Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Poslanci rozhodují o biometanu. Obnovitelný plyn může nahradit až čtvrtinu spotřeby v domácnostech

V evropských zemích za posledních deset let čtyřikrát vzrostl počet bioplynových stanic, které očištěním od příměsí vyrábějí biometan. Ten je obnovitelnou verzí zemního plynu, kterou lze bez překážek vtláčet do plynárenské soustavy a využít stejným způsobem jako klasický plyn. V Česku zatím funguje jedna taková stanice v Rapotíně, která je napojena na síť největšího distributora plynu GasNet. Do konce desetiletí by ale takových bioplynek mohly být dvě stovky a ročně by mohly zajistit 500 milionů m3 biometanu.

Ostře sledovaná novela českého zákona o podporovaných zdrojích energie určí nejen budoucnost rozvoje často diskutovaných solárních a větrných elektráren, ale také obnovitelného zdroje, který sehraje důležitou úlohu ve stabilizaci energetického systému v době rostoucího podílu zelené elektřiny v síti. Do dalších let totiž rozhodne také o podpoře pro bioplynové stanice, které umožňují získávat energii ze zemědělských zbytků nebo biosložky komunálního odpadu. Po dvaceti letech od svého zavedení teď totiž končí současná forma podpory bioplynek a rozhoduje se, zda a v jaké podobě bude pokračovat.

Biometan jako stabilní obnovitelný zdroj

Aktuálně je v Česku v provozu asi 400 bioplynových stanic. Navíc k nim lze přiřadit více než stovku komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a asi 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Anaerobní fermentací organické hmoty v nich vzniká plyn obsahující 50 až 70 % metanu, oxid uhličitý, sloučeniny síry, amoniak a další nečistoty. V naprosté většině případů se dnes používá ke kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách. Tuto energii využívají přímo zemědělské podniky, v jejichž areálu se bioplynky nacházejí, nebo přilehlé obce.

Teplo vzniklé z kogenerace se ale z velké většiny nevyužívá a je mařeno. Zajímavou možnost ke zužitkování bioplynu pak nabízí výroba biometanu. Zjednodušeně řečeno jde o vyčištění bioplynu o veškeré příměsi tak, aby vznikl plyn s minimálně 95% obsahem metanu, který je plnohodnotnou alternativou ke konvenčnímu zemnímu plynu. „Všechny dnes běžně používané plynové spotřebiče jako jsou kotle, sporáky nebo i auta na CNG fungují bez jakýchkoliv úprav i na biometan, respektive bioCNG. Stejně tak může být uskladněn v plynových zásobnících pro pozdější využití,“ vysvětluje Michal Ostatnický ze společnosti GasNet, která provozuje převážnou část soustavy pro distribuci plynu v Česku. Právě plynná paliva budou hrát podle Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu důležitou roli při vykrývání odchylek ve výrobě elektřiny, které způsobuje nestálá výroba ze slunce a větru. Část klasického plynu lze přitom nahradit obnovitelným zdrojem, který solární a větrné elektrárny vhodně doplní.

Zkušenosti s vtláčením biometanu jsou dobré

Výroba biometanu a jeho vtláčení do plynárenské sítě u nás zatím probíhá jen v bioplynové stanici Rapotín v okrese Šumperk, která je od podzimu 2019 napojena na síť GasNet. „Jedná se o průkopnický projekt pro celou českou energetiku. Z Rapotína jsme distribuovali naší plynovodní sítí k odběratelům už přes 1 milion m3 biometanu. To odpovídá spotřebě 500 českých domácností, které topí plynem,“ přibližuje Michal Ostatnický. Největší měsíční objem vtlačeného plynu byl dosažen v prosinci 2020, kdy bylo do distribuční sítě dodáno více než 100 tisíc m3 biometanu. „Stávající plynárenská soustava skupiny GasNet je už dnes bez významných investic na distribuci a využití biometanu připravena,“ říká. Právě nenáročnost z hlediska přípravy infrastruktury pro přepravu, skladování i distribuci z místa výroby do místa spotřeby je jednou ze zásadních výhod biometanu jako obnovitelného paliva.

Do konce desetiletí by v Česku na výrobu biometanu mohlo přejít asi 150 až 200 bioplynových stanic, odhaduje asociace CZ Biom, která sdružuje asi tři čtvrtiny provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynek v Česku. V roce 2030 by pak modernizované bioplynky i nově postavené biometanové stanice mohly vyrobit přibližně 500 milionů kubíků biometanu ročně, což odpovídá asi čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v českých domácnostech. S podobným odhadem počítá i vnitrostátní plán pro energetiku a klima.

Palivo budoucnosti

Úprava bioplynu na biometan je trend, který se v evropských zemích rozvíjí už několik let. Zatímco v roce 2011 bylo v Evropě 187 bioplynových stanic, které vyráběly biometan, na začátku roku 2020 to už bylo 725 stanic, uvádí Evropská bioplynová asociace. Jejich počet tedy během deseti let vzrostl čtyřnásobně. Nejvíce výroben biometanu se nachází v Německu, Francii a Dánsku.

První tuzemská bioplynka, která v Česku vyrábí biometan, stojí v Rapotíně na Šumpersku. Do distribuční sítě GasNet odtud poslali odběratelům už přes 1. mil. m3 biometanu.
První tuzemská bioplynka, která v Česku vyrábí biometan, stojí v Rapotíně na Šumpersku. Do distribuční sítě GasNet odtud poslali odběratelům už přes 1. mil. m3 biometanu.

GasNet, s.r.o.
logo GasNet, s.r.o.

GasNet je provozovatel největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. Zajišťuje spolehlivé a bezpečné dodávky zemního plynu pro více než 2,3 miliónu zákazníků. GasNet má v tuzemsku zhruba 80% podíl na distribuci zemního plynu a spravuje 65 ...