Davidův mlýn napájí vodní elektrárna s fotovoltaikou a vytápí tepelné čerpadlo. Hlavní je zdraví lidí, říká majitel

Vypravili jsme se do Davidova mlýna na redakční návštěvu, abychom se o těchto technologiích dozvěděli více. To se nám splnilo, ale jak se ukázalo, velkým tématem pro pana Kostruha je také podpora čistých technologií, čímž se náš rozhovor zajímavě rozšířil nad původní téma.

Článek je písemným záznamem osobního rozhovoru, který byl nahráván na diktafon.

Váš volnočasový areál napájí neobvyklá skladba zdrojů. Máte zde dvě elektrárny a tepelné čerpadlo. Jak jste dospěli zrovna k těmto zdrojům?

Prvotní impulz nebyl nijak vzletný, kromě elektřiny tu prostě nemáme žádné přípojky. Když nemáte kanál, nemáte vodovod, nemáte plyn, tak zvažujete i jiné alternativy, než když je máte na pozemku přivedené. Tak jsme řešili, že buď je sem přivedeme, což dramaticky zvyšuje investici, a nebo je nepřivedeme a budeme to řešit alternativně. Vybrali jsme si druhou možnost.

Nemáme tady nějaký zázrak, používáme normální technologie, které se dnes dají běžně pořídit. Ale myslím, že s touto kombinací zdrojů budeme jediní v republice. Máme fotovoltaiku, vodní elektrárnu, vlastní vodní vrty, zemní filtr odpadních vod, elektromobily a nabíječku na ně. Tohle všechno v jednom objektu se myslím v Čechách moc nevidí. Využití těchto technologií navíc našemu areálu dává jakýsi punc soběstačnosti, výjimečnosti, neobvyklosti, což se u tohoto typu podnikání určitě hodí.

Co se elektřiny týče, měli jsme už z dřívějška nějaké zkušenosti s fotovoltaikou. Máme tady velkou střechu, tak volba dát tam fotovoltaiku byla celkem jasná, vodní elektrárna už tady byla, ta už je tady 70 let, tam ta volba byla také jasná.

Co se týče vody, byla tady studna, tak jsme k ní udělali další tři vrty, a co se týče odpadu, tak to byl zase jednouchý vnější tlak. Kanalizaci tu nemáme, žumpu nebo septik vám už dnes nikdo nepovolí, navíc žumpa na tento druh areálu by byla velká, velmi drahá a provozně náročná, protože ji musíte vyvážet, takže jsme si vybrali zemní filtr na čištění odpadních vod. Nebylo složité dát tyto technologie dohromady a rozhodnout se pro ně.

Davidův mlýn:

• Zastavěná plocha: přibližně 2000 m²
• Kapacita: 70 lůžek a dvě restaurace zhruba pro 100 osob
• Tepelná čerpadla: IVT voda – voda 2 x 40 W, 1 x 60 W. Kolektor nahrazen otevřeným okruhem z vodního náhonu.
• Fotovoltaická elektrárna: panely Schüco polykrystalické, instalovaný výkon 70 kW
• Střídače: 6 x Schüco
• Vodní elektrárna – kaplanova turbína, motor Siemens, výkon 22 kW

Když jste si spočítal náklady, nevyšel by Vám na vytápění levněji kotel na uhlí nebo jiný konvenční zdroj?

Klasický zdroj je samozřejmě investičně levnější, ale není provozně levnější. Takže si myslím, že pokud na to máte, je lepší investovat do technologií, které vám potom spoří provozní náklady. Kotel na uhlí je na pořízení levnější než tepelné čerpadlo, ale potřebujete kupovat uhlí, někde skladovat uhlí, potřebujete vyvážet popel, potřebujete na to zaměstnance... a když to sečtete, tak zjistíte, že v celkových nákladech už takový rozdíl není.

Na vytápění zde máte jen tepelná čerpadla? Vidím, že tu máte i krby.

