Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Bioplyn v koncích?

Aktuálně panuje „bouřlivý“ stav plošného ukončení provozní podpory výroby elektřiny z OZE pro nově postavené zdroje. Kromě zastavení provozní podpory pro nové bioplynové stanice uvedené do provozu v roce 2014 přinesl loňský rok další nároky na provozovatele BPS.

Letopočet se přehoupnul na hodnotu 2014 a přinesl s sebou po téměř deseti letech existence definitivní ukončení provozní podpory pro bioplynové stanice (BPS). Když se podíváme zpět, podařilo se za tuto dobu vybudovat celé odvětví, které ve své většině kvalitně funguje. Bylo by možné samozřejmě udělat mnoho věcí lépe, méně využívat kukuřici a více odpadní biomasu, neztrácet tak velké množství vyrobeného tepla, být šetrnější k životnímu prostředí. Přesto lze konstatovat, že obor jako takový má svůj význam i v rámci celé české ekonomiky v podobě desítek miliard investic, stovek pracovních míst a dlouhodobé stabilizace několika set zemědělských podniků.

Na vrcholu

Zdroj: ERÚ/MPO
Zdroj: ERÚ/MPO

Česká bioplynová asociace eviduje 500 bioplynových instalací (včetně sedmdesátky kogeneračních výrob elektřiny ze skládkového plynu) s výkonem 392 MWel a produkcí blížící se k 2,3 TWh za rok. Těmito čísly jsme se umístili v Evropě na 5. místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií, před Rakouskem či Velkou Británií, a to přes skutečnost, že produkujeme jen něco přes 5 % celoevropské výroby elektřiny z bioplynu (44 TWh v roce 2012).

Budoucnost ovšem již nevypadá tak růžově. Kromě zastavení provozní podpory pro nové bioplynové stanice uvedené do provozu v roce 2014 přinesl loňský rok další nároky na provozovatele BPS. Jde zejména o technické záležitosti stanovené novelou energetického zákona č. 458/2000 Sb. v podobě povinností umožnit technologicky i organizačně dispečerské řízení BPS, což znamenalo pro mnohé nutnost dovybavení svého provozu. Dále se objevil s novelou zákona č. 165/2012 Sb. (POZE) požadavek, aby všichni výrobci energií z obnovitelných zdrojů měli snadno identifikovatelné vlastníky (na základě zaknihovaných akcií), což může být pro mnohé zemědělské akciové společnosti právní a technický problém i dodatečná finanční zátěž.

Stát versus bioplyn

Jako důsledek negativních ohlasů na boom obnovitelných zdrojů energie lze očekávat právě v roce 2014 řadu kontrol subjektů pobírajících podporu za výrobu energií z OZE. Bioplynové stanice má ve svém plánu například Státní úřad inspekce práce, Hasičský záchranný sbor, Česká inspekce životního prostředí, Technická inspekce ČR a samozřejmě také Státní energetická inspekce. Zaměřovat se budou na dodržování řady právních předpisů, norem i na vlastní dokumentaci k provozu bioplynových stanic. Život provozovatelům neusnadní ani Energetický regulační úřad, který dbá na minimalizaci změn u dotovaných subjektů, zejména pak parametrů kogenerační jednotky, nebo na velmi přísné podmínky uplatnění zeleného bonusu na KVET. Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně vyhlásilo Metodický pokyn k aplikaci vyhlášky č. 453/2012 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů, který se dané problematiky dotýká (stejně jako výkladové stanovisko ERÚ).

V každém případě je viditelná snaha státu hledat jakékoliv pochybení a tím omezit zatížení rozpočtů nebo je vylepšit vybranými pokutami. Plošná pochybení mohou navíc aktivovat snahy o retroaktivní změny (jako např. formou již existujících solárních srážkových daní). Bránit se je možné pouze odpovědným přístupem k legislativě a její aplikaci do provozu a řádným provozováním zdrojů.

I bez provozní podpory to půjde

Kam by se měl obor výroby a využití bioplynu ubírat dál? Bez dotací bude cesta klikatá, složitá, nikoliv však neschůdná. Jedním z principů bude efektivní využití vstupních surovin a důsledný postup od nejlevnějších k nejdražším, tedy využívání zejména odpadních substrátů. Dalším potenciálem pro zlepšení technologií je zvyšování konverzní účinnosti (především u drahých substrátů) a doplňkové materiálové vytěžení substrátů (komplexní biorafinerie). Pro budoucnost je důležité také snižování emisní stopy metanu (omezování úniků na minimum) a maximální využití vyrobené energie, zejména tedy tepla.

Pokud se podíváme na nejbližší období a podmínky, které jsou nyní nastaveny, je potřeba začít analýzou Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2013 ze dne 27. listopadu 2013, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie. Zde je zcela nově nastavena podpora vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), která se značně diferencovala:

Nová výrobna elektřiny využívající v kogenerační jednotce s výkonem do 550 kWel bioplyn z bioplynové stanice uvedené do provozu po 1. 1. 2014 získá další doplňkový zelený bonus za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve výši 900 Kč/MWh. Bioplynová stanice tak může získat podporu 1000–2500 Kč/MWh elektřiny, s níž bylo vyrobeno a efektivně využito také teplo.

