Ekonomické limity jaderné energetiky
V úterý 29. dubna se na konferenci Nuclear Energy Conference 2014 experti z Británie, České republiky, Německa a Rakouska zabývali otázkou, zda může jaderná energetika přispět ke snížení emisí CO2.
V úterý 29. dubna proběhla v Praze konference Nuclear Energy Conference s podtitulem Ekonomické limity jaderné energetiky. Experti z Británie, České republiky, Německa a Rakouska se zabývali otázkou, zda může jaderná energetika přispět ke snížení emisí CO2. Na tiskové konferenci někteří z nich svůj názor shrnuli.
Stephen Thomas: Důvod, proč se JE neprosadí k redukci emisí CO2 je čistě ekonomický. V minulosti sice bylo stále slibováno, že ta další elektrárna už opravdu bude levná, jenže k tomu nikdy nedošlo. V návaznosti na události ve Fukušimě se naopak zdá, že růst cen bude pokračovat.
V Británii máme připraven 33letý kontrakt s indexovanou cenou takový, že úvěr bude splacen i když se neprodá elektřina (na rozdíl od OZE, kde se výkupní cena platí pouze za dodanou elektřinu, pozn. red.). Může se však stát, že Evropská komise zamítne takový obchod, nebo uloží takové podmínky britské vládě, že projekt nebude realizovatelný.
Mycle Schneider: Historické maximum podílu elektřiny z jaderných elektráren se datuje k roku 1992. V roce 2012 bylo v JE vyrobeno o 12 % méně elektřiny, než v roce 2006. V roce 2002 bylo dosaženo maxima počtu reaktorů, od té doby jejich počet klesá. V žádném případě se proto nejedná o důsledek Fukušimy. Fukušima jen úpadek jaderné energetiky urychlila.
Claudia Kemfert: Německá Energiewende plánuje do roku 2050 dosáhnout podílu OZE 80 %. Projekt přináší více šancí, než rizik. Pouze v OZE vzniklo 370 000 nových pracovních míst, další místa vzniknou v oblasti energetické efektivity, mobility a zateplování budov. V současnosti máme na burze nejnižší ceny za posledních 10 let. Příspěvek na ekologickou elektřinu stoupá zejména proto, že máme velký počet výjimek pro firmy, které neplatí, nebo platí méně.
Jan Ondřich: Je nepravděpodobné, že by se v ČR do budoucna stavěly nové reaktory, protože nevěřím, že Parlament by na své občany uvalil takovou daň. Spočítali jsme, že nový reaktor v ČR by potřeboval cenu elektřiny kolem 115 €/MWh, aby se investorům zaplatil, zatímco cena elektřiny na burze se pohybuje kolem 35 €/MWh.
Někteří zastánci atomových projektů tvrdí, že to je selháním trhu, ale my se domníváme, že trh je v pořádku, protože v EU je nadbytek zdrojů, zejména v Base Load. Tyto zdroje tady ještě dlouhou dobu budou, ale zároveň spotřeba energií neroste tak rychle, jako HDP.
Domníváme se obecně, že výroba elektřiny už nebude hlavní přidanou hodnotou, naopak investice v energetickém sektoru by se měly soustředit na to, aby elektřina byla efektivně dodána spotřebitelům, na řízení spotřeby a podobně.
Více v článku Ekonomické limity jaderné energetiky
