Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Obnovuje se provozní podpora OZE – až na fotovoltaiku

Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IRR) má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) dnes po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká. Předseda představenstva Solární asociace označil rozhodnutí za nepochopitelné, jedná se podle něj o politickou objednávku.

Havlíček očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy. Havlíček předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele.

Vláda rozhodla o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. U solární energetiky rozhodla o minimální možné podpoře, u ostatních zdrojů se drží mezi minimální a maximální hodnotou stanovenou EK. "Důvodem je, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny," uvedl Havlíček.

"Nechápeme, proč ministr Havlíček dnes oznamuje návratnost pro solární elektrárny 6,3 procenta, když ministerstvo, které sám řídí, v pátek na vládu poslalo návrh zákona, který obsahuje návratnost 8,4 procenta. Jedná se podle nás o politickou objednávku, kterou chce vláda zničit tisíce podnikatelů a domácností a která ohrozí bankovní sektor vzhledem k tomu, že provozovatelé solárních elektráren ještě splácejí desítky miliard úvěrů," řekl dnes ČTK předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle Havlíčka je podpora solárních elektráren neúměrně vysoká k tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny. Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun, ale na celkové výrobě elektřiny se podílejí ze dvou procent. Ministr to srovnal s výrobou elektřiny z biomasy, kterou stát ročně podporuje čtyřmi miliardami korun, ale na výrobě elektřiny se podílí ze 4,6 procenta.

U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovila vláda IRR sedm procent. Podpora pro výrobu elektřiny z biomasy bude 9,5 procenta, u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

Krčmář však oponuje, že s rozdílnou hodnotou návratnosti pro různé zdroje měla problém nejen Legislativní rada vlády, ale i třeba Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora nebo Svaz měst a obcí, podle nichž je diskriminační, že některé zdroje smí vydělávat víc než ostatní. "Současné rozhodnutí tuto diskriminaci ještě prohlubuje. Dnes navíc vláda tuto diskriminaci ještě více vyhrotila tím, že solárním elektrárnám jako jedinému zdroji svévolně přiřadila nejnižší možnou hodnotu IRR 6,3 procenta zatímco ostatním zdrojům vždy nejvyšší možnou," dodal šéf Solární asociace.

Expert na obnovitelné zdroje Hnutí Duha Tomáš Jagoš přivítal, že vláda v novele zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) navrhla podporu alespoň pro některé druhy nových projektů obnovitelných zdrojů energie (OZE). "Pozdě, ale přece, chtělo by se říct v reakci na dnešní vládní rozhodnutí novelizovat zákon o POZE a obnovit počínaje rokem 2021 provozní podporu pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Vadou na kráse je však kromě více než sedmiletého čekání a přetrvávající nejistoty ohledně schválení Poslaneckou sněmovnou i absence podpory pro jeden z nejvýznamnějších tuzemských obnovitelných zdrojů - slunce. Chybí i specifická podpora pro komunitní projekty. Přesto jde z pohledu boje s klimatickými změnami a hledání receptů na podporu české ekonomiky o důležitý a správný krok,” uvedl.

Pokud bude zákon přijat, mělo by podle něj skončit období, kdy v ČR, na rozdíl od okolního světa, nedocházelo ke zvyšování výroby elektřiny z OZE. Novela však sama o sobě nezajistí využití velkého potenciálu domácích OZE ani rozvoj obecních a občanských projektů výroby energie, dodal.

Také Svaz moderní energetiky uvítal, že se po měsících příprav dal do pohybu proces podpory pro vznik nových projektů obnovitelných zdrojů, přístup k solárním elektrárnám ale podle něj nedává smysl. "Solární panely jsou nejlevnějším typem obnovitelného zdroje a je zarážející, že vláda nechce podpořit jejich rozvoj ani v době, kdy musí myslet na ekonomicky efektivní nástroje, které pomohou při restartu ekonomiky," uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák. Svaz argumentuje loňskou studií společnosti Deloitte, podle níž lze v Česku do roku 2030 vybudovat až 7500 megawattů solárních elektráren.

 
 
Reklama