Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Produkce pelet v jednotlivých evropských zemích

V posledních dvou letech (2018 a 2019) se v Evropě potvrdily obě růstové tendence v oboru dřevních pelet – rostla jejich výroba i spotřeba.


© Fotolia.com

V r. 2018 zaznamenala Evropa jako celek rekordní růst spotřeby o 9,2 %, dosáhla 20,1 milionu tun. Po zmírnění růstu produkce v roce 2016, kdy výroba rostla jen o 4,6 %, se tak Evropa vrátila k původnímu tempu růstu přibližujícím se k 10 %.

Tento trend má svůj počátek již v roce 2017. Počasí v létě a na podzim 2017 totiž ovlivnilo výrobu pelet v severovýchodní Evropě, konkrétně v Estonsku a v Litvě, a v srpnu 2017 byl Baltský region zasažen extrémními povodněmi. Navíc zima přišla později a země byla rozbahněná po dlouhou dobu, což znemožnilo přístup do lesů a efektivní těžbu dřeva. Mělo to významný dopad na zásobu veškerých produktů ze dřeva. Výsledkem byl ostrý růst cen dřeva a omezené dodávky suroviny pro výrobce pelet. V r. 2018 se situace se surovinou pro výrobu pelet začala stabilizovat a ve druhé polovině r. 2018 už měli všichni výrobci pelet dobrý přístup k surovině. Přestože surového materiálu už bylo dost, ceny zůstaly vysoko (nejvyšší, co jsme dosud zaznamenali) a teprve na konci r. 2018 se zdálo, že na začátku následujícího roku začnou klesat. Tyto tenze na trhu měly přirozeně dopad na cenu pelet, a to průmyslových i pelet pro vytápění domácností.

V Portugalsku, které je významným čistým exportérem pelet v EU, byla výroba také narušena lesními požáry, které zasáhly v minulých letech tamní lesy. V r. 2017 oheň nejen zničil asi 520 000 hektarů lesa, ale také několik pil, včetně dvou peletáren. V r. 2018 se výroba navýšila, ale pořád je pod úrovní 1 milionu tun z r. 2014.

Na druhou stranu, jiní významní evropští výrobci zaznamenali velký růst mezi lety 2017 a 2018, a to konkrétně Belgie, Finsko, Maďarsko a Polsko (u všech nárůst kolem 18 %). Přestože Evropa dosud nemá konkurenci jako světový lídr ve výrobě pelet a přestože zaznamenala velký růst, poptávka po peletách nadále rostla rychleji než výroba v r. 2018 (v absolutních číslech).


Graf 1: Mapa výroby pelet v Evropě v r. 2018
Zdroj: EPC survey 2019; FAO

Situace v evropských zemích


Graf 2: Vývoj produkce pelet v Evropě podle regionu (tuny)
Zdroje: EPC survey 2019; FAO

Graf 3: Vývoj produkce pelet u první desítky největších evropských výrobců (tuny)
Zdroj: EPC survey 2019

Rakousko: Výroba narostla o 10 %, pohání ji poptávka z Itálie a celé Evropy. Kůrovcová kalamita a suché léto zajistily přísun velkého množství levné suroviny pro dřevěné pelety.

Belgie: V Belgii rostly výrobní kapacity v období mezi lety 2007 a 2012, od té doby zůstávají v podstatě stejné. Nyní se belgický průmysl spoléhá především na importované pelety. Domácí produkce je určena především pro vytápění domácností a pro export. Poptávka po peletách v domácnostech se zvyšuje díky rostoucímu počtu peletových kotlů a kamen, které jsou levnější a jsou propagovány jako ideální řešení pro nové budovy. I tady kůrovcová kalamita nyní zajišťuje velké množství dostupné suroviny, ale v příštích letech může být suroviny naopak nedostatek. Pak by bylo nutné začít vyrábět pelety z jiné suroviny. V Belgii se nyní chystá reforma systému zelených certifikátů, což by mohlo ohrozit zisk výrobců pelet, protože většina využívá synergie s kogeneračními zařízeními na biomasu.

