Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích ohrožuje právní jistoty

Datum: 15.9.2014  |  Autor: Mgr. Pavel Doucha, Advokátní kancelář Šikola a partneři, člen konsorcia Frank Bold  |  Recenzent: Ing. Filip Malán

Poté, co se ukázalo, že povinnost zaknihovat akcie se minula účinkem, prosazuje Ministerstvo průmyslu a obchodu další změny zákona o podporovaných zdrojích, které však představují bezprecedentní zásah do zásad obchodního práva a do domovních svobod.

Zásadní změny s dopadem do ekonomiky firem

Předložený návrh zákona přináší dvě zásadní změny v podmínkách provozu výroben energie z podporovaných zdrojů, které budou mít negativní dopady do jejich ekonomiky a řadu dalších nestandardních, vzájemně neprovázaných změn, jejichž zjevným cílem je posílení regulace výroby z podporovaných zdrojů, a to až za hranici ústavní akceptovatelnosti.

Jedná se především o zavedení limitů pro objem vyplácené podpory. Jde o retroaktivní opatření, neboť stávající systém naopak motivoval výrobce k hledání takových technologických řešení, která umožnují maximalizovat množství vyráběné a tedy i podporované elektřiny, bez jakéhokoliv limitu. Zasáhne tedy selektivně ty výrobce, kteří investovali do nejmodernějších a nejefektivnějších technologií. Jde například o fotovoltaické elektrárny s natáčením panelů, které zvýší výnos elektřiny asi o 30 %, ovšem za cenu vyšších investičních nákladů. Jiným příkladem jsou větrné elektrárny optimalizované pro vyšší roční využití výkonu, které jsou rovněž na jednotku instalovaného výkonu investičně náročnější (více v článku Roční využití výkonu větrných elektráren v České republice. Z uvedených důvodů se jedná o zcela nepřijatelný návrh.

Druhá zásadní změna stávající právní úpravy s ekonomickými dopady na výrobce elektřiny se týká zavedení plateb za tzv. služby distribuční soustavy. Podle tohoto návrhu se výrobci budou nově podílet na hrazení nákladů na provoz a údržbu přenosové a distribuční soustavy. Na straně spotřebitelů se tento návrh projeví zavedením tzv. kapacitních plateb na zajišťování podpory výroby elektřiny. Základním nedostatkem této koncepční změny je chybějící vyčíslení dopadů do výše plateb spotřebitelů za elektřinu a do příjmů výrobců elektřiny z podporovaných zdrojů. Z toho důvodu je tento návrh prakticky neprojednatelný, musí být stažen a dopracován. Nový návrh musí respektovat zejména zákaz retroaktivity, pokud jde o zákonnou garanci výrobcům na zachování výnosů za jednotku vyrobené elektřiny.

Nestandardní povinnosti a sankce

Další návrhy, obsažené v předložené novele zákona, zavádí možnosti udělení nepřiměřených sankcí a ukládání nestandardních povinností pro výrobce energie z podporovaných zdrojů. Opět jde tedy o selektivní přístup k vybrané skupině producentů energie z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů.

Zavádí se nově zcela nestandardní povinnost uchovávat doklady o provozu výrobny za celou dobu vyplácení podpory a ještě 5 let po skončení podpory. Tato povinnost se zcela vymyká analogickým ustanovením jiných právních předpisů a má ve skutečnosti charakter sankce.

Mění se rovněž horní hranice pokuty, kterou lze výrobci uložit za porušení zákona, a to z 5 na 50 mil Kč. Zvýšení horní hranice pokuty nemá opodstatnění v závažnosti případných správních deliktů, jeho pravděpodobným cílem je dát státu do ruky nástroj, kterým může likvidovat výrobce elektřiny z podporovaných zdrojů.

Zcela nestandardní je rovněž návh na zavedení zvláštní úpravy poskytování informací pro Energetický regulační úřad, podle níž by mohl téměř jakoukoliv informaci ze své činnosti označit za tzv. zvláštní skutečnost a odepřít její poskytnutí žadateli z řad veřejnosti. Jde tedy o jakýsi generální pardon pro ERÚ ze zákona o svobodném přístupu k informacím, který nemá v české legislativě obdobu.

Na drhuhou stranu předložená novela zákona v některých částech vychází vstříc poptávce na zjednodušení administrativní zátěže malých domácích výroben elektřiny. Bohužel tak činí velmi nedůsledně, neprovazuje jednotlivá opatření v rámci zákona a naopak zavádí jiné nové povinnosti, které neodůvodněně zvýší náklady vlastníků malých výroben elektřiny. Jde zejména o povinnost na výměnu zařízení pro měření vyrobené elektřiny, jeho plombování a povinnost strpět zásah do domovní svobody při navrhovaných kontrolách měření.

