NKÚ: Do roku 2030 přesáhne podpora obnovitelných zdrojů bilion Kč

NKÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě, v níž informoval o své prověrce toho, jak stát v letech 2011 až 2013 poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Podle zástupců fotovoltaických asociací zapomněl ale NKÚ na řadu faktorů a jeho závěry jsou nepřesné.

NKÚ ve zprávě připomíná "solární boom" konce roku 2010, kdy počet slunečních elektráren v souvislosti s velkorysou státní podporou prudce rostl. Parlament následně schválil novelu, jež pravidla změnila, podle NKÚ ale politici nebyli dost rychlí. "Odpovědné orgány neprovedly včas nezbytnou novelizaci zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ... To vedlo k závažným a dlouhodobým dopadům na ekonomiku státu," píše NKÚ.

Stát finančně podporuje výrobu elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu. Jen v letech 2011 až 2014 činily náklady na jejich podporu téměř 157 miliard korun, uvedl NKÚ. "Z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 procent zelené elektřiny," uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková.

Celkové náklady pro stát budou podle ní ještě vyšší, protože provozovatelé "zelených" elektráren mají právo na úlevu na daních. Jaké výše tato daňová podpora dosahuje, není jasné, protože ji ministerstvo průmyslu nesleduje, dodal NKÚ. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v ČR činil předloni 11,22 procenta, cílem pro rok 2020 je podle evropské směrnice 13 procent.

Se závěry úřadu nesouhlasí fotovoltaické asociace. Aliance pro energetickou soběstačnost společně s Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací upozorňuje například na to, že mezi roky 2011 až 2014 nebylo provozovatelům solárních elektráren kvůli zavedení takzvané solární daně vyplaceno okolo 20 miliard Kč. Podle asociací NKÚ tuto skutečnost ve svých propočtech nijak nezohledňuje. Uvedly, že daň navíc bude platit po celou dobu podpory a logicky tak bude mít dopad na objem vyplácené částky i do budoucna. S daty NKÚ naopak souhlasí ministerstvo průmyslu. "Nerozporujeme je," řekl ČTK Igor Walter z tiskového oddělení ministerstva.

Podle NKÚ představoval zlomové období začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět sluneční elektrárny za starých, tedy výhodnějších podmínek, vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. "Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než 23krát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby. Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let," uvedl NKÚ. V letech 2009 až 2012 se podle úřadu rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR "vymknul jakýmkoli střednědobým konceptům a prognózám". "Tento stav vzniknul jako důsledek nesprávně nastaveného systému podpory," dodal úřad.

Z tiskové zprávy NKÚ vyplývá, že mezi lety 2009 až 2012 vzrostla výroba elektřiny ze slunečního záření v Německu o 300 procent, na Slovensku o 424 procent, v Rakousku o 588 procent a v České republice o 2320 procent.

NKÚ také kritizuje například ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo zemědělství, MPO prý ve sledovaných letech investiční podpory neposkytovalo účelně. "I v době usměrňování nárůstu fotovoltaiky byly z některých programů tyto zdroje investičně podporovány. Ve významné části investičně dotovaných bioplynových stanic v resortu ministerstva zemědělství není energie zdroje efektivně využita - nezhodnocuje se produkované teplo," uvedl NKÚ.

V roce 2013 vstoupil v účinnost nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. "Přestože ho ČR měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. Evropská komise mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto komise nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU. Jen v roce 2014 může tato kompenzace dosáhnout až 2,5 miliardy korun," uvedl úřad.

NKÚ píše, že fotovoltaika by měla podle aktualizované státní energetické koncepce ve výrobě elektřiny tvořit zhruba 30 procent elektřiny vytvořené z obnovitelných zdrojů. Následují biomasa a bioplyn. V roce 2009 byl podíl slunečních elektráren na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů 1,9 procenta, v roce 2012 již 26,6 procenta, uvedl NKÚ. Mezi lety 2015 a 2040 se má hrubý objem výroby elektřiny ve fotovoltaických zdrojích zvýšit oproti současnosti na dva a půl násobek. Aktualizovaná energetická koncepce ovšem podle NKÚ počítá s takovým vývojem jen tehdy, pokud fotovoltaika dosáhne plné konkurenceschopnosti, a nebude tedy potřebovat provozní podporu s účastí spotřebitelů.