Estonsko: Estonsko nebylo v r. 2017 tolik zasaženo nepříznivými klimatickými podmínkami jako Lotyšsko (v r. 2017 došlo k poklesu výroby jen o 20 000 tun). V r. 2018 se výroba navýšila o +10 %, a dosáhla tak rekordní úrovně.

Francie: V r. 2018 výroba narostla o +11 %, což je podstatně menší růst než v r. 2017. Většina pelet se vyrábí v kvalitě A1 (asi 99 %).

Německo: Německo se stalo největším výrobcem pelet v EU, především díky silnému trhu s peletami pro vytápění domácností. Německý trh byl narušen v r. 2016, kdy zbankrotoval největší výrobce German Pellets a domácí spotřeba byla velmi neuspokojivá. I přesto v r. 2017 došlo ke zotavení, které pokračovalo i v r. 2018 a umožnilo Německu překonat vlastní rekord ve výrobě z roku 2012.

Lotyšsko: Kvůli nedostatku suroviny se v r. 2017 vyrobilo méně pelet než v předcházejících dvou letech. Kvůli teplému zimnímu počasí země nezmrzla a všude bylo bláto, které lesní technika nedokázala překonat, aby odvezla z lesa dřevo. V létě 2018 hlásili nedostatek suroviny jak výrobci pelet, tak obchodníci se dřevem. Přesto se trh v r. 2018 vzpamatoval a výroba se navýšila skoro na 1,6 milionu tun (tj. zhruba úroveň z r. 2015).

Polsko: Rok 2018 pokračoval ve stejném trendu jako r. 2017, rostla poptávka po peletách na export, zejména do Itálie a Dánska. Některé peletárny měly problém sehnat dostatek suroviny, což pokračovalo i v r. 2019. Ceny suroviny se rapidně zvedly. Sezóna 2017/2018 byla navíc ovlivněna růstem domácí poptávky kvůli dotacím na moderní kotle. V r. 2018 začala vyrábět nová peletárna v Elbląg (kapacita 200 000 tun ročně).

Portugalsko: Portugalská výroba rostla kontinuálně od r. 2010 do r. 2014, ale pak se růst zastavil kvůli nedostatku suroviny. Výrobu taky narušily lesní požáry, které zasáhly Portugalsko v minulých letech. V r. 2017 ohně zničily nejen asi 520 000 hektarů lesa, ale také několik pil, včetně dvou peletáren. Budoucnost lesnictví je nejistá. Peletárny mohou reagovat pružněji než jiná odvětví dřevozpracujícího průmyslu, protože mohou zpracovávat širší paletu různých surovin. V r. 2018 byl zaznamenán nárůst ve výrobě o +12 % oproti r. 2017. Do provozu byly uvedeny tři nové peletárny, takže nyní je jich celkem 26.

Rusko: Výroba vzrostla o +12 % v r. 2018, dosáhla celkového objemu 1 600 000 tun, nejspíš hlavně v reakci na silnou poptávku v Evropě, ale také kvůli dotacím na pelety určených pro vývoz. Domácí poptávka po peletách zůstává nevalná. Hlavními vývozními destinacemi jsou Dánsko, Belgie, Švédsko, Velká Británie a Jižní Korea. Roky 2019 i 2020 by mohly přinést významný růst.

Španělsko: Od r. 2010 zaznamenalo Španělsko stabilní růst. V poslední době však španělský trh s peletami narušilo omezení dovozu z Portugalska a navíc také uzavírka několika peletáren kvůli finančním problémům. Nových výrobců je celkem málo, ale někteří stávající producenti navýšili své výrobní kapacity. Přesto španělský trh s peletami pokračuje v růstu a v r. 2019 se předpokládá zahájení provozu několika velkých peletáren, které budou naplno vyrábět v r. 2020 (3 x 80 000 – 140 000 tun ročně). To nevyhnutelně ovlivní vnitřní trh, přestože velké procento jejich produkce bude určeno pro export. Nicméně předpokládáme, že příští sezóna nebude tak komplikovaná jako ta předcházející, protože topná sezóna skončí v půlce března (dříve než v předcházejícím roce) a výrobci budou moci začít se skladováním v půlce května. Důsledkem těchto změn nepředpokládáme v následující topné sezóně problémy se zásobami pelet, ani kdyby přišla tuhá zima. Většina peletáren vyrábí pelety pro domácnosti v kvalitě A1 a certifikaci mají skoro všechny peletárny s kapacitou 10 000 tun a více.

