Moderní využití energie ze dřeva
V rámci veletrhů TECHAGRO a BIOMASA konaných na přelomu března a dubna 2014 se uskutečnily série přednášek, jejichž společným jmenovatelem bylo moderní a efektivní využití energie ze dřeva. Mezi ostatními tématy dominovala dvě nejvíce probíraná – dřevní štěpka a dřevěné pelety
Jedná se o efektivní využití přirozeně vznikajících odpadů a zbytků při těžbě dřeva (štěpka) a posléze při zpracování na pilách (pelety). Dřevo je vůbec prvním materiálem, který člověk začal používat a i dnes zůstává nejvyužívanější. Statisticky dnes využívá na celé planetě každý člověk asi 1 kg dřeva denně.
Vývoj objemů dodávek a ceny dřeva
Vývoj dodávek dominantního jehličnatého dřeva v České republice se během let měnil. Zatímco použití dřeva jako paliva je z dlouhodobého pohledu stabilní, využití kulatiny klesá na úkor uplatnění dřeva jako vlákninového sortimentu. Zaměříme-li se na oblast palivového dřeva, jeho využití stoupá od roku 2006 na hodnoty podobné využívání dřeva jako paliva v 60. letech minulého století.
Jaký je rozdíl mezi produkcí jehličnatého a listnatého řeziva ukazuje následující graf. Z něho je patrné navyšování výroby řeziva k hranici 4,5 mil. m3 s tím, že v posledních letech (graf neobsahuje) se kvůli hospodářskému útlumu výroba řeziva opět snižuje.
Ceny dřeva využívaného jako palivo stabilně rostou. Mezi lety 1990 a 1992 byl nárůst cen skokový, v dalších letech nárůst cen de-facto kopíroval inflaci.
Orientační ocenění sortimentů a produktů ze dřeva dostupných na trhu poskytuje následující tabulka. Logicky zde nejlevněji vychází surové neupravené dříví v různých sortimentech, které je následováno ušlechtilými dřevěnými palivy ve formě pelet. Zde se jedná o zimní cenu certifikovaných pelet třídy A1, která je vyšší nežli cena letní. K této cenové relaci je možno ještě doplnit dřevěné brikety. Poslední skupinu tvoří dřevěné výrobky určené pro stavebnictví.
Rozhodujícím kritériem zůstává jakost dříví, ta určuje použitelnost pro určitou skupinu paliv nebo výrobků. Přitom zde platí, že každý sortiment může být nahrazen sortimentem vyšší jakosti, obousměrná zaměnitelnost je spíše výjimečná. Zaměnitelnost sortimentů dříví pro výrobu určitého typu produktu fakticky nastává jen při společenské intervenci ve prospěch určitého způsobu využití. Mimo jiné si pod tímto konstatováním můžeme představit různé dotační pobídky nebo legislativní nařízení.
Situace s dřevní štěpkou v ČR
Jaký je současný stav využívání dřevní štěpky v ČR? Každý rok se u nás vyprodukuje téměř 1 900 000 tun lesní (energetické) štěpky. Přitom je ročně spáleno cca 1 800 000 tun dřevní biomasy vč. cca 220 000 tun odpadu z papírenského průmyslu. Znamená to tedy, že zůstává nevyužito 200–300 tis. tun těžebních zbytků.
Výraznější poptávka po lesní biomase (těžebních zbytcích) byla zaznamenána od roku 2009, přitom od r. 2005 se trh postupně stabilizoval a začal fungovat. Historicky se těžební zbytky likvidovaly na pasece snášením klestu na hromady nebo i pálením. Cena těžební zbytků v čase pochopitelně rostla, za záporných hodnot (za odstranění klestu se platilo) až po dnešní stav směřující k profitu vlastníků lesů.
| rok | popis obchodního vztahu | cena klestu (z pohledu vlastníka lesa) |
|---|---|---|
| do r. 2007 | vlastník lesa platí zpracovateli štěpky za úklid klestu | −40 až −50 Kč |
| 2007 až 2009 | zpracovatel štěpky uklízí klest zdarma, hmota zdarma | 0 Kč |
| 2010 až 2011 | úklid klestu zdarma samozřejmostí, za hmotu se platí | 10 Kč |
| 2011 až 2012 | velká poptávka po klestu, výběrová řízení a aukce na klest u LČR, cena hmoty na maximu | 30 až 40 Kč |
| 2013 až 2014 | snížení státní podpory zastavuje růst cen klestu, současně rostou nároky vlastníků lesa na kvalitu úklidu, aukce "dříví na stojato" u LČR zavádějí prodej "dříví s klestem", krátké termíny zapříčiňují zhoršení kvality štěpky | 10 až 20 Kč |
Z dřívějšího odpadu se stala dobře obchodovatelná komodita, určená především jako palivo pro teplárny. Pro vlastníky lesů se celkově převrátila ekonomika zákonné povinnosti likvidace klestu – z původního nákladu 70 Kč/m3 se stal výnos 30 Kč/m3. Tím došlo k rozvoji celého odvětví – firmy zpracovávající lesní biomasu na energetickou štěpku se investičně vybavily a také firmy spalující energetickou štěpku z lesní biomasy se začaly investičně přizpůsobovat.
