Nejstarší větrné elektrárny v Libereckém kraji si obec pochvaluje
Za přínosné pro obec považuje starosta Jindřichovic pod Smrkem na Liberecku dvě větrné elektrárny. Jsou nejstarší v Libereckém kraji, patří obci a fungují od roku 2003.
"Nemohou říci nic jiného, než že to byl určitě velmi dobrý počin. Nejsme pouze vydáni na pospas daňových příjmů," řekl ČTK starosta obce Pavel Novotný. Dvojice větrných elektráren v Jindřichovicích je v kraji ojedinělým projektem. Investorem totiž nebyla soukromá firma, ale obec, která na jejich výstavbu získala před lety dotaci a výhodnou půjčku ze Státního fondu životního prostředí. Vybudování dvou elektráren o společném výkonu 1200 kilowatů přišlo na 62 milionů korun. Podle starosty úvěr už před několika lety splatili a roční příjem pro obec je mezi dvěma až třemi miliony korun. "Obecně v našich končinách, která jsou klasifikovány jako místo s vysokou nezaměstnaností, tak jakýkoliv příjem z ekonomické činnosti je dobrý," uvedl starosta. Roční rozpočet obce s 650 obyvateli je kolem 28 milionů korun.
Dva pětašedesátimetrové stožáry s vrtulemi o průměru 44 metrů stojí kousek za obcí, jejich životnost se odhaduje na 25 let. Žádné závažné technické problémy podle starosty zatím řešit nemusejí. "Nemám pocit, že by poruchy byly časté. Pakliže stojí, tak je to hlavně kvůli poruchám na přenosové síti," dodal.
V Libereckém kraji je podle webu České společnosti pro větrnou energii 31 větrných elektráren. Jsou v sedmi lokalitách v příhraničí ve Frýdlantském výběžku a okolí Hrádku nad Nisou na Liberecku. Celkovým výkonem 50 megawatt (MW) se kraj řadí v republice na třetí místo za Ústecký a Karlovarský kraj. V kraji je největší a zároveň nejmladší větrný park u Hrádku nad Nisou. V roce 2017 ho dokončila firma EEH, postavila 13 větrných věží o celkovém výkonu 26 MW. "Funguje bez problémů," řekl ČTK jednatel firmy Marek Lang. Jde o druhý největší větrný park v zemi.
Obavy místních ze zvýšeného hluku se nenaplnily. "Nezaznamenal jsem jediný podnět," řekl ČTK starosta Hrádku Josef Horinka. Také Hrádek má z větrného parku finanční prospěch, za jeho umístění v katastru dostává určité procento z obratu. "Loni to bylo 2,3 milionu korun," uvedl starosta. Z toho 300.000 korun šlo do celkového rozpočtu města a dva miliony do rozvojového fondu pro Václavice a Uhelnou, na jejichž území věže jsou.