Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů by měl snížit dovoz elektřiny
Tvrdí to nedávná analýza týmu Fakta o klimatu. Podle ní by rychlejší rozvoj české energetiky, spojený především s vyšší výrobou z obnovitelných zdrojů měl umožnit nejen snížení importu, ale také dosažení nižší ceny silové elektřiny i dřívější náhradu stávajících uhelných zdrojů.
Na konci září vydala organizace Fakta o klimatu studii s názvem Výroba elektřiny v Česku bez uhlí, která analyzuje důsledky útlumu výroby elektřiny a tepla z českých uhelných zdrojů. Kromě modelování dopadů ceny emisních povolenek, vlivu na proměnu energetického mixu nebo obecně otázky zajištění dostatku energie pro domácí spotřebitele, řešila práce také případné přínosy rychlejší transformace české energetiky.
Za tímto účelem byly posuzovány dva scénáře pro období následujících 3 až 5 let. První z nich předpokládá pomalejší samovolný rozvoj bez dodatečných opatření, druhý, ambicioznější scénář počítá s cílenou vládní podporou. Konkrétní čísla zachycuje tabulka níže.
| Instalovaný výkon v ČR | Pomalejší rozvoj [GW] | Rychlejší rozvoj [GW] | Rozdíl [GW] |
|---|---|---|---|
| Fotovoltaika | 7,00 | 10,10 | 🡡 3,1 |
| Vítr | 0,50 | 0,80 | 🡡 0,3 |
| Biomasa a bioplyn | 0,65 | 0,74 | 🡡 0,1 |
| Zemní plyn | 2,51 | 3,03 | 🡡 0,5 |
| Bateriová úložiště | 0,10 | 0,30 | 🡡 0,2 |
Hlavní přínosy realizace rychlejšího rozvoje domácí energetiky jsou podle studie tyto:
- Nižší dovoz elektřiny ze zahraničí (přibližně o 70 procent).
- Nižší cena silové elektřiny (přibližně o 6,5 €/MWh).
- Rychlejší náhrada uhelných zdrojů a s tím související nižší emise znečišťujících látek a skleníkových plynů.
Nižší dovoz elektřiny ze zahraničí
Scénář rychlejšího rozvoje by znamenal vyšší výrobu z domácích především obnovitelných zdrojů energie (OZE). OZE by v rámci scénáře rychlejšího rozvoje vyráběly ročně o 4,7 TWh elektřiny více v porovnání se scénářem pomalejším. Plynové zdroje by k tomuto objemu přidaly další 1 TWh.
Roční bilance výroby elektřiny podle jednotlivých zdrojů pro uvažované scénáře pomalejšího a rychlejšího rozvoje české elektroenergetiky. Zdroj: Fakta o klimatu
Vyšší instalovaný výkon bateriových systémů by zase umožnil efektivnější využití výroby ze solárních a větrných elektráren, což by se projevilo na nižší potřebě výroby z jiných zdrojů v době ranních a večerních špiček.
Hodinová výroba ve třech dnech v červnu a třech dnech v listopadu pro uvažované scénáře. Zdroj: Fakta o klimatu
Ve výsledku by bylo možné nejen dále snížit objem výroby elektřiny z uhelných zdrojů o necelou 1 TWh v porovnání s pomalejším scénářem, ale především omezit čistý zahraniční import, a to z 6,6 na 2 TWh, tedy přibližně o 70 procent.
Porovnání dovozu elektřiny pro uvažované scénáře včetně importní bilance pro okolní státy. Zdroj: Fakta o klimatu
Nižší cena silové elektřiny
Dalším z očekávaných efektů rychlejšího rozvoje domácí elektroenergetiky by bylo snížení ceny silové elektřiny, a to konkrétně ze 100,3 € na 93,8 €, tedy přibližně o 6,5 procenta. Cena silové elektřiny by tak u nás byla o něco vyšší než v sousedním Německu (84 €), ale stále výrazně nižší než v Polsku (110 €), které by doplácelo na vysoký podíl uhelné energetiky, resp. drahé emisní povolenky.
Průměrná cena silové elektřiny pro uvažované scénáře. Zdroj: Fakta o klimatu
Podle závěrů předchozí studie Fakt o klimatu nazvané Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050 by v delším časovém horizontu mohl k nižším nákladům na výrobu elektřiny přispět zejména rozvoj větrných elektráren (VTE) a realizace energetických úspor.
Dopad realizace jednotlivých opatření na měrné náklady výroby elektřiny v České republice v horizontu roku 2050. Zdroj: Fakta o klimatu
Význam rozvoje větrné energetiky v minulosti zdůrazňovala například i analýza společnosti Bloomberg, která byla zaměřena na realizaci uhelného phase-outu do roku 2030 s vynaložením minimálních nákladů.
