Největší česká větrná farma v Krušných horách se nerozšíří
Největší český větrný park, který se nachází u obce Kryštofovy Hamry v Krušných horách, se dál rozšiřovat nebude.
Větrná farma Kryštofovy Hamry © TZB-info.cz
Důvodem je podle investora nejisté právní prostředí, které neumožňuje bezpečné dlouhodobé plánování výstavby nových obnovitelných zdrojů v Česku. ČTK to řekl za firmu ecoenerg Windkraft, která farmu provozuje, Stanislav Buchta.
V Krušných horách je několik desítek větrných elektráren (VTE). V okolí Kryštofových Hamrů stojí 21 stožárů s celkovým výkonem 42 megawattů. Zkušební provoz farmy větrných elektráren s dodávkou vyrobené energie do distribuční sítě začal v říjnu 2007.
V minulosti provozovatel získal stavební povolení pro další dva větrníky v této lokalitě. "Jejich výstavba nebyla realizována, a to především z důvodu nižší výkupní ceny, nejistého právního prostředí a především absence novely zákona o podporovaných zdrojích energie," uvedl Buchta.
Větrníky jsou vysoké včetně vrtule zhruba 119 metrů a točí se téměř bez přestávky. "Z údajů za rok 2018, což byl mírný větrný rok, vyplývá, že nebyl prakticky žádný den, kdy by VTE nevyráběly alespoň malé množství elektřiny, s výjimkou případu, kdy byla na některé VTE porucha nebo se prováděla jejich plánovaná údržba," podotkl Buchta. Větrníky mají vytápěné listy rotoru, což umožňuje provozovat větrnou farmu i za silných mrazů, když se tvoří námraza.
Počáteční investice byla 1,6 miliardy korun. Další investice do oprav částí technologie provozovatel předpokládá v částce zhruba půl miliardy korun. Překážkou pro provozování větrných elektráren je podle Buchty hlavně velký nárůst byrokracie ze strany státu, pro přípravu nových projektů je to chybějící právní jistota a nedostatečná dlouhodobá záruka ze strany státu pro výkupní ceny z obnovitelných zdrojů energie.
S obcemi v okolí farma spolupracuje. "Větrníky jsou od nejbližší zástavby vzdálené několik kilometrů, proto nepředstavují žádný rušivý element," řekl ČTK starosta Kryštofových Hamrů František Henzl. Obec dostává od provozovatele ročně několik desítek milionů korun. "Příspěvek tvoří zhruba třetinu příjmové strany rozpočtu obce," uvedl Henzl. "My jsme plánovali ještě s jinou firmou stavbu větrných elektráren, ale skončilo to na změně územního plánu, kterou kraj nechce povolit. Zatím to vypadá, že se nic dál rozšiřovat nebude," řekl.
V okolí větrné farmy se v minulosti prováděl zoologický průzkum, který byl zaměřen na vyhodnocení vlivu provozovaných větrných elektráren na táhnoucí druhy ptáků, na hnízdící populace ptáků a na letouny. Ze závěrů vyplývá, že provoz farmy nemá zásadní vliv na hnízdící ani stěhovavé ptáky. U větrníků se také několikrát měřil hluk. Porušení limitů krajská hygienická stanice nezjistila.
Větrníky se točí ještě na mnoha dalších místech v Krušných horách, jako jsou Nová Ves v Horách, Loučná, Petrovice, Nové Město, Rusová, Klíny nebo Hora Sv. Šebestiána.
