Cestu k rozvoji obnovitelných zdrojů otevírá agregace flexibility
Řízením energetické flexibility v Česku bychom v dalších letech mohli snížit potřebu fosilních zdrojů o výkon největší uhelné elektrárny.
Agregace flexibility by mohla otevřít cestu k rozvoji obnovitelných zdrojů, protože dokáže vyhladit jejich krátkodobé výkyvy. Konkrétně má domácí energetická síť potenciál navýšit podíl výroby z obnovitelných zdrojů až o 2 % ročně. To jsou nejvýraznější závěry studie o potenciálu agregace flexibility v Česku, kterou zpracovali analytici v českých Nano Energies.
„V diskuzi o dekarbonizaci sítě často zaznívá, že se nemůžeme spolehnout na obnovitelné zdroje, protože jejich výkon není stabilní. Výsledky naší studie ale ukazují, že agregace flexibility může být při splnění určitých podmínek jedním z řešení této situace. Potenciál flexibility v Česku je opravdu velký a její zapojení by mohlo pomoci vyřešit i budoucí složení energetického mixu, což je zvlášť v současné době velmi aktuální téma,” komentuje závěry studie jeden z jejích autorů, Prokop Čech.
Flexibilitu najdete téměř všude, kde se vyrábí elektřina, akumuluje energie typu chlad nebo teplo a také tam, kde jsou procesy s úzkými hrdly (např. papírny). Nejvíce flexibility v průmyslu lze najít v řízení elektrických pecí při výrobě oceli nebo skla. Na straně domácností nabízejí flexibilitu tepelná čerpadla, bojlery nebo třeba elektroauta. Sektor domácností čeká ještě delší rozvoj, ale potenciál především v ohřevu vody a vytápění je veliký. Rozvoj elektromobility může elektrické sítí také pomoci.
Agregace flexibility v praxi funguje tak, že výkon jednotlivých zdrojů na dálku řídí agregátor, aby zákazníci elektřinu odebírali přednostně, když je její cena nejnižší. Zkušenosti ze západních trhů jako je Británie, Francie nebo Belgie ukazují, že agregátoři flexibility dokáží nahradit fosilní elektrárny a umožňují přechod k digitální a udržitelné energetice.
Zmiňovaná studie přinesla tři hlavní závěry:
1. Pokud bychom v Česku začali řídit flexibilitu, dokážeme snížit potřebu klasických (především plynových) zdrojů ve špičkách o 0,9 až 1,3 GW. Nebude tak potřeba tolika záložních zdrojů a mírně se sníží i závislost soustavy na plynu. Pro lepší představu: podobně velký výkon má například nový blok v Dukovanech nebo uhelná elektrárna v Počeradech.
2. Flexibilita by mohla pomoci nahradit fosilní zdroje obnovitelnými. Dokáže pomoci stabilitě sítě a vyhladit krátkodobé výkyvy obnovitelných zdrojů.
3. Flexibilita by umožnila využít energii z obnovitelných zdrojů, která by případně byla navíc a nemusela by se ve větším množství vyvážet nebo jinak omezovat. Konkrétně má domácí síť potenciál navýšit podíl výroby z obnovitelných zdrojů až o 2 % ročně.
Studie obsahuje i deset konkrétních opatření, která jsou potřeba k uvolnění plného potenciálu flexibility. Patří mezi ně například široké zavádění technologie chytrého měření, velkých tepelných čerpadel, nebo modernizace kotlů. Pokud by se je podařilo splnit, jako první by agregace flexibility mohla pomoci průmyslu a také domácnostem, zejména těm, které využívají baterie a tepelná čerpadla.
„Teď je ten čas, kdy bychom měli přemýšlet o tom, jak chceme, aby fungovala naše energetická síť, jaký má být mix jejího složení. Agregace flexibility může akcelerovat růst obnovitelných zdrojů, pomoci stabilitě sítě a umožnit větší využití levné energie, kterou bychom jinak třeba vyvezli. Její potenciál je velký,” uzavírá Prokop Čech.
O studii:
Studii „Flexibilitou ke snížení potřeby kapacity fosilních paliv" zpracoval tým analytiků Nano Energies pod vedením Mgr. Prokopa Čecha, LLM a za podpory European Climate Foundation v prvním pololetí roku 2022. Celá verze studie je ke stažení v angličtině ZDE. Shrnutí a hlavní závěry najdete ZDE. Navazuje na studii britského think-tanku Ember z listopadu 2020 Česko bez uhlí od 2030.
