Obnovitelné zdroje energie a elektromobilita
Komora obnovitelných zdrojů energie při on-line semináři prezentovala perspektivu využívání obnovitelných zdrojů pro pohon elektromobilů a vozidel poháněných bioplynem.
Zdrojem elektrické energie pro e-mobilitu mohou být větrné elektrárny (foto Hydrogenlink DK)
Komora OZE zadala analýzu rozmístění OZE v blízkosti silnic II. a vyšších tříd. Analýza provedená v prostředí GIS dospěla k závěru, že současné obnovitelné zdroje umístěné ve vzdálenosti do 0,5 km od hlavních silničních tahů, by mohly zajistit roční spotřebu dvojnásobného množství elektromobilů, než kolik jich ve svém nejoptimističtějším scénáři předpokládá v roce 2030 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
MPO ve svém Národním akčním plánu v roce 2030 očekává 250 až 800 tisíc registrovaných elektromobilů a celkovou roční spotřebu elektřiny 430 až1 376 GWh. Komora OZE však tvrdí, že již současné obnovitelné zdroje elektrické energie, umístěné méně než půl kilometru od hlavních silničních tahů, vyrobí dost elektřiny pro roční spotřebu 1,6 milionu elektromobilů.
E-mobilita a možnosti fotovoltaiky
V případě elektřiny se nabízí využívání decentralizovaných zdrojů v blízkosti autonomních, nebo alespoň částečně autonomních nabíjecích stanic, tj. nabíječek s jistou mírou nezávislosti na sítích. Současné, a tím více projektované čerpací stanice pohonných hmot, mohou být na vhodných lokalitách vybaveny fotovoltaickými systémy na střechách, perspektivně by zastřešení mohlo být zcela řešeno „samonosnou“ fotovoltaikou.
Další velký potenciál je ve střešních instalacích nákupních center, skladových areálů, výrobních hal, v zastřešení parkovišť fotovoltaikou atd. Samotné nabíjecí stanice s jistou akumulací nebo propojením se sítí by mohly (měly) být vybavením těchto parkovišť. Omezením mohou být limity možného zatížení současných střech.
Fotovoltaika nabízí i zcela nezávislá řešení „ostrovní“ řešení na sítích nezávislých osamocených soukromých i firemních objektů (garáže, parkovací stání) i jiných míst.
Některé historické, poučné i kuriózní příklady elektromobility ukazují fotografie.
To není fotomontáž: elektromobil Volha jezdila r. 1983 jako trolejbus na Krymu. Poněkud slepá ulička…
Místo pro biometan
V Česku je v provozu až 500 bioplynových stanic, především v zemědělských provozech nebo v čistírnách odpadních vod. Produkovaný bioplyn je v nich využit k pohonu kogeneračních jednotek, jejichž výstupem je elektrická energie, dodávaná vlastnímu zemědělskému podniku nebo do sítě. Zatímco „odpadní“ teplo z chladičů kogeneračních jednotek většinou není ve větším měřítku využíváno a z chladičů uniká do ovzduší, pro samotný biometan se nabízí další možnost využití jeho vyvedením do existujících sítí zemního plynu (CNG). To by však vyžadovalo bioplyn upravit a standardizovat na biometan, což by si vyžádalo nemalé investiční náklady na straně provozovatele bioplynových stanic.
Přesto Komora OZE vidí i v biometanu zvýšené možnosti jeho využití, zejména v silniční dopravě tam, kde je používán CNG. Překážkou však může být přístup automobilek k motorizaci s pohonem na CNG, protože jsou požadavky na ekologizaci „firemních flotil“ nuceny soustředit se na splnění stanovených limitů emisí CO2 především na elektromobily, což provoz na CNG nebo biometan neřeší.
Bioplynové stanice mohou však svým dílem přispět k vyrovnávání výkyvů nabídky/poptávky v elektrické soustavě. Jejich zásobníky vyrobeného plynu mají nemalou akumulační kapacitu, kterou je možné takřka okamžitě v případě potřeby využít k nastartování kogeneračních jednotek k dodávce energie do sítě.
