Těžba bitcoinů podle studie ohrožuje splnění klimatických cílů Číny

Těžba bitcoinů v Číně je tak náročná na emise oxidu uhličitého, že to může ohrozit plán země na snížení emisí. Vyplývá to z nejnovější studie akademiků čínských, amerických a britských univerzit, na kterou upozornil server BBC. V současnosti se Čína podílí na celosvětové těžbě bitcoinů více než 75 procenty.

Čína plánuje, že její emise dosáhnout vrcholu v roce 2030. Do roku 2060 pak hodlá být uhlíkově neutrální.

Mezi těžaři bitcoinů jsou oblíbené některé venkovské oblasti Číny, hlavně díky nízkým cenám elektřiny a nabídce volných pozemků pro umístění serverů. Země má také relativně snadné napojení na výrobce specializovaného hardwaru. Těžba bitcoinů vyžaduje obrovský výkon počítačů, které musejí vypočítat složité matematické úlohy, za jejichž úspěšné řešení těžař obdrží podíl mincí. A tyto počítače potřebují velké množství elektřiny.

Celosvětově se v současnosti na těžbu bitcoinů ročně spotřebuje 128,84 terrawatthodin (TWh) energie. To je zhruba dvojnásobek spotřeby elektřiny v ČR a více, než činí spotřeba zemí jako je Ukrajina či Argentina.

Jestliže podle studie nezasáhne stát, měla by spotřeba elektřiny pro bitcoinový průmysl v Číně dosáhnout vrcholu v roce 2024, kdy bude činit 296,59 TWh. To je více, než činila v roce 2016 celková spotřeba zemí, jako je Itálie a Saúdská Arábie. Tedy zemí, které skončily v žebříčku největších spotřebitelů elektřiny na 12. místě. Tato spotřeba elektřiny odpovídá emisím 130,5 milionu tun uhlíku ročně. To je více, než činila produkce skleníkových plynů v roce 2016 v České republice a Kataru.

Čínský region Vnitřní Mongolsko minulý měsíc uvedl, že plánuje zakázat nové projekty těžby kryptoměn a zastavit současné aktivity, aby snížil spotřebu energie. Region se nachází na severu země a za rok 2019 nesplnil cíl spotřeby energie stanovený centrální vládou, za což ho Peking pokáral. V reakci na to představil region plány na snížení spotřeby energie, jejichž součástí je ukončení stávajících projektů těžby kryptoměn do letošního dubna a neschválení dalších, upozornil zpravodajský server CNBC.

Zájem o těžbu bitcoinů vyvolává jejich atraktivní cena. Loni v dubnu hodnota bitcoinu činila zhruba 7000 USD (152.300 Kč), zatímco letos v březnu už byla 60.000 USD (1,3 milionu Kč). Cena je však velmi nestabilní a podléhá výrazným výkyvům.

Studii vypracovali akademici z univerzity Čínské akademie věd, pekingské univerzity Čching-chua, americké Cornellovy univerzity a britské Surreyské univerzity. Publikována byla v časopise Nature Communications.

Těžba bitcoinu se podle analytika Purple Trading Štěpána Hájka v minulých letech příliš nevyplatila. S jeho rostoucí cenou se však opět začíná zvyšovat, a to především v oblastech s nižšími cenami energií, protože si za rok vyžádá více energie, než spotřebují některé země. "Pokus o regulaci v Číně sice nepomohl, ale s rostoucím důrazem na obnovitelnou energii může dojít k dalším přísnějším omezením i jinde ve světě," uvedl.

Podle ekonoma Wood&Company Petra Beneše není spotřeba energie nejvýznamnější negativum, které z existence bitcoinu plyne. "Bitcoin nemá žádnou vnitřní hodnotu (je to zakódované nic) a jeho trvalá existence může být ospravedlnitelná pouze v případě, že bude sloužit jako prostředek směny. Pro ten je však krajně nevhodný, protože má obrovskou volatilitu," podotkl s tím, že 40 procent všech bitcoinů drží asi 1000 soukromých subjektů a ty nemají za úkol stabilitu měny, ale zisk.