Přijetí takto formulovaného návrhu by v důsledku zamezilo naplnění směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II). Ta počítá s postupným přechodem k projektování a výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energie, což nelze provést bez využití místních obnovitelných zdrojů.

Společnost s ručením neomezeným

Mezi nejzásadnější problémy projednávané novely patří změna ustanovení, která řeší situace neoprávněně vyplacené podpory výroby. Vedle toho, že rozšiřuje kompetence státu rozhodovat o tom, zda byla podpora vyplácena oprávněně či nikoliv, zavádí také neomezené ručení osob za vrácení této podpory. Pokud by byla schválena, bude se jednat o bezprecedentní zásah do zásad obchodního práva, který jde až za hranice ústavní akceptovatelnosti.

Pokud by novela prošla v současné podobě, bude mít problém jak vedení firmy, vlastník výrobny, tak i odpovědná osoba. Budou totiž ručit celým svým majetkem za vrácení neoprávněně čerpané podpory a zákon jim nedává žádnou možnost, že by se z nějakých objektivních důvodů ručení zbavili.

Vydá-li se k vám v současné době ERÚ na kontrolu a zjistí, že jste čerpali podporu vyšší, než by odpovídalo maximálnímu instalovanému výkonu výrobny uvedenému v licenci, musí vám prokázat porušení některého ze zákonných ustanovení. Podle návrhu novely postačí ke vzniku povinnosti vrátit vyplacenou podporu skutečnost, že jste podali při vyúčtování podpory nesprávné nebo neúplné údaje. Postačí tedy chyba nebo omyl při vyplňování výkazů, aby po vás Energetický regulační úřad mohl chtít vrácení podpory.

Nevrátí-li držitel licence podporu, která byla podle ERÚ vyplacena neoprávněně, vzniká tato povinnost automaticky ze zákona ručitelům.

Ručiteli mají být i osoby, které nemají vliv na obchodní vedení společnosti a na to, jaké údaje držitel licence předal při vyúčtování podpory operátorovi trhu. Povinnost vrátit neoprávněně vyplacenou podporu za držitele licence tak může dopadnout například i na leasingovou společnost, která výstavbu solární elektrárny financovala.

Zvlášť pikantní je neomezené ručení vlastním majetkem v případě odpovědných osob, které se ve vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu zavázaly dohlížet na technickou stránku provozu výrobny. V drtivé většině případů se nejedená o zaměstnance držitele licence, ale o externisty, kteří nemají žádnou možnost ovlivnit její obchodní vedení. I ti by měli ručit celým svým osobním majetkem za to, že držitel licence nepředal za dané období správné nebo úplné údaje o objemu výroby. Logickým důsledkem schválení takové úpravy by byla vlna výpovědí smluv odpovědných osob, které nebudou chtít nést riziko ručení svým osobním majetkem. Provozovatel elektrárny by v důsledku toho přestal splňovat podmínky pro udělení licence.

Proti tomuto bezprecedentnímu zásahu do základů obchodního práva se ohradila také Hospodářská komora České republiky. Legislativní rada vlády projednávání návrhu novely přerušila a vrátila jej MPO k dopracování.

Přehled konkrétních nedostatků návrhu novely

Nejvýznamnější nedostatky

  1. Zavedení tzv. služeb distribuční soustavy, v jejichž rámci se ukládá výrobcům nová povinnost podílet se na nákladech PPS a PDS a spotřebitelům zavedení tzv. kapacitních plateb na podporu výroby, aniž by byly zřejmé konkrétní dopady této změny do ekonomiky výroben i domácností.
  2. Nastavení limitů pro podporu výroby elektřiny, které jde proti stávajícímu systému podpory, má retroaktivní dopady do zákonem stanovených garancí a diskriminuje výrobce, kteří investovali do modernějších a efektivnějších technologií.
  3. Nově zavedená povinnost pro výrobce podporované elektřiny uchovávat veškeré doklady po dobu 25 let.
  4. Zvýšení horní hranice pokuty z 5 mil. Kč. na 50 mil. Kč za některé správní delikty.
  5. Zcela nestandardní rozšíření kompetence státu rozhodovat o tom, zda byla podpora vyplácena oprávněně či nikoliv, které jde až za hranice ústavní akceptovatelnosti.
  6. Nepřijatelné rozšíření odpovědnosti statutárních zástupců výrobce, jeho vlastníků a zejména odpovědných osob za závazky společnosti vrátit neoprávněně čerpanou podporu.
  7. Speciální výjimka pro ERÚ ze zákona o sovbodném přístupu k informacím

