CENIA: Rok 2019 z pohledu životního prostředí v ČR. Čistší vzduch, ale méně vody

Kvalita ovzduší i kvalita povrchových vod se v ČR zlepšují. Rok 2019 je evidovaný jako druhý nejteplejší na území ČR za historii měření. Stav životního prostředí a ekosystémů stále více ovlivňují projevy změny klimatu, zejména na poklesu druhové rozmanitosti a zhoršování stavu lesů. Hovoří o tom hodnotící Zpráva o životním prostředí za rok 2019 ve zkrácené verzi (plná vychází od r. 2018 jednou za dva roky) zpracovaná agenturou CENIA.

I když byl předloňský roční úhrn srážek v mezích normálu, kvůli vysokým teplotám postihlo značnou část území ČR půdní i hydrologické sucho. Rok 2019 byl podle Zprávy druhým nejteplejším od roku 1961 (rekord drží rok 2016). Průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než průměr let 1981–2010. Devět z deseti nejteplejších let od roku 1961 se datuje až po roce 2000.

Ačkoli regionálně, především vlivem přeshraničního znečištění, dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, zmenšila se v roce 2019 plocha území i klesl počet obyvatel v oblastech s nadlimitními koncentracemi, stále však zůstávají zasažené lokality jako Ostrava, Frýdek-Místek nebo Třinec. Zlepšování kvality ovzduší v posledních dvou letech příznivě ovlivnily jak meteorologické (zejména rozptylové) podmínky, tak i moderní technologie ve výrobě a zvyšování podílu ekologického vytápění v domácnostech podpořené kotlíkovými dotacemi. ČR kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní emisní stropy stanovené k roku 2020. Hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší je nadále vytápění domácností (v případě PM2,5 představovalo 73,9 % celkových emisí, v případě PM10 pak 58,7 % celkových emisí).

„Dlouhodobě a systematicky se zaměřujeme na nejvýznamnější zdroj znečištění prachovými částicemi, kterým je lokální vytápění. Za posledních pět let jsme do výměny starých kotlů v domácnostech investovali přes 12 miliard korun, ke zlepšování ovzduší přispívají i dotace na zateplování domů z našeho programu Nová zelená úsporám. Ten zvyšováním energetických úspor přispívá také ke snížení emisí, které domácnosti produkují. Zákonem o ochraně ovzduší je již od roku 2012 znám zákaz provozu kotlů s nejvyššími emisemi, který začne platit od září příštího roku. Celá ČR se tak dlouhodobě připravuje na to, že od tohoto data nebude již možno tato nadměrně znečisťující zařízení mít v provozu. Další zásadní pomocí budou proto nové kotlíkové dotace, které připravujeme a nově rozdělujeme do dvou skupin. První skupina, která bude opět financována z fondů EU a kde by mělo být pět miliard korun, bude cílena na nízkopříjmové domácnosti a seniory. Tam by dotace mohla být i více než 80 % nákladů. Mohlo by se to týkat několika desítek tisíc domácností. Ve druhé skupině by v rámci programu Nová zelená úsporám měla být dotace poskytnuta nejen na výměnu kotle, ale i zateplení domu, a rádi bychom to propojili i s využitím dešťové vody. Chtěli bychom využít prostředky z unijního Fondu obnovy, přibližně 9 miliard korun. Zatím ještě čekáme na schválení návrhu Evropskou komisí,“ informuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zlepšuje se kvalita tekoucích vod díky efektivnějšímu čištění odpadních vod z čistíren. Zvyšuje se podíl obyvatel připojených k veřejnému vodovodu a ke kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod. Povrchové i podzemní vody jsou však stále znečišťovány pesticidy, které se do nich dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy.

Stav lesních porostů je v důsledku zhoršující se kůrovcové kalamity a sucha alarmující, což je jeden ze zásadních negativních závěrů letošní Zprávy s dopady na lidskou společnost a stav ekosystémů. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovci se za rok 2019 téměř zdvojnásobil a objem evidované těžby dřeva tak znovu překonal dosavadní rekord z roku 2018. Podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě byl 95 %. Nepochybně pozitivní zprávou v roce 2019 byl celkový podíl vysazených listnatých stromů. Poprvé v historii bylo vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha).

Produkce odpadů vzhledem k růstu ekonomiky, a s ním spojenou průmyslovou a stavební výrobou, dlouhodobě roste. Pro přechod na oběhové hospodářství je dobrou zprávou, že v nakládání s odpady převažuje materiálové využití, ale pokud se týká komunálních odpadů, nadále téměř polovina z nich končí na skládkách.

Publikování a aktualizace dat Zprávy o životním prostředí za rok 2019 probíhá na webovém portále Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR, https://issar.cenia.cz).

Rosa, foto © TZB-info

Výběr z hlavních zjištění Zprávy

Klimatický systém

• Rok 2019 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než normál 1981–2010) a srážkově normální (napršelo 92 % ročního srážkového normálu 1981–2010).
• Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byly v polovině léta 2019 hodnoty dostupné zásoby vody v půdě na velké části území ČR pod 25 % dlouhodobého normálu 1961–2010, jednalo se tedy o silně podnormální stav. Hydrologické bylo zaznamenáno po dobu déle než 100 dnů (na více než 30 profilech, z celkově sledovaných 217).
• Emise skleníkových plynů poklesly v období 1990–2018 o 35,6 % a o 1,3 % v meziročním srovnání (hodnoty 2019 budu známy později).

