Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Energetický regulační úřad a zastavení podpory obnovitelných zdrojů

Podle tiskové zprávy, kterou ERÚ vydal 22. 2. 2012, připravuje zastavení podpory OZE pro nově instalované zdroje. V podstatě všechna média přitom poslední čtyři slova vynechávají.

Podle tiskové zprávy, kterou Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal 22. 2. 2012, připravuje zastavení podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro nově instalované zdroje. V podstatě všechna média přitom poslední čtyři slova vynechávají, naopak přidávají tvrzení typu: „ERÚ chce osekat podporu obnovitelných zdrojů,“ nebo „Úřad chce rostoucí podporu alternativních zdrojů až na výjimky výrazně omezit“ (obojí Česká televize zde). Celek působí dojmem, jako by ERÚ chtěl do budoucna osekat částku 38 miliard, která bude letos vydána na podporu obnovitelných zdrojů.

Energetický regulační úřad je v rozhodování o podpoře obnovitelných zdrojů (přesněji výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů) do značné míry omezen zákonem, který mu ukládá, pro jaké zdroje a víceméně i v jakém rozsahu má podporu (výkupní cenu nebo zelený bonus) vyhlašovat.

Avizované omezení podpory pro nově instalované zdroje v kategoriích, v nichž bylo dosaženo limitů Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie (NREAP), přímo vyplývá z právě schválené novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou 31. 1. 2012 poté, co ji Senát vrátil s pozměňovacími návrhy. Novela by měla vstoupit v platnost od 1. 1. 2013, čeká se pouze na podpis prezidenta (očekává se přitom, že stejně jako v případě původního zákona a jeho novel, prezident nechá vědomě proběhnout zákonnou lhůtu a zákon tak vstoupí v platnost i bez jeho podpisu).

Pokud bude Energetický regulační úřad respektovat zákon, nemůže pro rok 2013 vyhlásit podporu pro malé fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů. Aby to bylo možné, musely by být nejdříve upraveny limitní hodnoty v českém NREAP. Revizi NREAP přitom Ministerstvo průmyslu a obchodu teprve připravuje. Mělo by k ní sice dojít v letošním roce, výsledek však nelze předjímat.

ERÚ má jen minimální možnosti, jak snížit náklady na podporu OZE, které byly uvedeny do provozu v předchozích letech. Jinými slovy sotva může „osekat“ částku 38 miliard korun ročně. V následujících letech je v NREAP plánován jen pomalý rozvoj OZE, z toho důvodu i další růst nákladů na podporu OZE bude pomalý. Bez ohledu na to, jaký je záměr ERÚ.

Energetický regulační úřad měl v podstatě jedinou, zato výraznou možnost, jak mohl ovlivnit náklady na podporu OZE, a to při vyhlašování výkupních cen pro rok 2006. Pokud by již v té době rozdělil podporu výroby elektřiny ze slunečního záření do kategorií podle výkonu – jak tomu v té době bylo snad ve všech státech, kde byly v té době OZE podporovány – mohli jsme jednak mít podstatně větší podíl vhodnějších instalací fotovoltaiky na střechách budov, a jednak mohly být náklady na podporu OZE nižší. Nižší výkupní cena pro instalace na zemi by se totiž projevila i podstatně nižším zájmem o pozemní instalace.

ERÚ však pravděpodobně otázku podpory fotovoltaiky v té době zanedbal. Je však nutno si uvědomit, že v té době byla pozornost věnována téměř výhradně větrným elektrárnám, fotovoltaika byla zcela na okraji zájmu, nikdo s ní v podstatě nepočítal. Omluva, že ERÚ v té době neměl dostatek zkušeností, nemůže nic změnit na výši nákladů, které za podporu OZE budeme platit v následujících letech. ERÚ přitom mohl využít několikaletých zkušeností s podporou OZE v sousedním Německu.

Mnohem větší vliv na výši podpory však mohly mít vláda a Poslanecká sněmovna. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů mohly být v současnosti sotva poloviční, pokud by vláda v roce 2009 splnila svůj slib z 24. srpna, že od 1. 1. 2010 omezí podporu fotovoltaiky. Vláda však svůj návrh novely zákona podala do Poslanecké sněmovny teprve v polovině listopadu, již v té době však s termínem platnosti od 1. 1. 2011 (pravděpodobně proto, že poslanec Vojíř vyjádřil obavu z arbitráží v případě, že bude platnost nastavena dříve). Samotná Poslanecká sněmovna byla v té době díky obstrukcím ODS v podstatě nefunkční až do voleb na jaře 2010. Novela sice byla schválena na speciálně k tomu svolané schůzi Poslanecké sněmovny, vzhledem k začátku platnosti od 1. 1. 2011 však byla v podstatě zbytečná.

 
 
Reklama