Současně je otázkou, nakolik jsme potenciál domácí výroby z větru do budoucna schopni využít. Rozvoji projektů VTE u nás brání především velmi dlouhé povolovací řízení (zatímco samotná výstavba VTE trvá řádově několik týdnů, povolovací řízení nezřídka trvá i 7 a více let) a častý odpor místních obyvatel – například u příležitosti místních referend konaných současně s krajskými volbami schválili obyvatelé dva projekty VTE, zatímco pět jich odmítli.
První z překážek by měly částečně řešit připravované akcelerační zony, které by měly zkrátit délku povolovacího řízení ve vybraných lokalitách na 1 rok. Postoj místních obyvatel by zase mohlo částečně změnit jejich vyšší zapojení, včetně finanční participace na zisku z následného provozu mj. v souvislosti s rozvojem projektů komunitní energetiky.
Rychlejší náhrada uhelných zdrojů
Rychlejší rozvoj zdrojů využívajících zemní plyn a biomasu by umožnil odstavení dalších přibližně 320 MWe uhelných elektráren a 350 MWe uhelných tepláren. To by se následně promítlo do snížení výroby elektřiny z uhlí o dalších 12 procent v porovnání se scénářem pomalejšího rozvoje.
Společně s tím by podle studie došlo také k poklesu emisí znečišťujících látek (vč. toxické rtuti) i skleníkových plynů přibližně o 600 tisíc tun CO2eq za rok.
Možnosti odstavení existujících uhelných zdrojů pro uvažované scénáře. Zdroj: Fakta o klimatu
Starší studie Asociace pro mezinárodní otázky pak upozorňuje na finanční úspory spojené s dřívějším odklonem od uhlí, především díky úsporám za nákup emisních povolenek, které se následně pozitivně promítnou do celé ekonomiky. Rychlejší odklon podle stejného zdroje navíc umožňuje plné využití evropských zdrojů určených k dekarbonizaci (Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace, Nástroj pro oživení a odolnost).
Doporučení pro další rozvoj české elektroenergetiky a teplárenství
Pro čerpání výhod spojených s realizací scénáře rychlejšího rozvoje domácí energetiky by musela být uskutečněna celá řada dílčích kroků. Citovaná studie Fakt o klimatu je shrnuje v následující grafice.
Přehled doporučení pro další rozvoj české energetiky. Zdroj: Fakta o klimatu
Mezi tato doporučení patří mimo jiné již zmíněné zjednodušení a urychlení povolovacích procesů pro OZE, nastavení podmínek pro rozvoj sítí a připojování OZE, systematická podpora transformace teplárenství nebo finalizace rámce pro akumulaci a flexibilitu (lex OZE III). Poslední zmíněný krok, resp. rozvoj agregace flexibility patří k faktorům, které mohou výrazně přispět k omezení potřeby špičkových, zejména plynových zdrojů. Podle předloňské studie společnosti Nano Energies lze tímto způsobem do budoucna snížit potřebu špičkových zdrojů elektřiny až o 1,3 GW.
Poměrně kontroverzním doporučením je zavedení vhodně nastavené provozní podpory namísto stávající investiční podpory pro fotovoltaické elektrárny. Důvodem je riziko kanibalizace trhu s elektřinou a související neochota peněžních ústavů poskytovat investiční úvěry v podmínkách nejisté návratnosti. Současně jde o krok, který vyvolává bouřlivé debaty, především s ohledem na neblahé zkušenosti s nevhodně nastavenou provozní podporou fotovoltaiky z let 2008–2010.
Náklady a přínosy rychlé transformace
Výstavba nových zdrojů by ve scénáři rychlejšího rozvoje vyžadovala dodatečné investiční náklady ve výši 100 mld. Kč. Velkou část z nich lze pokrýt čerpáním příslušných fondů EU určených pro klimatická opatření. Zvýšené náklady by rovněž měly být vyváženy levnějším provozem soustavy, ročně o přibližně 7–8 mld. Kč. Z pohledu české ekonomiky pro scénář rychlejšího rozvoje hovoří nižší náklady na nákup silové elektřiny. Odhadovaná roční úspora je asi 11 mld. Kč.
Analýza Fakt o klimatu ukazuje, že efektivní transformace české energetiky nekončí rozhodnutím o výběru dodavatele nových jaderných zdrojů. Jedná se komplexní problém, vyžadující řadu zásahů na vládní úrovni tak, abychom byli schopni plně využít výhod, které nám rychlejší transformace nabízí.
