Exministr Tošovský: Stát se bez prolomení limitů uhlí neobejde

Bez prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí se stát v příštích letech podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského neobejde. Na dodávkách uhlí jsou české teplárny příliš závislé, uvedl Tošovský na dnešním setkání Euro Business Brunch. Podle ředitele odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu a obchodu Romana Portužáka musí teplárny přejít na vícepalivové systémy.

Tošovský, který je nyní generálním ředitelem provozovatele přenosové sítě ČEPS, se jako ministr v minulé vládě Jana Fischera zastával prolomení limitů a prosazoval tento bod také v aktualizované státní energetické koncepci. Současná vláda ale prolomení limitů odmítá.

Zástupci tepláren tvrdí, že neprolomení limitů přinese likvidaci teplárenské soustavy a teplo výrazně podraží, protože se bude muset vyrábět z jiných zdrojů. Řadě tepláren končí v příštích čtyřech až pěti letech smlouvy s uhelnými firmami na dodávky hnědého uhlí. Podle zástupců tepláren nelze uhlí plně nahradit jinými zdroji jako například plynem či biomasou.

"Nechceme likvidovat české teplárenství," řekl Portužák. "Teplárny musí přejít na vícepalivové systémy. Bude pak záležet na nich, jak namixují své zdroje s ohledem na limity, ceny paliv a spotřebu," dodal. Spotřeba tepla v ČR bude podle Portužáka v budoucnu klesat kvůli zateplování domů a dalším opatřením na snižování energetické náročnosti.

Tošovský upozornil, že na teplárnách je v Česku závislých kolem tří milionů lidí. "Většina z nich žije v panelových domech a všechny tyto domy nelze do pěti let zateplit," uvedl. Státní energetická koncepce by podle něj měla zastávat prolomení limitů. "Jestli má být energetická koncepce funkční, musí být dlouhodobá a nepolitická, v energetice se investuje nejméně na 40 let," dodal.

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly přijaty v roce 1991. Rozdělily uhelná ložiska na oblasti, kam těžaři v budoucnu smějí a kam ne, především kvůli ekologickým dopadům a možnému bourání obcí. Kdyby limity padly, těžební oblast by se mimo jiné posunula pár set metrů od Litvínova a obce Horní Jiřetín a Černice by srovnala by se zemí. Bez jejich likvidace by důl ČSA zřejmě přestal těžit v roce 2021, nový revír by mu prodloužil životnost o dalších 47 let.