Krby tu máme, ale to je jen, že je to příjemné pro hosty, ale není to primární zdroj vytápění. Nemáme na to napojený žádný teplovodní systém ani to více neřešíme. Máme tu celkem 3 tepelná čerpadla ve dvou kotelnách pro každou budovu zvlášť. Tepelná čerpadla ohřívají i bazén, v areálu není jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo. Místo kolektoru pro tepelné čerpadlo používáme vodu z náhonu, což není úplně obvyklé, většinou je okruh uzavřený. Nevýhoda je, když je hodně zima, tak voda musí mít víc než 1°. Když nemá, tak se tím nedá topit a kolektor zamrzne. Pak vytápění řeší záložní elektrokotel. Varianta s otevřeným okruhem byla také levnější, než kdybychom dělali standardní zemní kolektor, naše budovy nejsou úplně malé. Kromě zamrzání má naše řešení tu nevýhodu, že je voda špinavá a kolektor se zanáší.

Řešili jste při rekonstrukci areálu energetickou náročnost budovy?

Tehdy to po nás vůbec nikdo nechtěl. Ale podle dnešních standardů se pohybujeme někde na hranici B, C. Dům má metrové stěny, plus máme zvenku lehké zateplení, 10 centimetrů polystyrenu. I při rekonstrukci střechy jsme použili jen standardní řešení, podle vyhlášky, podle normy, nic speciálního.

Jak máte řešený zdroj vody?

Máme vlastní zdroj vody, máme vrty a odpad máme řešený odtokem přes zemní štěrkový filtr zpět do řeky. Zvažujeme ještě zásobník na dešťovou vodu, ale to je něco, co pokud neuděláte při stavbě samotné, tak se to obtížně dodělává, protože potřebujete natáhnout extra rozvod vody na záchody, na úklidové místnosti, takže spíš to bude sloužit na zalévání nebo na něco takového.

Co Vás přimělo využít vodní elektrárnu?

Elektrárna je tu od roku 1932, takže už tu byla, když jsme to koupili. Ale funguje to, tak proč to nevyužít, je to taková zajímavost a nic to nestojí, co se týče provozu. Kaplanova turbína a převod jsou původní, motor a elektronika, kterou se elektrárna připojuje do sítě, jsou nové. Výkon kolísá podle množství vody, jsme pod přehradou, takže záleží, kolik nám pustí. Zrovna teď jedeme na necelých 6 kilowattů, přitom instalovaný výkon je 22, takže to aktuálně pokrývá jen malý zlomek spotřeby.

Jak je tenhle systém náročný na údržbu?

Nějaká údržba je samozřejmě potřeba, musíte mít pravidelné revize, věci se kazí, musí se opravovat. Ale systém je bezúdržbový ve smyslu, že se jinak o provoz nemusíte starat. Legislativa vyžaduje nějaké revize, ale jinak není potřeba nějaká aktivní údržba.

Používáte nějaký akumulátor? Ať už tepelný nebo elektrický?

Máme bazén a zásobníky vody, ale v létě je výkon toho systému takový, že bychom stejně museli vodu ohřívat až na bod varu, nebo mít nějaké sofistikované bateriové systémy, které jsou v současnosti relativně drahé. Navíc se nevyplatí z jednoduchého důvodu – prostě energie jsou levné. V momentě, kdy máte kilowatthodinu v přímotopné sazbě za dvě padesát, tak je investice do baterií obtížně návratná. Já si nestěžuji, jen konstatuji, že je to faktor, který rozvoji těchto alternativ moc nepřeje. Elektřiny si sice vyrobíme sami relativně dost, ale ne vždy v čase, kdy ji potřebujeme. To je jasná vlastnost obnovitelných zdrojů a u podnikání typu hotelu prostě musíte mít zdroj, který je stabilní a bezpečný, což elektrická přípojka naprosto splňuje.

Na parkovišti jsem viděl i nabíječku na elektromobily.

Ano, máme Volkswageny E-UP a Passat hybrid. Nabíječka je k dispozici i hostům, takže pokud přijedou elektrickým autem, mohou si ho u nás zadarmo nabít.

Nezamýšleli jste jejich baterii využívat i jako úložiště elektřiny pro budovu?

To tam to auto musí stát. My s nimi často jezdíme, takže bychom to nevyužili.

