Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Nový přístup ERÚ při kontrolách měřidel měřících vyrobenou elektřinu?

V předvánočním období nám Rada Energetického regulačního úřadu „nadělila“ rozhodnutí, které může znamenat podstatnou změnu rozhodovací praxe Úřadu v oblasti kontrol měřidel vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Rada ERÚ totiž v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla, že povinnost stanovená ust. § 11a zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích (ZPOZE) dopadá pouze na výrobce elektřiny, kteří vyrábí elektřinu z různých druhů obnovitelných zdrojů.

Dle dosavadní kontrolní a rozhodovací praxe ERÚ byl v případě, že fakturační měření nezajišťoval provozovatel distribuční soustavy (tedy v režimu zelených bonusů, kde část vyrobené elektřiny je spotřebována přímo výrobcem), výrobce povinen postupovat v souladu s ust. § 11a ZPOZE. Podle odst. 5 tohoto ustanovení je výrobce povinen udržovat měřící zařízení dle ust. § 11a ZPOZE s platným ověřením dle zákona o metrologii. Tento požadavek se vztahuje na celé měřící zařízení, tedy elektroměr i související měřící transformátory. Z toho důvodu se dle názoru ERÚ této povinnosti zcela nezprostili ani výrobci v režimu výkupních cen, kde elektroměr instaluje, spravuje a vlastní provozovatel distribuční soustavy. Měřící transformátory jako součást měřícího zařízení totiž vlastní i v tomto případě výrobce.

Rada ERÚ se však od tohoto ustáleného výkladu odklonila, když zdůraznila, že § 11a odst. 1 ZPOZE a tedy i povinnost udržovat měřící zařízení dle ust. § 11a ZPOZE s platným ověřením dle zákona o metrologii, se vztahují pouze na situace, kdy jeden výrobce provozuje v jednom odběrném místě více zdrojů elektřiny vyráběné z různých druhů obnovitelných zdrojů. Nestačí tedy provozovat v jednom odběrném místě více zdrojů stejného druhu, typicky solárních elektráren, ale muselo by se jednat například o solární a vodní elektrárnu v jednom odběrném místě. Takových případů v praxi mnoho není. Naopak, čeho v praxi dosud mnoho bylo, jsou kontroly výrobců zaměřené právě na dodržování povinností dle § 11a ZPOZE a tedy ověření měřidel dle zákona o metrologii, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o jeden nebo více zdrojů stejného druhu obnovitelných zdrojů.

Na základě tohoto výkladu Rady ERÚ dojdeme k závěru, že výrobce elektřiny vyrábějící elektřinu z jednoho druhu obnovitelného zdroje (§ 11a odst. 1 ZPOZE), a to i ve více zdrojích, pokud vyrobenou elektřinu dodává do distribuční nebo přenosové soustavy (§ 11a odst. 2 ZPOZE) a nevyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů společně s elektřinou z neobnovitelných zdrojů (§ 11a odst. 4 ZPOZE), není dle ZPOZE povinen udržovat měřící zařízení s platným ověřením podle zákona o metrologii.

Odůvodnění předmětného rozhodnutí Rady ERÚ obsahuje i další důležité závěry. Jak již bylo uvedeno, výrobce byl zároveň držitelem licence na distribuci elektřiny v lokální distribuční soustavě, a byl tedy podezřelý jak ze spáchání přestupku výrobce elektřiny za nesplnění povinností dle ust. § 11a odst. 5 ZPOZE, tak ze spáchání přestupku provozovatele distribuční soustavy za neudržování měřícího zařízení dle ust. § 49 odst. 7 energetického zákona.

Omezená možnost pokutovat provozovatele lokální distribuční soustavy

Ve vztahu k provozovatelům distribuční soustavy Rada ERÚ došla k závěru, že skutkové podstaty přestupku podle energetického zákona, který stanoví, že „držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí přestupku tím, že:

  • nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení,
  • jeho udržování
  • a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7“,

je nutné naplnit kumulativně, tj. současně (je-li to možné, neboť je zjevné, že pokud držitel licence nezajistí instalaci měřidla, nemůže provádět jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti). Pokutu za tento přestupek tedy nelze uložit, pokud provozovatel distribuční soustavy splní alespoň jednu ze tří výše uvedených podmínek.

Povinnost provozovatele lokální distribuční soustavy udržovat měřidla

Další část rozhodnutí Rady ERÚ se týká ust. § 49 odst. 7 energetického zákona, který stanoví mimo jiné povinnost provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy na svůj náklad zajistit instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného „prováděcím právním předpisem“. Podle Rady ERÚ toto ustanovení odkazuje na vyhlášku č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu a neoprávněné distribuci elektřiny (pozn.: tato vyhláška byla k 1. 1. 2021 nahrazena vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny) a nikoliv na zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, který upravuje způsoby ověření stanoveného měřidla a jeho značky, jak tvrdil ERÚ ve svém prvostupňovém rozhodnutí. Rada ERÚ tak došla k závěru, že Energetický regulační úřad není oprávněný kontrolovat a případně postihovat ani provozovatele distribuční soustavy za absenci úřední značky na měřícím zařízení.

Závěrem

Zda se jedná o skutečnou změnu kontrolní a rozhodovací praxe ERÚ, ukáže až budoucí vývoj. S ohledem na zásadu legitimního očekávání, kterou je úřad při svém rozhodování vázán, nemůže ERÚ v budoucích rozhodnutích výše uvedené závěry Rady ERÚ ignorovat. Výše uvedené rozhodnutí je tak dobrou zprávou zejména pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, neboť kontroly povinností v oblasti měření ze strany ERÚ mohly mít v případě zjištění nedostatků pro výrobce značně negativní následky, včetně možné ztráty nároku na podporu.

Budeme sledovat, zda se tento přístup ERÚ projeví v probíhajících či budoucích kontrolách ERÚ, s nimiž Vám kdykoliv rádi pomůžeme.

 
 
Reklama