Švédsko: Přestože výroba v r. 2011 a 2012 poklesla, Švédsko se vzpamatovalo a v r. 2018 přesáhlo úroveň produkce z r. 2010 o téměř 200 000 tun. Drtivá většina švédská produkce jsou vysoce kvalitní pelety třídy A1.


Graf 4: Vývoj výroby pelet u druhé desítky největších evropských výrobců (tuny)
Source: EPC survey 2019; FAO

Chorvatsko: Od r. 2010 zaznamenalo Chorvatsko plynulý růst ve výrobě pelet, všechny podmínky byly příznivé (dostupnost suroviny i zahraniční poptávka), což umožnilo peletárnám vzkvétat. Očekává se pokračování tohoto trendu i v následujícím roce.

Česká republika: Každoroční postupný růst ve výrobě pelet nezaznamenal žádné zakolísání od r. 2013. Největší peletárny jsou spojeny s velkými pilami, které mají zahraniční vlastníky. V r. 2020 se očekává rekordní nárůst ve výrobě pelet, protože firma Pfeifer plánuje ztrojnásobit svou výrobní kapacitu v České republice na více než 120 000 tun pelet ročně.

Itálie: Itálie zůstává v celosvětovém měřítku největším uživatelem pelet v domácnostech. Přestože údaje o výrobě jsou odhady, zdá se, že produkce dosáhla svého maxima vzhledem k nedostatečnému přístupu k surovině. Přestože Itálie má bohaté lesy, těžbu komplikuje špatná dostupnost dřeva, což znemožňuje další budoucí růst ve výrobě pelet. Některé regiony v Itálii zakázaly užívání pelet v kvalitě A2 kvůli emisím, což urychlilo přechod peletáren k výlučné produkci A1 pelet.

Nizozemsko: Nepředpokládá se nárůst ve výrobě, protože není dost suroviny.

Srbsko: V posledních deseti letech se rychle zvýšil počet výrobců pelet i objem výroby. Zatímco v r. 2006 byli producenti dva, v r. 2018 bylo (malých) výrobců už šedesát devět. Tento překotný růst byl urychlen poptávkou po peletách doma i ze zahraničí. Nedostatek suroviny znemožnil srbským výrobcům využít naplno své výrobní kapacity, mezi účastníky na trhu s dřevní biomasou roste konkurence a tlačí se na vytěžení většího množství suroviny. Koncem r. 2018 dosáhla celková kapacita peletáren v Srbsku 541 000 tun, ale skutečná produkce jen 324 000 tun – o něco méně než v r. 2017. Pokles ve výrobě je důsledkem náhlého dovozu převážně ukrajinských pelet v r. 2017, které byly o 15-20 % levnější než domácí pelety. V r. 2018 to vedlo k tomu, že pelety z dovozu tvořily velký podíl na srbském trhu a domácí výrobci naplnili svoje sklady, proto pět hlavních producentů zastavilo v lednu a únoru 2018 výrobu. Pokles v celkové výrobě za r. 2018 se pohyboval mezi 8-27 % ve srovnání s r. 2017. Nepříznivý dopad na celkový objem vyrobených pelet byl zmírněn novou velkokapacitní peletárnou, která vznikla v září 2017, stejně jako osmi novými malými peletárnami, které spustily provoz v r. 2018. Malé pily koupily peletovací linky a začaly vyrábět pelety ze své vlastní piliny ze zpracování dřeva. V r. 2018 poklesl import dřevních pelet na 64 % objemu z předcházejícího roku, ale začátek r. 2019 už ukázal, že se trh postupně vzpamatovává.