Máte nějak řízenou spotřebu elektřiny vzhledem k výrobě vodní a fotovoltaické elektrárny?

To vůbec neřešíme, tepelné čerpadlo i ostatní spotřebiče běží, jak je potřeba, když zrovna svítí slunce, bereme elektřinu z vlastních zdrojů, když ne, tak normálně ze sítě. Je to spíš takový bonus, vlastní zdroje elektřiny hotely běžně nemají. Spotřeba z fotovoltaiky ani z vodní elektrárny není nijak řízena. Kdybychom to chtěli řídit, bylo by to technicky i finančně náročné. Obojí funguje v režimu zeleného bonusu. Máme tedy smlouvu s distributorem, který akceptuje přetoky do sítě a platí nám za to dnes spíše symbolickou částku za kWh.

Nevýhodou je, že bilance výroby a spotřeby je na základě v podstatě sekundového měření a ještě na každé fázi zvlášť. Bylo by lepší, kdyby ta bilance byla na hodinové bázi nebo na denní bázi. Pak by se spočítalo, kolik energie jsme vyrobili, kolik spotřebovali a zaplatili bychom rozdíl. Ale v momentě, kdy máme měření online na každé fázi zvlášť, tak máme velmi malou šanci tu energii v tak velkém areálu nějak smysluplně řídit, bylo by to nesmírně drahé a náročné. Musel byste na to myslet už při budování toho areálu, že byste musel mít na každé fázi něco připojeného a stejně by to nefungovalo, protože nejste schopný ovlivnit okamžitý provoz, co si host na pokoji zrovna zapne nebo nezapne.

Ale to vychází i z českých vyhlášek. Něco jiného by bylo, kdyby bilance byla počítána jednou za hodinu nebo za 24 hodin, tak už by to bylo mnohem zajímavější. Pak bych mohl přes den 50 kWh vyrobit, večer 50 kWh spotřebovat, o půlnoci by se udělala bilance a vyšla by mi spotřeba nula. (Tzv. net metering, pozn. redakce)

---

Zde se rozhovor přestal týkat konkrétních instalací na Davidově Mlýně a začal probíhat mnohem volněji a neformálně. I tak byl však z hlediska tématu podpory čistých technologií zajímavý a tak jsme se rozhodli publikovat i tuto „neoficiální“ část rozhovoru.

Čerpali jste na rekonstrukci mlýna nějaké dotace?

Dostali jsme sice dotaci na rekonstrukci hotelu, ale nikomu nezáleželo na tom, jaké zdroje za to nakoupíme. Nikoho nezajímalo, jestli si koupíme kotel na uhlí nebo tepelné čerpadlo. Čisté technologie nejsou ani nijak daňově zvýhodněné. Přitom by instalace tepelného čerpadla mohla znamenat nižší daň, nebo rychlejší odpisy. Totéž by mohlo být s fotovoltaickou elektrárnou. Pokud jste firma, tak vám to významně pomůže, protože si zvednete náklady a tím pádem platíte menší daně. Taková pomoc by myslím byla velmi prospěšná a mnoho podnikatelů by pak zvážilo, že do toho ty peníze dají. Administrativně by to bylo mnohem jednodušší než dotace nebo finanční podpora. Když chodí revize na zdroj vytápění, tak by vám dala razítko, že máte revizi na tepelné čerpadlo a to byste předložil finančnímu úřadu a ten by vám uznal odpis. Není to nijak komplikované.

Taková podpora by byla pro tyto technologie lepší, než dotace. K čemu jsou potom energetické štítky na domech, když s nimi nikdo nepracuje? Máte dům v třídě A? Výborně, odpisy budou poloviční, ne 50 let, ale 25. Protože jste do toho musel dát víc peněz a nám to všem zlepšuje kvalitu životního prostředí. Máte dům v třídě D? Tak budete platit ještě něco navíc. To není nic složitého, ale musí k tomu být politické vůle. To jsou všechno opatření pro lidi, ne proti lidem.