Ovzduší

• Meziročně došlo k poklesu emisí všech základních znečišťujících látek, největší zaznamenaly emise SO₂ o 17,2 %.
• Stále dochází k překračování některých imisních limitů, meziročně se ale snížil podíl obyvatel i území, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10, roční imisní limit pro benzo(a)pyren i PM2,5. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 nebyl překročen vůbec.
• V roce 2019 nedošlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a benzen.

Vodní hospodářství a jakost vody

• Za období let 2000–2019 se ve vodních tocích ČR podařilo zredukovat znečištění amoniakálním dusíkem (pokles průměrné koncentrace o 66,7 %) a fosforem. (pokles o 38,9 %).
• Vodou z veřejných vodovodů bylo zásobováno 94,6 % obyvatel ČR.
• Výrazně roste počet ČOV s terciárním stupněm čištění, jejich počet dosáhl 1 538, tj. o 1 038 ČOV více oproti roku 2002.

Příroda a krajina

• Dlouhodobě ubývá zemědělské půdy, v období 2000–2019 poklesla její rozloha o 1,8 %. V rámci zemědělské půdy však vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %. Přibývá zastavěných ploch, od roku 2000 o 1,8 %, ostatní plochy vzrostly o 4,4 %.
• Od roku 1982 setrvale klesá početnost ptačích populací v ČR. Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků mezi lety 1982–2019 se výrazně nemění, u lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 % a u ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %.

Lesy

• V posledních letech dochází ke zhoršování zdravotního stavu lesů, které je způsobeno především poškozením stromů suchem a hmyzími škůdci. Objem evidované těžby dřeva překonal dosavadní rekord z roku 2018 a činil 32,6 mil. m³ (bez kůry). Podíl kalamitní těžby na celkové těžbě činil 95,0 %.
• V roce 2019 bylo v lesích poprvé v historii vysazeno více listnáčů (14,7 tis. ha) než jehličnanů (14,0 tis. ha), nejčastěji vysazovanou dřevinou byl stále smrk (8,7 tis. ha).
• Za poslední rok se zdvojnásobila plocha certifikovaná dle systému FSC. Ke konci roku 2019 bylo v ČR certifikováno dle FSC 4,0 % lesních pozemků.

Půda a zemědělství

• Spotřeba minerálních hnojiv meziročně poklesla (o 4,9 % na 116,8 kg.ha^-1 čistých živin).
• Meziročně stoupla spotřeba rodenticidů v důsledku přemnožení populace hraboše polního.
• Celková spotřeba vápenatých hnojiv se ve srovnání s rokem 2018 zvýšila o 18,2 % na 402,0 tis. t a dosáhla tak nejvyšší hodnoty od roku 2000.

Průmysl a energetika

• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla historicky nejvyšší. V roce 2019 bylo z OZE vyrobeno 10,1 TWh, což po 5 letech relativní stagnace znamená výraznější meziroční nárůst o 6,9 %. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektrické energie tak v roce 2019 činil 11,6 %.
• Za období 2010–2019 byly při splnění podmínek nápravných opatření ukončeny sanace 590 lokalit starých ekologických zátěží, přičemž v roce 2019 byly ukončeny sanace 221 lokalit.

Doprava

• Výkon osobní dopravy vzrostl v období 2000–2019 o 31,1 %, v meziročním srovnání o 2,3 %. Podíl veřejné dopravy na přepravním výkonu osobní dopravy stagnuje (33,0 % v roce 2019), z druhů veřejné dopravy roste zejména výkon environmentálně příznivé železniční dopravy. V nákladní dopravě zajišťuje zhruba dvě třetiny přepravního výkonu doprava silniční s výrazným vlivem na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž obyvatel.
• Emise znečišťujících látek NOx, VOC, CO a PM z dopravy klesají. Trend emisí PAU a CO₂ je však kvůli růstu spotřeby paliv v dopravě rostoucí.

Materiálové toky

• Domácí materiálová spotřeba v ČR po roce 2000 kolísá bez výraznějšího trendu, v roce 2019 v meziročním srovnání DMC mírně vzrostla o 0,4 %.Ve struktuře domácí materiálové spotřeby klesá podíl fosilních paliv.
• Materiálová náročnost hospodářství ČR dlouhodobě klesá, v období 2000–2019 se snížila o 44,2 %.

Odpady

• Celková produkce odpadů od roku 2009 vzrostla zejména v souvislosti s rozvojem stavební činnosti na 37 362,3 tis. t v roce 2019.
• Míra skládkování komunálních odpadů je stále vysoká (45,9 % v roce 2019), a to i přesto, že se snižuje ve prospěch jejich materiálového využití (41,0 % v roce 2019) a také energetického využití (11,7 % v roce 2019).

Financování

• Objem veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů (tj. zejména ze státního rozpočtu a státních fondů) v roce 2019 meziročně vzrostl o 15,8 % na 52,6 mld. Kč.
• V rámci OPŽP pro programové období 2014–2020 bylo v roce 2019 vyhlášeno celkem 20 nových výzev ve výši 17,2 mld. Kč a pokračovalo se ve financování tzv. kotlíkových dotací. V roce 2019 to bylo vyhlášení 3. výzvy pro jednotlivé kraje s alokací cca 3,8 mld. Kč, v předchozích dvou výzvách bylo vyměněno 60 tisíc kotlů na pevná paliva v celkovém objemu 6,5 mld. Kč.
• Investice na ochranu životního prostředí vzhledem k HDP jsou v ČR dlouhodobě nad průměrem EU28.

Zpráva o životním prostředí v ČR za rok 2019 je stažení zde.