Vládní inventura zelených opatření pro budovy v nejbližších letech

Život se ze dne na den nezmění

Konečná podoba dokumentů není ještě veřejná, v tuto chvíli je k dispozici pouze pro zainteresované účastníky ze státní správy a užší okruh odborníků. Až na pár detailů není obsah v ničem převratně nový a čtenáře TZB-info nepřekvapí, jelikož tyto informace jsou součástí řady článků a rozhovorů. I tak čekáme na finální podobu dokumentů po jednání vlády příští týden.

Stavebnictví a budovy

• Zákaz používání starých kotlů na uhlí, v ČR změna podpořená dotacemi v NZÚ, NZÚ Light a zejména řadu let fungujícími kotlíkovými dotacemi.
  
  

  Přečtěte si také Výměny kotlů Více k tématu
• Pokračování dotací na zateplování a vytápění, s cílem zvednout účast, aby každý rok prošla 3 % domů důkladnou rekonstrukcí. Potřebné investice do roku 2030 stát odhaduje na 1,1 bilionu Kč.
  
  

  Přečtěte si také Co zaznělo na konferenci TZB-info Energetická náročnost budov 2023? Přečíst článek

• Počítá se s novými standardy pro novostavby a renovace, ale státy budou své normy ještě definovat. Zde bude prostor pro diskusi ambicí, plánů a sociální a ekonomické únosnosti a je třeba zdůraznit, že konkrétní parametry si nastavujeme sami v ČR. Stejně tak u spotřeby budov, která má podle aktuálních dohod v EU klesnout do roku 2030 o 16 % a do roku 2035 o 20 – 22 %. I zde každý stát bude předkládat svou strategii vedoucí ke splnění cíle.
• Od roku 2028 mají být nové budovy stavěné již jako bezemisní, novostavby užívané veřejnými orgány už od roku 2026 (nová směrnice ještě neexistuje, ale české normy na ni budou potom navazovat)
• Tlak na vyšší využívání dřeva ve stavebnictví místo tradičních materiálů s vysokou uhlíkovou stopou ve výrobě (cement, ocel).
• Možné daňové zvýhodnění energeticky úsporných staveb formou nižší daně z nemovitosti, nižší DPH pří výstavbě nebo rychlejší odpisů pro firmy. Stát má jako uživatel budov hrát příkladnou roli a každoročně snížit spotřebu energií v užívaných budovách o 1,9 %.

V současných aktivitách lze identifikovat 3 typy požadavků a opatření

1. V EU závazně dohodnuté a odhlasované, a to i za účasti Česka. A mnohdy až nyní přicházejí důsledky. Například emisní povolenky. Konvenční energetiku zdražují, zvýhodňují zelené zdroje, které emisní povolenky nepotřebují. A vydělávají peníze na to, aby šlo zelenou politiku zaplatit. S realitou celoevropských povolenek a nekonkurenceschopného uhlí už těžko půjde něco dělat.
2. Opatření, kde ještě existuje byť teoretická možnost korekce. (Například rozšíření povolenek na malospotřebu a s tím související zdražení benzinu či plynu, které je podle aktuální unijní legislativy hotovou věcí od roku 2027.)
3. U opatření, kde zatím existuje princip, ale ne závazný právní text, je ještě čas normy měnit nebo si definovat jejich podobu pro domácí podmínky. Příkladem mohou být chystané norem pro novostavby a opravy domů, kde se počítá s daleko vyššími požadavky na energetické úspory.

Zdroje:

• redakční obsah TZB-info
• SEZNAM ZPRÁVY. Český zelený plán je hotov: zasáhne uhlí, auta, domy i lesy. Online. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cesky-zeleny-plan-je-hotov-zasahne-uhli-auta-domy-i-lesy-255597. [cit. 2024-07-12].