího rozvoje flexibility, akumulace nebo chytrého řízení poptávky bude tlak na omezení státní podpory dále sílit. Do budoucna tak lze očekávat, že česká debata o roli podpory OZE v měnícím se energetickém mixu bude pokračovat a že otázka, zda a jaké pobídky má stát v době záporných cen vyplácet, bude nadále tématem.
Dosud zastávaný narativ, v němž mají být OZE trestány jako jediný viník záporných cen odejmutím podpory, nicméně nemůže dlouhodobě obstát. Pokud přetrvá snaha o odnětí podpory v době záporných cen, je namístě vydat se spíše cestou německé právní úpravy. Zpětné snížení celkového objemu podpory bez dodatečné kompenzace nepovede ke kýženým úsporám, ale mnohem pravděpodobněji k vzniku sporů v důsledku narušení legitimního očekávání výrobců a zásahu do jejich práva na podnikání.
Poznámky
1 MF připravilo nástroje, díky kterým se sníží objem peněz na dotace OZE. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2024/mf-pripravilo-nastroje-diky-kterym-se-snizi-objem-57436 ... Zpět
2 Společný dopis zástupců asociací a svazů sdružujících sektory energetiky a další odvětví ekonomiky členům hospodářského výboru Sněmovny Parlamentu České republiky. Dostupné z: https://cefas.cz/wp-content/uploads/2024/11/Dopis_Lex-OZE-III_oborove-organizace.pdf ... Zpět
3 Wie der neue Kompensationsmechanismus zur Verlängerung der EEG-Förderung wegen negativer Strompreisstunden im Detail funktioniert. Dostupné z: https://www.pv-magazine.de/2025/02/07/wie-der-neue-kompensationsmechanismus-zur-verlaengerung-der-eeg-foerderung-wegen-negativer-strompreisstunden-im-detail-funktioniert/ ... Zpět