Na Vysočině vyrábí proud 21 bioplynových stanic, přibývají další
Na Vysočině je podle aktuálních údajů distribučních společností v provozu 21 bioplynových stanic. Téměř všechny vznikly v posledních třech letech. Připravuje se řada dalších projektů. Společnost E.ON dostala loni z kraje 39 žádostí o připojení nových bioplynových stanic k síti, letos na území čtyř okresů Vysočiny eviduje dalších deset zájemců.
Bioplynové stanice přibývají hlavně na farmách. Platby za elektřinu znamenají pro zemědělce stabilní zdroj příjmů, který pomáhá stabilizovat jejich ekonomiku při kolísání výkupních cen u hlavních zemědělských komodit. Někde se však proti plánům na bioplynovou stanici postavili obyvatelé, kteří se bojí zápachu a zvýšení dopravy v obci.
Na distribučním území společnosti E.ON, do něhož na Vysočině patří Žďársko, Jihlavsko a Třebíčsko, je v trvalém provozu 14 bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 8,2 megawattu (MW). Žádosti o připojení dalších se podle Herodesové většinou vyřizují kladně. "Pokud je dostatečná kapacita sítě na požadovaném místě připojení," doplnila.
Na Havlíčkobrodsku, které spadá do distribučního území firmy ČEZ, bylo zatím připojeno sedm bioplynových stanic, jejich výkon v souhrnu činí 4,1 MW. Největší bioplynová stanice v tomto okrese, která funguje v Okrouhlici, má výkon 800 kilowattů, uvedl mluvčí firmy ČEZ Martin Schreier.
Bioplynové stanice fungují většinou bez problémů. Na zápach ze stanice v tamním v lihovaru si však loni stěžovali obyvatelé Habrů na Havlíčkobrodsku. Česká inspekce životního prostředí k tomu pak uvedla, že stanice neměla všechna potřebná povolení. Kvůli plánu na stavbu bioplynové stanice se nedávno podepisovaly petice v obcích Libkova Voda a Rynárec na Pelhřimovsku a také v Plandrech na Jihlavsku.
V Libkově Vodě na Pelhřimovsku chce prosadit stavbu velké bioplynové stanice nizozemská firma. Záměr, který představila zkraje roku, se nelíbí lidem v obci ani v sousedním Rynárci. Podle rynáreckého starosty Pavla Kopeckého podepsalo petici proti stavbě do dnešních dnů asi 450 lidí. Záležitostí se podle starosty zabývají i soudy.
Bioplynové stanice zřejmě také přispívají k dalšímu útlumu tradičního pěstování brambor na Vysočině. Na výrobu energií je potřeba hodně kukuřice. "Proto kukuřice částečně vytěsňuje z okopaninového honu brambory," potvrdil Josef Králíček z Ústředního bramborářského svazu.
Na konci minulého roku bylo v Česku podle dostupných údajů přes 170 bioplynových stanic. Podle odhadu ministerstva zemědělství by jich v roce 2020 mohlo být přes 500. Využily by produkci zelené hmoty až z 240.000 hektarů půdy.
