Bytové i rodinné domy hledají cesty, jak ušetřit na energiích. Čím dál častěji využívají solární energii

Odborníci říkají: Ano, řešením je kombinace současných zdrojů tepla s obnovitelnými zdroji energií, především těmi solárními.

K šetrnému přístupu domácností motivují podle odborníků předem každoročně narůstající ceny za energie. „Ve chvíli, kdy stoupají cena za plyn a elektřinu, je zájem o nová řešení logicky větší,” vysvětluje Jan Vysloužil ze Svazu českých a moravských bytových družstev, jehož členové spravují přibližně pětinu bytového fondu v Česku. Využívání alternativních zdrojů energií, např. solárních panelů pro ohřev teplé vody, tepelná čerpadla či fotovoltaické elektrárny, je podle něj z pohledu finanční udržitelnosti bytových i rodinných domů dnes již téměř nevyhnutelné.

Meziroční nárůst cen se navíc týká i teplárenských zdrojů. Na systémy centrálního zásobování teplem (CTZ) jsou u nás přitom napojeno až 2 miliony odběratelů. Podle Vysloužila mohou právě obnovitelné zdroje energie hrát roli doplňkového zdroje tepla ve chvílích, kdy dochází k těmto cenovým nárůstům. Než se ale bytové domy pustí do instalace, měly by zvážit efektivitu využití a možnosti kombinace se současnými zdroji, radí předseda Svazu a uvádí příklad z Plzně. „Na střeše areálu bytového družstva Škodovák najdete relativně velkou fotovoltaickou elektrárnu. Při rozhodování, zda využít systém fotovoltaický nebo termický, byla vzhledem k využitelnosti zvolena fotovoltaika, a to z důvodu relativně malé spotřeby energie pro ohřev teplé vody v celém areálu družstva. Rozhodování by bylo jiné v případě, že by se jednalo o panelový dům nebo lázeňský provoz, kde jsou spotřeby teplé vody a náklady na její ohřev vzhledem k vytápění přibližně vyrovnané,” upřesňuje Vysloužil.

Pro bytové domy může být lákavé, že ceny „zelených technologií“ postupně klesají, čímž se podle Svazu zkracuje i návratnost vložených investic a tedy zvyšuje atraktivnost pro ty, kteří o takové možnosti úspor uvažují. V případě využití dotace se doba návratnosti samozřejmě výrazně zkracuje. Energií ze slunce přitom může bytový dům v celoročním provozu získat od 40 do 60 procent energie pro potřebu na ohřev teplé vody. „Při výpočtu návratnosti je třeba zvážit veškeré náklady spojené nejen s vlastní investicí, ale i se zajištěním běžného provozu, oprav a nezbytných revizí. Pokud firma „garantuje“ návratnost investice do dvou tří let, je na místě zvýšená obezřetnost,” varuje Vysloužil. Při návratnosti investice kolem 10 let už podle Vysloužila stojí za úvahu o ní vážně uvažovat. Rozhodnutí jaký „zelený“ zdroj v domě instalovat (a jestli vůbec nějaký) je proto podle něj vhodné podložit posudkem zpracovaným energetickým specialistou či auditorem. „Spoléhat se pouze na doporučení firem, které jednotlivé technologie nabízejí na trhu může být zavádějící a výsledný efekt může vést k velkému zklamání,” dodává.

Fotovoltaické elektrárny jsou populární i u rodinných domů. Domácnosti díky nim mohou ušetřit až desetitisíce korun za rok. „Již za 3 roky vyrobí solární panel tolik energie, kolik bylo spotřebováno při jeho výrobě. Návratnost investice se pak v závislosti na zvoleném systému výkupu elektřiny pohybuje od 8 do 14 let, přičemž životnost fotovoltaických panelů je 25 let,” popisuje přednosti fotovoltaických elektráren Martin Protina, obchodní ředitel Ekonomických staveb. Poptávka po fotovoltaice je podle něj u domácností stále velká, především proto, že se lidé chtějí zbavit závislosti na monopolních dodavatelích elektrické energie. Velkou měrou k tomu pomáhají také dotace z programu Zelená úsporám. „Našim klientům kromě návrhu nejvhodnějšího technologického řešení zajišťuje rovněž veškerou administrativu, pomáháme s dotacemi, financováním i instalací. Pro rodinné domy máme připravené k realizaci tři výkonové sety fotovoltaické elektrárny a to: 2,64 kWp, 3,6 kWp a 4,8 kWp,” uzavírá Protiva.