Od 1. 1. 2013 došlo k podstatnému snížení podpory spoluspalování biomasy s uhlím ze strany Energetického regulačního úřadu a odběratelé (teplárny) až v průběhu roku 2013 zjistili, jak se snížení podpory konkrétně promítne do nákupu paliva. A následovala řada jednání s dodavateli energetické štěpky s cílem omezit dodávky a současně snížit cenu.
A aktuální stav? Jedno ji jisté: Odpad se stal komoditou. A v některých případech dotace narušily dosavadní cenovou vyváženost mezi technologickým a energetickým použitím dřeva. Nicméně energetické využívání dřeva nepřináší ohrožení lesů, spíše naopak. Zpracování těžebních odpadů zlepšuje čistotu lesa a tržby za dosud obchodně nerealizovatelné sortimenty (nízké kvality) výrazně zlepšují hospodářskou situaci vlastníků lesů.
Situace s dřevěnými peletami v ČR
Na odlišné straně zpracovatelského řetězce vzniká jiný druh „odpadu“ – piliny z dřevozpracujícího průmyslu. Ty jsou vhodnou surovinou pro výrobu dřevních pelet. Již na pile se rozhodne, v jaké jakostní třídě se budou pelety vyrábět. Odkorněná pilina je určena pro výrobu nejvyšší jakosti A1, neodkorněná pilina pro jakost A2, popř. B.
Potenciál pro výrobu dřevních pelet v ČR lze odvodit od současné těžby dříví. Ročně se u nás vytěží okolo 15 mil. m3 dřeva bez kůry, z toho export je okolo 5 mil. m3, roční přírůst je okolo 20 mil. m3. Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste, roční navýšení plochy je cca o 2 tis. ha. Samotná výtěžnost u řeziva je cca 50–60 %, zbytek tvoří štěpka, piliny a kůra. Pokud je pilina peletována, roční produkce při pořezu 1 mil. m3 vystačí na cca 80 000 tun pelet. Na velkých produktivních pilách lze tedy při současném objemu pořezu vyrábět asi 500 000 tun dřevěných pelet ročně.
Současná cena certifikovaných pelet vysoké jakosti ENplus ve třídě A1 je okolo 200 eur/t, snížená kvalita A2 (s kůrou) se pohybuje okolo 160 eur/t. Ceny zahrnují dopravu a jsou bez DPH. Pro větší kotelny trvá možnost dovážet pelety kvality A2 z východu, 90 % u nás vyrobených kvalitních ENplus A1 pelet jde na vývoz na západní trhy.
Pro středně velké instalace (školství, municipalita, bytové domy) lze s peletami dosáhnout cenové úspory v palivu na 1 GJ přes 50 % oproti LTO, LPG či elektřině (ve větších objemech, pelety 270 Kč/GJ vs. LTO 600 Kč/GJ). Tyto instalace tvoří plnohodnotné automatické kotelny s dozorem s cisternovým závozem pelet. Cisternové dodávky při objemu 20-30 t ročně jsou levné a efektivní. Navíc kotelny na biomasu nad 200 kW mohou čerpat provozní podporu ve výši 50 Kč/GJ.
Letos již vzniklo nebo pravděpodobně vznikne 6 nových peletáren, které zvýší kapacitu české výroby pelet asi o 120 tis. tun dřevěných pelet ročně. Tyto peletárny jsou plánovány pro výrobu pelet kvality A1 s certifikáty ENplus. Ročně se u nás nainstaluje okolo 2000 automatických kotlů na pelety, tyto kotle jsou také podporovány kotlíkovými dotacemi a Novou zelenou úsporám.
Zdroje:
- Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. – Průmyslové zpracování nebo energetické využití dříví, Techagro 2014
- Ing. Petr Brodský, Roman Šantora – Výroba a uplatnění energetické štěpky v současných podmínkách České republiky, Techagro 2014
- Prof. Ing. Radomír Ulrich, CSc. – Komplexní zpracování těžebních zbytků, Techagro 2014
- Marek Řebíček, Kotelny na dřevěné pelety 200 kW – 1 MW, Techagro 2014
- Ing. Vladimír Stupavský, Popis trhu s peletami a automatickými kotli v ČR a ve světě, Techagro 2014
Článek hodnotí téma moderních a efektivních způsobů využití energie ze dřeva, které bylo široce diskutováno v rámci odborných přednášek veletrhu TECHAGRO a BIOMASA 2014. Ing. Vladimír Stupavský velmi dobře v průřezu nastiňuje vývoj využití dřevní hmoty z lesního hospodářství v kontextu uplatnění lesních těžebních zbytků, respektive pilin z dřevozpracujícího průmyslu, v energetickém sektoru v ČR.
Ve svém článku se věnuje vývoji produkci různých dřevařských sortimentů s ohledem na měnící se poptávku uplatnění biomasy v energetickém sektoru. Zde bych vyzdvihla zejména prezentaci tématu v dlouhodobém kontextu, kde je nastíněn vývoj dodávek a ocenění dřeva na trhu v časových řadách už od 50. let minulého století. Vedle toho článek uvádí pro čtenáře zejména přínosný velmi aktuální vývoj a konkrétní cenové bilance trhu s dřevní štěpkou a peletami v ČR.
This article assesses the subject of modern and efficient ways of using energy from wood that has been widely discussed within the scientific lectures on fair TECHAGRO and BIOMASS 2014. The author outlines the development of the cross-section of the use of wood fuels from forest management in the context of the application of forest logging residues, or sawdust from wood processing industry in the energy sector in the Czech Republic.