 

Využívat energie v místě

Kromě uvedených podpůrných schémat lze jako nastavené podmínky vnímat i úroveň cen elektřiny nakupované ze sítě, a to ve výši cca 2700 Kč/MWh u středních podniků. Z toho vychází také jeden z modelů, kdy podle studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací existuje reálná možnost provozovat malé bioplynové stanice do 400 kWel pouze s určitou počáteční investiční dotací. Předpokladem však je využití elektřiny a 75 % vyrobeného tepla přímo v místě a vhodná skladba substrátů založená především na hnoji, případně kejdě.

Další možností, jak v nejbližším období úspěšně provozovat novou bioplynovou stanici, je začlenit ji přímo do energetického hospodářství potravinářského podniku. Z potravinářských odpadů doplněných případně o další suroviny pak lze vyrábět energie, které budou kompletně spotřebovány v provozu. Tím dojde k úspoře na nakupované elektřině (případně plynu, teple) a zároveň k maximalizaci bonusu za KVET díky kompletnímu využití tepla. Podobně lze uvažovat o odpadářské bioplynové stanici integrované přímo do průmyslového areálu, kdy její výroba nepřekročí hranice tohoto areálu. I zde pak u BPS cca 0,6 MWel je možné dosáhnout za ideální souhry podmínek návratnosti investic 8–10 let.

Z hlediska bonusu za KVET je ovšem nejvýhodnější postavit malou bioplynovou stanici o výkonu 200 kWel (produkčně 100 kWel – kogenerační jednotka musí být dvojnásobně dimenzovaná) jako špičkový zdroj s provozem pouze 12 hodin denně. Zde bude dosaženo nejvyšších hodnot vykupované elektřiny i maximalizace bonusu za KVET na 2000 Kč/MWh. Problémem je nalezení správného průmyslového partnera s adekvátním odběrem elektřiny a nejlépe i tepla. Bonusy za KVET navíc nejsou dlouhodobě garantované, ač místopředseda Energetického regulačního úřadu Martin Laštůvka tvrdí, že je chtějí na stávající úrovni držet.

Existuje i politická podpora

Určitou naději dává oboru také návrh hnutí ANO, resp. předsedy poslaneckého klubu, Jaroslava Faltýnka. Podle tohoto návrhu by měly být dotace pro BPS obnoveny, dostat by je měly však jen ty stanice, které elektřinu a teplo vyrábějí minimálně z 80 procent z biologicky rozložitelných odpadů a statkových hnojiv, samozřejmě při dodržení limitu instalovaných 550 kWel. Pokud by zde byly stanoveny i podmínky pro využití tepla a minimální technologická úroveň, mohl by to být zajímavý návrh cílený na základní polohu bioplynových stanic, včetně plnění nitrátové směrnice. Podpora by určitě nebyla stanovena zbytečně vysoká, tudíž by měly šanci jen opravdu efektivní provozy, což Česká bioplynová asociace jako národní technologická platforma stabilně podporuje.

Aktuální poznámka redakce:

Požadavek na zaknihování akcií u Centrálního depozitáře cenných papírů, jak ho na základě intervence poslace Milana Urbana požaduje novela zákona č. 165/2012 Sb., je finanční zátěží nejen pro provozovatele bioplynových stanic, ale i pro provozovatele zdrojů pro městské sítě centrálního zásobování teplem. Centrální depozitář cenných papírů ale není státní podnik, ale soukromá akciová společnost se zahraničními vlastníky, která paradoxně sama nemá zaknihované akcie. Podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka „... získá tato společnost dodatečné příjmy v řádu desítek miliónů korun“.
Ministr zemědělství Martin Jurečka podal proto pozměňovací návrh k novele zákona č. 165/2012, který by měl z povinnosti zaknihování akcií zemědělce vyjmout. Třetí čtení zákona by mělo přijít na pořad jednání PS v úterý 25. 3. 2014.

 
Komentář recenzenta Ing. Vladimír Stupavský

Článek fundovaně reaguje na aktuální „bouřlivý“ stav plošného ukončení provozní podpory výroby elektřiny z OZE pro nově postavené zdroje. Více jsme se tématu věnovali v článku Biomasa a bioplyn ve fázi II. – období podotační.
Spustila se také debata ohledně povinného zaknihování akcií u společností, které pobírají veřejnou podporu z výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Po 30. 6. 2014 budou mít totiž nárok na čerpání podpory pouze ty výrobny, jejichž vlastnická struktura umožňuje dohledat informace o jejich držitelích (majitelích). To je na jednu stranu pochopitelné, protože stát chce mít přehled o příjemcích desítek miliard korun podpory na OZE, na druhou stranu to může komplikovat provoz a fungování především menších provozovatelů OZE, jako jsou např. bioplynové stanice.
Opět zde platí, že celé odvětví doplácí na nezvládnutý systém podpory OZE, který vygradoval skrze nekontrolovanou podporu pro fotovoltaické elektrárny a také ukazuje na brutální deformaci tržního prostředí vnějšími dotačními zásahy.

English Synopsis

Currently there is a "stormy" state of the surface termination of the operational support of electricity from renewable energy sources for newly constructed sources. In addition to stopping the operational support for the new biogas plant was put into operation in 2014, last year saw further demands on the operator biogas plant. Where should branch production and use of biogas go next? Without subsidies, the path will be tortuous and complicated, but not impassable. One of the principles of the efficient use of raw materials and consistent approach from cheapest to most expensive, therefore the use of particular waste substrates. Another potential improvement of technology is increasing the conversion efficiency (especially with expensive substrates) and supplementary material extraction substrates (complex biorefineries). For the future, it is important to reduce the emission of methane traces (containment at minimum) and maximum use of the energy produced, namely for heat.

 
 
Reklama