Na zprávu OSN o obnovitelných zdrojích se snesla těžká kritika

Klíčový závěr zprávy klimatického panelu OSN o údajně obrovském potenciálu obnovitelných zdrojů energie je pochybný a tendenční, protože v textu celého dokumentu není řádně doložen a vychází pouze z materiálu přední světové ekologické organizace a odvětvové lobby. Plyne to ze zjištění, na která tento týden poukázal americký a britský tisk i známý britský ekologický aktivista. Objevilo se i silné podezření na konflikt zájmů, protože sporný odhad podílu obnovitelných zdrojů do zprávy z materiálu organizace Greenpeace prosadil její člen a jeden z autorů zprávy.

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) tvrdí, že podíl obnovitelných zdrojů by se do poloviny století mohl na světové spotřebě energie zvýšit z nynějších 13 procent na 15 až 77 procent. Na kritiku narazila už minulý měsíc, kdy IPCC zveřejnil jen její shrnutí bez podkladového textu. Někteří pozorovatelé se tehdy domnívali, že IPCC dospěl k tak vysokému číslu proto, že zahrnul mezi obnovitelné zdroje "tradiční biomasu", to znamená topení dřevem případně zvířecím trusem v chudých zemích.

IPCC tento týden zveřejnil celý dokument, což umožnilo zjistit, na čem je založena kontroverzní první věta květnového shrnutí, která se dostala do většiny médií. Podle ní "téměř až 80 procent světové nabídky energie by mohly do poloviny století zajišťovat obnovitelné zdroje, pokud budou podpořeny náležitými politickými opatřeními".

Po prozkoumání textu však dlouholetý kanadský kritik IPCC Steve McIntyre došel ke zjištění, že klíčová věta nemá kromě tvrzení zprávy Greenpeace žádný náležitě ověřený podklad, "je zjevně nepravdivá a měla by být stažena". Zástupci IPCC to sice popřeli, zapravdu ale tomuto zjištění dal například novinář listu The New York Times Andrew Revkin nebo britský autor a bojovník proti emisím skleníkových plynů Mark Lynas, o jehož kritice informoval britský deník The Independent.

Kritici poukazují na to, že na zprávě se jako jeden z vedoucích autorů podílel aktivista Greenpeace Sven Teske a že základní tvrzení ze shrnutí zprávy se zakládá na materiálu od něj a jeho kolegů. Původní verzí tohoto materiálu byla podle Lynase propagandistická zpráva Greenpeace vytvořená ve spolupráci s Evropskou radou pro obnovitelnou energii (EREC) a lobby výrobců větrných a solárních zařízení.

"Veřejnost a politikové dychtí po nezávislé a směrodatné analýze otázky, do jaké míry bude možné v budoucnu spoléhat na obnovitelné zdroje. Od IPCC se očekává více než jen scénáře Greenpeace v karaoke verzi," komentoval McIntyre své zjištění. Lynas poukázal na konflikt zájmů, protože právě odvětví obnovitelných zdrojů závislé na státních subvencích bude nejvíce těžit ze změn vládní politiky založených na zprávách IPCC. "Jakmile jejich názory získají oficiální razítko souhlasu IPCC, lze očekávat další zvýšení subvencí," uvedl Lynas. "Kdyby IPCC k určitému závěru dovedl ropný průmysl, Greenpeace a spol. by samozřejmě křičeli na poplach," dodal.

Zpráva IPCC byla založena na 164 "scénářích" a McIntyre zjistil, že úvodní věta "téměř až 80 procent..." v rozporu s vědeckými standardy nereprezentuje obsah zprávy, ale jen nejextrémnější ze zvažovaných scénářů.Ten zpracovala skupina autorů vedených Teskem jako vědeckou studii, podle Lynase a McIntyra však to není nic jiného než jiná verze společné publikace Greenpeace a EREC. Scénář se dostal mezi čtyři "referenční scénáře" a okolnosti jeho výběru naznačují další konflikt zájmů.

"Je naprosto nepřijatelné, aby IPCC určila vedoucím autorem klíčové kapitoly zaměstnance Greenpeace, aby zaměstnanec Greenpeace jako vedoucí autor IPCC zodpovídal za hodnocení své vlastní práce a aby IPCC ve sdělení pro tisk předkládal scénář Greenpeace," konstatoval McIntyre.

Lynas upozornil na to, že zprávy takzvané pracovní skupiny III IPCC, která se zabývá opatřeními proti změně klimatu, se často opírají o nekvalitní "šedou literaturu", mimo jiné z dílny aktivistických a lobbistických organizací. V tomto případě je to o to horší, že autor "šedé literatury" si jako jeden z autorů IPCC svůj materiál sám hodnotil a prosadil, píše Lynas. "Skandálnější konflikt zájmů si lze představit už jen stěží," prohlásil Lynas. Podle něj je dokonce zpráva Greenpeace natolik vadná, že ji IPCC vůbec neměla přijímat mezi své zdroje.

Scénář zprávy Greenpeace je podle kritiků zcela nerealistický, už jen v tom, že v roce 2050 předpokládá proti současnosti pokles světové spotřeby energie, třebaže na světě má být o dvě miliardy lidí více. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) například podle poslední výroční prognózy čeká do roku 2035 růst spotřeby energie celkově o 36 procent a i při vysoce úsporném scénáři růst o nejméně 0,7 procenta ročně. Revkin označil kontroverzní scénář za další zbožné přání typu "od zítřka přestaneme všichni jezdit auty".

Na přímé dotazy kritiků předseda pracovní skupiny III IPCC Otmar Edenhofer uvedl, že údaj 77 procent byl jen jedním z odhadů zkoumaných modelů a že Teske byl jen jedním ze 120 lidí, kteří na zprávě pracovali. Teske sdělil, že jej do IPCC jmenovala německá vláda, a popřel, že by Greenpeace mohla IPCC "diktovat závěry". Uvedl také, že klíčová kapitola zprávy prošla důkladným zkoumáním.

McIntyre i Lynas konstatovali, že IPCC na jejich kritiku neodpověděla. Základní otázkou tak podle nich stále je, jak je možné, že květnové shrnutí zprávy nereprezentovalo objektivně její obsah, že se jeho klíčovým sdělením stal závěr převzatý z materiálu Greenpeace, a jakou roli v tom hrál člen této ekologické organizace.

Pozorovatelé budou nyní sledovat, jak se v souvislosti s chystanou novou sérií souhrnných zpráv IPCC vyrovná s vlnou kritiky na adresu svých praktik po aféře "climategate" a dalších. Audit fungování IPCC loni v srpnu panel vyzval, aby jeho předpovědi byly podloženy skutečně vědeckými důkazy. Upozornil jej také, že by měl být politicky neutrální a nepodporovat konkrétní politiku, protože to může podkopat jeho důvěryhodnost.