Další nedostatky

  1. Nedůsledné zakotvení úlev pro provozovatele malých domácích výroben elektřiny
  2. Návrh úpravy přechodu výrobny elektřiny na jiný subjekt, který neřeší nejčastější způsoby přechodu – převod výrobny a prodej závodu
  3. Nesrozumitelné a vnitřně rozporné řešení měření tzv. technologické vlastní spotřeby
  4. Zcela neodůvodněné omezení svobody volby režimu podpory pro tzv. vnořené výrobny.
  5. Nově předložený návrh na změnu ve způsobu výpočtu návratnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů, který nerespektuje základní ekonomické zásady.
  6. Zbytečná administrativní zátěž pro nejmenší výrobce elektřiny s instalovaným výkonem do 11 kW, spočívající v povinnosti vybavit výrobnu nákladným měřidlem, jeho plombováním a povinností strpět kontroly ze strany orgánů státní správy.
  7. Ustanovení, kterým se řeší nejasný výklad pojmů rekonstrukce, oprava a údržba při přiznání podpory výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů.

Závěr

Kromě uvedených konkrétních připomínek k jednotlivým ustanovením návrhu novely zákona obsahuje návrh v mnoha ohledech tak zásadní nedostatky, že by bylo vhodnější jeho stažení a zásadní přepracování.

 
Komentář recenzenta
Ing. Filip Malán
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zejména v fotovoltaiky byl v minulých letech umožněn díky subvencím, které nastartovaly sériovou výrobu komponent. S opakovanou výrobou a nárůstem objemu výroby došlo k dramatickému poklesu výrobních nákladů a tím i cen technologií. Díky této dočasné podpoře bylo během velmi krátké doby vybudováno odvětví, které zaměstnávalo tisíce lidí. Dalo se předpokládat, že po raketovém nástupu nových technologií dojde k postupnému utlumení podpory a že cílem státu bude aby se obnovitelné zdroje energie zařadily do energetického mixu našeho státu tak, aby došlo ke snížení naší závislosti na dovozech surovin ze zahraničí.
Navrhovaná novela POZE však jde mnohem dál. Retroaktivními opatřeními ohrožuje provozovatele současných elektráren a to hlavně těch, kteří investovali do kvalitních technologií. Zákon rozšiřuje povinnosti provozovatelů a zvyšuje sankce. Návrh rovněž přenáší ekonomickou zodpovědnost na osoby zodpovědné za technický stav výrobny, které často vůbec nemají pravomoci rozhodovat o obchodním vedení výrobny.
Pokud se podíváme do budoucnosti sektoru vidíme před sebou nepřátelské podnikatelské a investiční prostředí, které odradí většinu potenciálních investorů k instalaci byť jediného panelu na vlastní objekt, který má sloužit k pokrytí vlastní spotřeby. Pokud bude návrh POZE schválen v navrhované podobě dojde k faktické likvidaci odvětví, ke ztrátě několika tisíc pracovních míst a nákladům, které by ekonomické subjekty fungující ve smysluplném prostředí bez subvencí ale i restrikcí pomáhaly pokrýt.
Navrhovaná novela POZE je podle mého názoru zcela nekoncepční. Chybí propočty ekonomických dopadů v širších souvislostech a nemotivuje společnost aby hledala cesty jak smysluplně využívat energii z obnovitelných zdrojů.
English Synopsis

Ministry of Industry and Trade promotes further amendments to the Act of Supported Energy Sources which reduces paid support and introduce new obigatory payments to operators of the "supported" sources. This changes represent an unprecedented intervention in the principles of commercial law. Another proposed amendment violates domestic liberties.
One of the most fundamental problems of this amendment is a change which, in case of unauthorized support, allows to penalize people who guarantee only the technical aspects of power plant operation, and therefore can not impact on business management and can not affect what information the license holder passes to the support paying body.

 

Hodnotit:  

Datum: 15.9.2014
Autor: Mgr. Pavel Doucha, Advokátní kancelář Šikola a partneři, člen konsorcia Frank Bold   všechny články autora
Recenzent: Ing. Filip Malán



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2016

Související rubriky

Reklama

Partneři oboru

logo HOTJET logo EICERO

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czArchitektonická soutěž – jak se vyhlašuje a kolik to stojí?První elektrifikovaná dálnice na světě zahájila provozLitoměřice připravují ochranu pravého břehu Labe před vodou