Více zelených plynů. Plynaři se připravují na budoucnost
Za podpory státu začíná v České republice výzkum možností akumulace energie do plynovodů. Přebytky čisté energie vyráběné z obnovitelných zdrojů (OZE) bude možné ukládat do plynárenské soustavy a znovu je využívat.
Energetika budoucnosti počítá s minimálními emisemi škodlivin do ovzduší. Sází proto na výrazný podíl elektřiny vyráběné z čistých obnovitelných zdrojů. Odborníci nyní řeší, jak vyrobenou energii ukládat na dobu, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Výzkum možností akumulace energie vyrobené přeměnou elektřiny na vodík či metan do plynárenské soustavy právě začíná. Výsledky společného projektu Českého plynárenského svazu (ČPS), EGÚ Brno a Vysokého učení technického v Brně, jenž podpořila Technologická agentura ČR téměř 5,5 mil. Kč, budou známy do konce roku 2022.
„Jak evropské, tak i české plynárenství počítá s postupnou náhradou zemního plynu rostoucím podílem zelených plynů, zejména biometanem, vodíkem nebo syntetickým metanem,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a dodala: „Ostatně už dnes se do tuzemské distribuční plynárenské soustavy vtláčí biometan, který spotřebitelé používají pro vytápění či ohřev a který se v podobě BioCNG rovněž využívá pro pohon vozidel.“
V roce 2030 bude 22 % spotřebované energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů a tento podíl by měl dále narůstat až do roku 2050. Tou dobou by již celá Evropská unie měla být klimaticky neutrální. S intenzivnější výrobou energie z OZE, pro kterou jsou charakteristické výkyvy související se změnami počasí, však rostou i požadavky na uskladňování „zelené elektřiny“. A právě efektivní řešení pro uskladnění energie z OZE vidí odborníci v technologii přeměny elektřiny na plyn, tzv. Power-to-Gas (P2G).
„Dnes je česká plynárenská soustava připravena na přepravu, distribuci a skladování zemního plynu s příměsí vodíku až do výše dvou procent. Studie nám ale mimo jiné odpoví na otázku, o kolik můžeme tento podíl do budoucna ještě zvýšit a jaké technologické změny by k tomu byly případně potřeba,“ vysvětlila L. Kovačovská.
Technologie P2G funguje na principu přeměny elektrické energie na vodík či syntetický metan, které lze následně vtláčet do distribuční plynárenské soustavy nebo uskladnit v podzemních zásobnících plynu.
Hlavním cílem výzkumného projektu je posoudit konkrétní přínosy a možnosti uplatnění P2G v rámci naplňování emisních a dekarbonizačních cílů Evropské unie. „Chceme rovněž zmapovat možnosti nasazení technologie v jednotlivých lokalitách ČR a vytvořit k tomu metodický nástroj pro Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uvedl Tomáš Špaček, člen správní rady EGÚ Brno, a.s., s tím, že výstupy mají také plnit roli strategického dokumentu pro tvorbu legislativních úprav souvisejících zákonů a úprav technických norem.
„ČPS se na projektu bude podílet v rámci odborného posouzení technických řešení připojení nových technologií k plynárenské soustavě včetně analýzy připravenosti na nové plyny a konkrétních technických parametrů návrhů projektu,“ doplnila L. Kovačovská a zdůraznila, že při udržení stávajícího vývoje EU směrem ke klimatické neutralitě se Česká republika do budoucnosti bez P2G neobejde.
Projekt s oficiálním názvem „Výzkum uplatnitelnosti akumulace energie pomocí technologie P2G“ uspěl vloni v létě mezi více než 140 přihlášenými projekty ve třetí veřejné soutěži Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA. Tu organizuje Technologická agentura ČR, která mezi 47 vybraných projektů rozdělí celkem 735 milionů korun.
