Německý hacker odhalil bezpečnostní slabinu v řízení solárních elektráren o výkonu téměř 18 GW

Český tým Guardexy na SEF 2026 představil ucelené řešení pro správu a zabezpečení fotovoltaických elektráren. Zdroj: Guardexy.eu

Německý etický hacker Marlon Starkloff v srpnu 2026 objevil kritickou bezpečnostní zranitelnost v platformě jednoho z největších výrobců střídačů. Případ ukázal, jak dalekosáhlé důsledky může mít chyba v systému vzdálené správy energetických zařízení.

Rozsah potenciálního rizika byl mimořádný. K evropské platformě kompromitované značky bylo připojeno více než 470 tisíc solárních instalací a tyto zdroje dodávaly do sítě 17,59 gigawattu.

„Pro představu jde o přibližně čtyřnásobek instalovaného výkonu jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Hromadná manipulace s takovým výkonem by mohla představovat vážné riziko pro stabilitu evropské elektrizační soustavy,“ komentuje rozsah Svetozár Nosko, specialista na bezpečnostní architekturu energetických technologií Guardexy.

Samotný incident opět otevřel důležitou otázku: kdo má ve skutečnosti kontrolu nad zařízeními, která vyrábějí a dodávají elektřinu do evropské sítě?

Když jedna chyba v cloudu ohrozí tisíce zařízení

Moderní fotovoltaické elektrárny už nejsou izolovanými zdroji elektřiny. Střídače, bateriová úložiště a systémy energetického managementu spolu komunikují a je standardem že umožňují vzdálenou správu prostřednictvím internetu či cloudových platforem. Zranitelnost jediné centrální platformy tak může mít dopad na mnohem větší množství zařízení než bezpečnostní chyba konkrétní elektrárny.

S řízením, monitoringem a kyberbezpečností se potýkají rezidenční elektrárny, ale i velké průmyslové objekty. Zdroj: Guardexy.eu

„Pokud útočník získá přístup k řídícím funkcím, nemusí se jeho možnosti omezovat pouze na krádež dat. V závislosti na rozsahu oprávnění může ovlivňovat také skutečný provoz technologií. Pro provozovatele fotovoltaických elektráren z toho vyplývá zásadní požadavek. Vedle výkonu, návratnosti investice a kvality použitých komponent je nutné řešit také zabezpečení vzdálených přístupů, kontrolu komunikace mezi zařízeními a schopnost identifikovat nestandardní nebo neoprávněné zásahy,“ uvádí Svetozár Nosko, specialista na bezpečnostní architekturu energetických technologií Guardexy.

Varování přichází i z Francie a Polska

Že kybernetické útoky na propojené technologie mohou mít reálné fyzické následky, ukázal také nedávný incident ve Francii.

V noci z 11. na 12. října zasáhl stovky francouzských supermarketů rozsáhlý kybernetický útok na systémy vzdáleného řízení chladicích zařízení. Útočníci dokázali manipulovat s jejich provozem a v některých prodejnách zvýšili teplotu až na 50 stupňů Celsia. Výsledkem byly tuny zničených potravin, narušený provoz a škody v řádu milionů eur.

Událost ukázala, že kyberútok nemusí znamenat pouze únik dat nebo výpadek podnikového softwaru. Může přímo ovlivnit technologie, na kterých závisí každodenní provoz firem.

Výsledek kyberútoku na stovky francouzských supermarketů. Zdroj: thetimes.com

„Když útočník získá přístup k řízení technologie, neovládá jen data. Ovládá skutečný provoz. Francouzský incident ukazuje, proč musíme zabezpečení řešit přímo u zařízení, která komunikují s okolním světem. U fotovoltaiky je zásadní vědět, kdo se střídačem komunikuje a jaké povely mu může posílat,“ upozorňuje Matúš Nosko z Guardexy.

Německý případ i francouzský incident mají společného jmenovatele. Technologie, které díky digitalizaci umožňují efektivnější provoz, se současně stávají potenciálním vstupním bodem pro útočníky. Otázka kybernetické bezpečnosti tak přestává být pouze záležitostí IT oddělení a stává se součástí odpovědnosti za samotný provoz energetických zařízení.

Guardexy: jedna platforma pro efektivní a bezpečnou firemní energetiku

Právě na tyto potřeby reaguje česká technologická platforma Guardexy, která po rozšíření svého produktového portfolia spojuje pod jednou značkou čtyři vzájemně navazující oblasti: CONTROL, PROTECT, MONITOR a SERVICE.

Pro provozovatele komerčních FVE to znamená možnost postupně vybudovat jednotné prostředí pro řízení vlastní výroby, bateriových úložišť a spotřeby energie, sledování technického stavu, zabezpečení datové komunikace a navazující servisní péči.

Zásadním rozdílem oproti samostatným aplikacím pro jednotlivé technologie je možnost propojit tyto funkce v rámci jednoho ekosystému.

Zatímco inteligentní řízení pomáhá optimalizovat provoz a ekonomiku elektrárny, kybernetická ochrana se zaměřuje na zabezpečení komunikace a omezení rizika neoprávněných přístupů. Monitoring pak umožňuje sledovat technický stav zařízení a identifikovat provozní problémy.

„Firma, která investovala miliony do fotovoltaiky a bateriového úložiště, potřebuje dvě věci: aby jí technologie vydělávala a aby nad ní neztratila kontrolu. Odpovědnost za tu kontrolu přitom nemůže přenést na výrobce střídače ani na provozovatele cloudu, nese ji především ona sama. Dobrou zprávou je, že už nemusí řešit energetický management, monitoring a kybernetickou ochranu jako tři zcela oddělené oblasti. A už vůbec se nemusí rozhodovat, jestli chce úspornou, nebo bezpečnou energetiku. Potřebuje obojí,“ vysvětluje Nosko.

Řešení Guardexy pro kybernetickou bezpečnost. Zdroj: Guardexy.eu

Významným prvkem je také evropský původ řešení. Guardexy vzniká v českém vývojovém prostředí s brněnským zázemím. Klíčové hardwarové komponenty pocházejí od evropských výrobců a data jsou uchovávána v EU. Pro firmy a samosprávy tak představuje evropskou alternativu v oblasti správy a zabezpečení energetických technologií.

Kyberbezpečnost už není doplněk. Je součástí provozu elektrárny

Případ německého etického hackera ukázal, jak velký význam může mít jediná bezpečnostní chyba v platformě, na kterou jsou napojeny statisíce solárních elektráren. Přestože byla zranitelnost včas odstraněna a k žádnému výpadku nedošlo, upozornila na systémové riziko spojené s centralizovaným vzdáleným řízením energetických zdrojů.

S rostoucím počtem fotovoltaických elektráren, bateriových úložišť a dalších propojených technologií proto roste význam řešení, která spojují provozní efektivitu se zabezpečením.

Zkušenosti z Německa, Polska i Francie současně potvrzují, že ochranu nelze omezovat pouze na přístup do cloudové aplikace. Důležité je mít pod kontrolou také komunikaci jednotlivých zařízení, přístupová oprávnění a možnosti vzdálených zásahů.

„Opravdu už nestačí vědět, kolik elektrárna vyrábí. Musíme také vědět, kdo ji může ovládat. Moderní energetika potřebuje chytré řízení, aby byla efektivní, ale současně musí chránit přístup k technologiím a jejich komunikaci. V několika českých projektech už tento přístup uplatňujeme – od řízení fotovoltaiky a bateriového úložiště až po zabezpečení elektráren. Chceme, aby evropská energetika byla nejen chytrá a ekonomická, ale především bezpečná,“ uzavírá Nosko.