V Durbanu se bude jednat o osudu Kjótského protokolu

Zástupci prakticky všech států světa budou od pondělí 28. listopadu na klimatickém summitu OSN v jihoafrickém Durbanu jednat zejména o třech nejdůležitějších tématech: o dalším snižování emisí v průmyslových zemích (prodloužení Kjótského protokolu); o přijetí nové globální dohody zahrnující všechny významné znečišťovatele a o zdrojích financí na pomoc rozvojovým zemím s již nevyhnutelnými dopady změny podnebí. Pokud se státy dohodnou a sníží svoji závislost na fosilních palivech, vznikne stabilní prostředí pro rozvoj moderních odvětví. Šetrné technologie, čistá energie nebo třeba recyklace odpadů dají potřebný impuls stagnující ekonomice.

Letošní konference je klíčová zejména kvůli budoucnosti Kjótského protokolu. Platnost závazků vyspělých zemí ke snižování emisí totiž vyprší už na konci příštího roku a mezinárodní klimatická politika se tak brzy může ocitnout v právním vakuu. Aby k tomu nedošlo, je třeba odsouhlasit pokračování Kjótského protokolu. Evropská unie to podporuje, ale zároveň vyzývá ostatní státy, aby více snížily emise.

Kjótský protokol by pak měla co nejdříve nahradit nová globální dohoda s právně závaznými emisními cíli pro všechny významné znečišťovatele, včetně Spojených států, Indie a Číny.

Pro rozvojové země je hlavním tématem summitu zajištění financí na adaptační opatření, které jim průmyslové státy slíbily poskytnout. V současné ekonomické situaci bude zásadní identifikace zdrojů, z nichž by měly pocházet peníze pro země, které změnu klimatu nezpůsobují, ale jsou nejvíce postiženy jejími důsledky. Zejména rozvojovým zemím podle posledních vědeckých výzkumů hrozí rizika častějších extrémních výkyvů počasí.

Durbanská konference je již sedmnáctým celosvětovým summitem od přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v roce 1992 v Rio de Janeiro. Konferenci povede jihoafrická ministryně zahraničí Maite Nkoana-Mashabane s podporou sekretariátu Úmluvy a její generální tajemnicí Christianou Figueres.

CITACE

„Nesmíme si nechat ujít příležitost, kterou v době ekonomické recese znamenají čistá a inovativní řešení. Politici by na summitu v Durbanu měli podpořit tuto perspektivní cestu a dohodnout se na dalším kole Kjótského protokolu.“ řekla Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku.

Jan Doležal z organizace Glopolis dodal:„Hrozí, že se nepodaří včas dohodnout závazky vyspělých zemí pro druhé období Kjótského protokolu, či vyjasnit pravidla spravování a fungování takzvaného Zeleného klimatického fondu určeného na financování adaptačních a mitigačních opatření v chudých zemích. Naději přitom skýtají zejména ty země, rozvinuté i rozvojové, které dlouhodobě podporují ambiciózní opatření na ochranu klimatu a jsou ochotné spolu hovořit. Podceňovat nelze ani sílu africké občanské společnosti, která durbanský summit jistě významně ovlivní.“

Barbora Hanžlová
koordinátorka Klimatické koalice
c/o Centrum pro dopravu a energetiku