Situace v baltských zemích

Baltské země patří k pionýrům ve výrobě dřevěných pelet, začaly zde už v 90. letech. Od té doby se rychle rozvíjela výroba ve všech třech Baltských zemích – Lotyšsku, Estonsku a Litvě.

Rok 2018 byl pro tamní výrobce pelet nesnadný, velký problém byl s dostupností suroviny. Nedostatek začal už v r. 2017, kdy extrémní počasí narušilo práce v lese. Ceny suroviny proto narostly na nevídanou úroveň. Rok 2019 byl naopak v tomto ohledu dobrý. Suroviny byl dostatek a ceny klesly. Teď má většina výrobců pelet dostatečné zásoby a jsou dobře připravení na novou sezónu.

V následujících letech se očekává lehký nárůst produkce pelet v Pobaltí, protože budou uvedeny do provozu nové peletárny. Například Stora Enso právě buduje peletárnu asi 100 km od Rigy na své pile v Launkalne. Obecně však platí, že výrobní kapacity v Pobaltí už dosáhly vysokých čísel a pravděpodobně se nebude budovat mnoho nových peletáren.

Dříve patřily Baltské státy k největším exportérům dřevěných pelet na světě, ale to se pomalu mění a je to dobře. V posledních letech začala rychle růst spotřeba prémiových dřevních pelet přímo v Pobaltí, díky čemuž se zde spotřebovává asi půl milionu tun ročně. Tato změna byla způsobena vícerými faktory (populace bohatne, plyn se zdražuje, probíhají reklamní kampaně, atd.). Předpokládá se, že v následujících letech spotřeba prémiových dřevních pelet ještě poroste.


Graf 5: Vývoj produkce pelet v baltských zemích (tuny)
Zdroj: EPC survey 2019

Situace v Rusku

V Rusku odvětví výroby pelet sílí. Peletový trh se postupně rozvíjí a má obrovský potenciál růstu. Vidíme nárůst počtu výrobců pelet, obchodníků i společností s balícími linkami. Čím dál více přístavů také překládá dřevěné pelety, například Novorosijsk v Černém moři.

Většina pelet se vyrábí z vysoce kvalitních dřevních zbytků. Je zajímavé, že dřevo ze sibiřského modřínu neuvěřitelně zvyšuje mechanickou odolnost všech druhů pelet, pokud tvoří modřín alespoň 5%.

Rusko a Bělorusko dohromady mají více lesů s certifikací FSC než jakákoli jiná země na světě. Navíc Rusko patří k těm několika zemím, kde stále významně roste rozloha certifikovaných lesů. Co se týče dřevních pelet, ENplus je zde stejně jako v Evropě nejvíce rozšířený certifikační systém pro hlídání jakosti.

V posledních deseti letech předvídala společnost BiomassConsult 10 % průměrný roční růst ve výrobě pelet v Rusku. To by znamenalo vyrobit 2 miliony tun v r. 2020. Tento odhad se ukázal jako správný. Protože cena dřevních pelet před několika lety celosvětově vzrostla, BiomassConsult předpokládá, že produkce pelet v Rusku bude pokračovat v růstu ještě po několik dalších let. V r. 2030 se v Rusku vyrobí 5 milionů tun dřevních pelet. Letos se Rusko dostalo mezi hlavní 3 země, co se týče produkce pelet certifikovaných dle systému ENplus, a do budoucna by se mohlo stát světovým lídrem.

Velmi se zlepšila přesnost vládních statistik o exportu ruských pelet. Nicméně stále nemáme přesný obrázek o domácí spotřebě. BiomassConsult odhaduje domácí spotřebu na 10 % celkové produkce. V mnoha regionech této obrovské země je trh s peletovým vytápěním životaschopný (bez dotací). Když zvážíme cenu dovozu pelet například do Německa, Itálie nebo Velké Británie, pro některé malé výrobce má už dnes smysl prodávat své pelety především lokálně. Jakmile začnou velkoobchody profesionalizovat trh, může vzniknout i v Rusku poptávka po peletách certifikovaných v systému ENplus.

 
 
Reklama