Co je cílem těchto „eko“ opatření? Aby nebyl smog a aby lidé byli zdraví. Jiný cíl není. Jestli máme jen plnit nějaká čísla, co si někdo v Bruselu nebo Kjótu domluvil, tak to je zbytečné, na papíře to splníme hned. Ale cílem je, aby se lidi měli líp. To by se mělo splnit v momentě, kdy tady za 20 let nebude nikdo topit uhlím a kdy tu nebudou auta se spalovacím motorem.

Stát má problém omezovat využívání uhlí i proto, že potom musí řešit, co s lidmi, kteří v těchto sektorech pracovali

To už ale není můj problém, to musí řešit někdo jiný. Jestli je někdo chudý, tak je to smutné, ale to musí řešit na sociální bázi, ne na ekologické. Tady se bavíme o životním prostředí. Proč to všechno děláme? Fotovoltaika, tepelná čerpadla... abychom měli lepší životní prostředí. A to teď není úplně ideální, když je smog. Když si instaluji tepelné čerpadlo, tak opravdu neřeším, že kvůli tomu mohou horníci přijít o práci. Někde se začít musí. Zase třeba díky čistšímu životnímu prostředí klesnou náklady na zdravotnictví a budete moct horníkům zaplatit rekvalifikaci. Lidé budou zdravější, budou více pracovat. Co se stane, když lidé budou v Ostravě umírat o pět let později? To je nekonečné množství úvah, které se nedají zohlednit. Já si mohu dát jeden cíl a ten v mém případě je, že chci, aby lidé v okolí nedýchali znečištěný vzduch. Co pro to musím udělat - ideálně bezemisní topení a bezemisní doprava.

Pak to vede i ke změně myšlení. Když si koupíte elektromobil, úplně se vám změní pohled na dopravu. Se spalovacím motorem nastartujete a vůbec neřešíte, kam jedete, jak je to daleko... Nemusíte to řešit, protože ta bezpečnost je naprosto naddimenzovaná. Každých 10 km je benzínka, auto funguje od minus 50 do plus 50. Když máte elektromobil, tak najednou tohle začnete řešit. Zmizí agresivita, protože každý hned vidí, že když pořádně šlápne na plyn, zkrátí se mu dojezd. Že lidi zjistí, že energie je málo a tak se musí jezdit úsporně, to není nic špatného.

Ale zatím je to přesně naopak, nikdo si netroufne omezit populární diesely a elektromobily jsou pořád drahé.

Tak to se musí správně podat. Teď je v Ostravě smogová situace. Mělo by být snadnější odhlasovat, aby auta s emisní normou nižší než třeba Euro 5 nemohla do města. Mělo by to i další pozitivní důsledky. Například by se spotřebou ropy nepodporovaly nestabilní arabské státy. Nakupujeme ropu, špiníme si s ní ovzduší, peníze posíláme kamsi do Arábie, kde se z nich financují teroristé a ti nám sem posílají uprchlíky. To přece nemá logiku a my se tváříme, že to je normální. Přitom to normální není, to musíme někde přerušit. A horizont 20 let je úplně reálný, abychom to přerušili, při dnešních technologiích to není nic mimořádného.

Vlak mezi Prahou a Ostravou bude jezdit 400 kilometrů v hodině a na nádraží v Praze i Ostravě bude parkoviště s autonomními elektromobily, které vás povozí po městě a pak se samy vrátí na parkoviště. Akorát to někdo musí říct a začít na tom dělat.

Pracuje na tom třeba Tesla, ale to není veřejná instituce.

To vůbec nemusí být hned Tesla, to je takový technologický zázrak. Myslím, že elektromobil s dojezdem 500 kilometrů většina lidí nepotřebuje, navíc trvá déle, než se nabije. Dnes se řeší dojezd, ale myslím, že dojezd 300 km bude většině lidí stačit. Je to levnější a i si to snadněji a rychleji dobijí doma. Ideální je na delší cesty jezdit hromadnou dopravou a lokálně se přepravovat elektromobilem. Ten pak bude moct být menší a tak i levnější. Nemá moc smysl s sebou na jízdy po Praze tahat 100kWh baterku.

