Senát umožnil zdanění tržeb za energii ze solárních elektráren

Senát umožnil zdanění tržeb za energii z fotovoltaických elektráren v podobě schválené sněmovnou. Senátoři se po čtyřhodinové debatě nedokázali shodnout na žádných úpravách novely o podpoře obnovitelných zdrojů energie, která tak poputuje k prezidentovi jako přijatá. Václav Klaus už ohlásil, že novelu nebude vetovat.

Zdanění, kvůli kterému investoři do solárních elektráren hrozí žalobami přinejmenším k Ústavnímu soudu, má podle vlády zabránit masivnímu zdražení elektřiny v příštím roce. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) senátorům řekl, že ceny elektřiny pro domácnosti by se měla zvýšit pro příští rok maximálně o 4,6 procenta, pro průmyslové podniky o 5,2 procenta. Je to podle ministra celkem o 11,7 miliardy korun méně, než kolik by domácnosti a firmy zaplatily bez schválení novely.

Právě tuto sumu má novela umožnit vládě získat k tomu, aby mohla uhradit příspěvky na podporu obnovitelných zdrojů, zvýšené kvůli boomu solárních elektráren. "Na navrženém řešení budou muset participovat jak samotní spotřebitelé elektřiny, tak vlastníci fotovoltaických elektráren, stejně jako držitelé emisních povolenek a státní rozpočet," uvedl Kocourek.

Elektřina ze slunečních elektráren, uvedených do provozu letos a loni, bude podle schválené novely po dobu tří let podléhat dani 26 procent. Daň se nebude vztahovat na solární elektrárny na střechách a budovách s nejvyšším instalovaným výkonem 30 kilowatt. Podle ministra stát tímto zdaněním získá 4,2 miliardy korun ročně. Bezplatné emisní povolenky budou po příští dva roky zdaněny 32 procenty, což přinese 4,8 miliardy korun, a dalších 1,7 miliardy korun mají vynést zvýšené poplatky za zábor zemědělské půdy pro solární a větrné elektrárny. Zbývající miliardu má stát najít v běžných výdajích státního rozpočtu.

Senátor Jiří Bis (ČSSD) navrhoval zrušit jak zdanění fotovoltaiky, tak emisních povolenek. Argumentoval mimo jiné tím hrozícími arbitrážemi ze strany solárních investorů. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ale uvedl, že horní komora musí mít na mysli vyšší společenský zájem, kterým je zabránit vyššímu zatížení českých obyvatel. Zrušit zdanění by podle Kocourka znamenalo zvýšení deficitu rozpočtu o devět miliard korun. Jen odklad problému by podle ministra znamenala varianta podporovaná prezidentem, aby zdanění platilo pouze pro příští rok.

Neúspěšně to dnes navrhoval senátor KDU-ČSL Jiří Čunek. Chtěl rovněž výslovně uzákonit, aby se zdanění emisních povolenek nevztahovalo na provozovatele tepláren, které zároveň vyrábějí elektřinu. Podle Kocourka by to bylo nadbytečné. Čunek také po vládě chtěl zavedení daně za energii z jaderných elektráren podle německého vzoru, jejímž plátcem by byl pouze ČEZ.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu funguje nyní v tuzemsku 11.331 slunečních elektráren. Úřad podle Kocourka odhaduje, že do konce roku celkový instalovaný výkon solárních zdrojů přesáhne 1800 megawattů. Prudký růst solárních elektráren v ČR souvisí s vysokou státní podporou, která do tohoto oboru nalákala řadu nových investorů.