Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

V Josefově lidé větrné elektrárny nechtějí, rozhodli v referendu

Obyvatelé Josefova na Sokolovsku nechtějí v katastru obce větrné elektrárny. Rozhodli o tom v sobotu v místním referendu.


Větrné elektrárny v Hrádku nad Nisou, foto © TZB-info

Investor zde zamýšlel postavit dva větrníky. Obec tak mohla získat příspěvky do rozpočtu a realizovat naplánované investice, na které jinak těžko získá finance. Referenda se zúčastnilo 192 voličů z celkových 327, proti bylo 141, tedy 73,8 procenta z odevzdaných platných hlasů. Referendum je podle zákona platné. Výsledky zveřejnila obec na svých webových stránkách.

Dva větrníky chtěla na území obce postavit společnost Meridian Nová energie s. r. o. Obec se zhruba čtyřmi stovkami obyvatel by tím získala od firmy jednorázový i pravidelný každoroční příspěvek do rozpočtu. Místa pro elektrárny byla vybrána už vloni a jsou asi kilometr od nejbližšího stavení ve směru na Krajkovou. Jde o zemědělské pozemky, které patří Agro&Kombinátu Dolní Žandov, s nímž byl investor dohodnutý na pronájmu pozemků. U Josefova chtěl investor postavit dva větrníky o celkové výšce téměř 250 metrů a výkonu jedné elektrárny 6,2 MW. Další šance odsouhlasit výstavbu bude podle zákona za dva roky.

V okolí Josefova přitom už větrné elektrárny stojí, přímo z obce je výhled na větrný park u Jindřichovic. Firma Meridian Nová energie plánuje stavbu elektráren i v sousední Krajkové. Lidé se ale obávali negativních vlivů, snížení cen nemovitostí, hluku nebo negativních optických efektů. Nepřesvědčily je ani argumenty odborníků.

Josefov je obec složená z několika osad, kromě samotného Josefova k obci patří i Luh nad Svatavou, Hřebeny a Radvanov. Obec mimo jiné plánuje vybudovat v osadách kanalizaci, potřebuje chodník podél hlavní silnice a má i další rozvojové plány. S rozpočtem okolo sedmi milionů korun však obec nemá ani na spolufinancování těchto akcí. Investor obci sliboval jednorázovou platbu dva miliony korun a platby 1,2 až 1,4 milionu korun každý rok i s růstem podle inflace. Navíc nabídl i osazení obecních domů solárními kolektory.

 
 
Reklama