Trend jsou ale teď naopak větší auta…

Nikdo nic nezakazuje. Kdo chce, ať si jezdí s velkým a žíznivým autem, ale až bude smog, tak s takovým autem nebude smět do města, případně každý rok za něj zaplatí ekologickou daň. Do pěti let je všichni prodají. Nikdo nechce diesel kvůli palivu samotnému. Dieselem se jezdí jenom proto, že je to levné, nic víc. Ale znečišťuje se tím vzduch ostatním lidem. Individuální prospěch z toho, že někdo ušetří provozem auta na naftu, je ztrátou všech ostatních, kdo jsou na té silnici s ním a dýchají špinavý vzduch.

Elektromobily jsou zatím v nadšenecké fázi, ale musí se to stát standardem. Všechna města mají hromadnou dopravu. Stačí od příštího roku zavést, že pro městskou hromadnou dopravu už se mohou nakupovat jen elektrobusy nebo autobusy na CNG. A do pár let nebudou ve městech žádné naftové autobusy. Totéž může být i v jiných oblastech. Od zítra každá nová lampa, která se postaví, bude mít přípojku na nabíjení elektromobilu. Do dvaceti let je nabíječka v každé lampě. Stavíte supermarket a parkoviště? Od příštího roku bude muset mít každé parkoviště u supermarketu fotovoltaiku a vyhrazená místa pro nabíjení elektromobilu. A za 20, 30 let budeme mít úplně jinou dopravu.

Dnes se ale sází na jistotu a tak se raději prosazují řešení, která už se v minulosti osvědčila.

To jsme taky mohli zůstat v jeskyni nebo dodnes jezdit s parní lokomotivou. Do pěti let budou po silnicích jezdit autonomní auta. Co budeme dělat? Budeme dál jezdit s dieselem s manuální převodovkou? Ne, bude se jezdit elektromobilem.

Zatím je ale naprostá většina aut na benzin a na naftu a jejich razantní omezení si v ČR nikdo „na triko“ nevezme.

To se taky musí zavádět postupně. Od příštího roku dostanou všechna auta ekologickou nálepku. Diesel dostane červenou, benzín modrou, elektromobil zelenou. Je to jednoduché, každý tomu rozumí a nikoho to nepostihuje. To může být první krok. Druhý bude v zimě, když bude smog a budou se dělat regulační opatření, tak se vyhlásí, že auta s červenou a modrou nálepkou nesmí do města. Bude to všude viset na cedulích, přijde vám to smskou, bude to na internetu, „dnes, smogová situace, auta s červenou a modrou nálepkou nesmí vyjet.“ Majitel dieselu si uvědomí, že má červenou nálepku a nemůže do města. A když se to stane pětkrát za zimu, tak si na jaře půjde koupit elektromobil nebo hybrid, protože bude chtít zelenou nálepku, aby mohl do města vždy. Druhý krok bude, že auta s červenou nálepkou budou každý rok platit vysokou daň. A do pěti let vám bude po silnici jezdit podstatně méně dieselů a podstatně více elektromobilů. Není třeba dotovat nebo propagovat elektromobily nebo CNG. Každý bude chtít zelenou nálepku. Samotné nálepky projdou snadno, pak se k nim jenom přiřadí pravidla. Zkontrolovat nálepky je jednoduché, stačí vám na to stejný kamerový systém, který dnes hlídá rychlost nebo parkování.

Dále to může být třeba regulace na prodej aut. „Chcete v ČR prodávat auta? Dobrá, procento Vašich prodejů musí být elektromobily.“ Mohlo by to být podobné, jako s emisními povolenkami. Kdo splní, dostane certifikát, který může prodat těm, co to nesplní. Nikdo nemusí prodávat elektromobily, ale holt za to bude platit.

Čekají nás změny v energetice i dopravě a je škoda se s nimi nesvézt. Počítání emisí a cílů kjótských protokolů je hezká věc, ale lépe by se mělo prezentovat, co tím lidé získají. Technologie už nejsou tak podstatné, ony se nějaké najdou. Podstatné je myšlení lidí a legislativa, která nesmí být agresivní, ta musí být nenápadná.

Děkuji za rozhovor