Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Teorie
Archiv článků od 6.12.2002 do 5.12.2005

zadejte vlastní článek

zpět na aktuální články

5.12.2005
Ing. Ladislav Tintěra

Úvodním dílem startujeme sérii článků na téma kogenerační technologie, využití zvláštních plynů a dimenzování kogenerace. Tématům budeme věnovat několik článků během zimních měsíců. Jak je to s historií kogenerace, proč nastal její boom právě v posledních desetiletích, jakou má oporu v legislativě? Nejen na tyto otázky však naleznete odpovědi již dnes.

22.8.2005
Ing. Marek Holba, Ph.D.,Yang Yang, Sang Chul Bae, Oceánografický institut Imari, Japonsko

Postupně docházející zásoby fosilních paliv by bez nalezení efektivního zástupného zdroje energie mohly vyvolat energetickou krizi. Vodík by se měl po vyčerpání těchto tradičních surovin stát plnohodnotnou a ekologickou náhradou.

11.7.2005
Ing. Marek Holba, Ph.D.,Ayuko Kitajou, Kazuharu Yoshizuka, Oceánografický institut Imari, Japonsko

Oceány pokrývají dvě třetiny naší planety a skýtají v sobě obrovské množství energie a energeticky významných prvků. Jedním z nich je lithium, po kterém roste v současné době na světových trzích poptávka téměř exponenciálně. Je to způsobeno jeho využitím v moderních trendech průmyslu.

27.6.2005
Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo ovlivňuje její celkovou ekonomickou návratnost. Závěrečný díl pojednává o hydraulice solárního kolektoru, potrubí, výměníku tepla a vlastních oběhových čerpadel, jejichž účinnost je velmi nízká a je výzvou pro výrobce čerpadel do budoucna.

20.6.2005
Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Že spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo závisí na tlakových ztrátách vzniklých v potrubí, je známá věc. Její neúměrně vysoká spotřeba může ale ovlivnit celkovou ekonomickou návratnost soustavy. Autor se v první části článku zamýšlí nad návrhem průtoku teplonosné látky a výpočtem tlakových ztrát potrubí v solárních soustavách.

9.6.2005
Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Pro stanovení účinnosti plochého solárního kolektoru nejsou v žádné naší literatuře ucelené analytické a experimentální vztahy. Poslední část seriálu tří článků, ve kterých autor uvedl stručný rozbor a definice základních vztahů k této problematice, je zaměřena na experimentální stanovení účinnosti.

6.6.2005
Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Pro stanovení účinnosti plochého solárního kolektoru nejsou v žádné naší literatuře ucelené analytické a experimentální vztahy. Seriál tří článků uvádí stručný rozbor a definuje základní vztahy k této problematice. Druhý díl je zaměřen na vnitřní energetickou bilanci absorbéru.

23.5.2005
Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Pro stanovení účinnosti plochého solárního kolektoru nejsou v žádné naší literatuře ucelené analytické a experimentální vztahy. Seriál tří článků uvádí stručný rozbor a definuje základní vztahy k problematice analytického stanovení účinnosti plochých kolektorů a vnější energetické bilance absorbéru.

4.4.2005
Ing. Luděk Klazar

Teorie a metodika výpočtu topného faktoru tepelného čerpadla. Stanovení reálného topného faktoru tepelných čerpadel a vytápěcích systémů.

29.3.2005
Ing. Luděk Klazar

Teorie a metodika výpočtu topného faktoru tepelného čerpadla. Topný faktor jako ukazatel energetického efektu a jeho vliv na bilanci vytápěcí soustavy.

17.1.2005
Ing. Jaroslav Peterka, CSc.

Rychlejšímu rozšíření využívání obnovitelných energií brání několik překážek. Kromě těch "ekonomických nevýhod" záměrně vytvořených zájmovými skupinami dodavatelů a distributorů neobnovitelných energií je jedna závažná. Tou je nestabilita dodávek tepla pro vytápění a přípravu TUV. Kombinace obnovitelných energií se zemním plynem je jedním z možných řešení.

3.6.2004
doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Ing. Bořivoj Šourek, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Měření solárních kolektorů a systémů lze provádět jako laboratorní za jasně definovaných a opakovatelných okrajových podmínek nebo jako provozní měření, většinou probíhající na celém systému během určitého období. Měřením se zjišťuje tepelná účinnost, časová konstanta (vliv tepelné kapacity kolektoru) a modifikátor úhlu dopadu (vliv úhlu dopadu slunečního záření).

27.4.2004
Josip Kleczek, Astronomický ústav AV ČR

Originální vysvětlení fyzikálního principu vzniku slunečního záření a možností jeho využití zpracoval autor, který je skutečnou osobností v oboru. Jeho ohromnou předností je, že odborný text je pro čtenáře poutavým vyprávěním.

15.4.2004
prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc., prof. Ing. Jaroslav Kaminský, CSc., Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Podíl energie z biomasy je z celkového množství energie vyrobené v naší republice z obnovitelných zdrojů rozhodně nejvýznamnější a i v budoucnu bude narůstat. V druhém, závěrečném dílu netradičně zpracovaného materiálu se autoři věnují porovnání technologií na výrobu elektřiny z biomasy a komentují současný systém podpory výroby "zelené" elektřiny v ČR.

8.4.2004
prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc., prof. Ing. Jaroslav Kaminský, CSc., Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

V roce 1999 zveřejnili autoři v časopisu Energie poměrně rozsáhlý článek, v němž upozorňovali na základě zahraničních zkušeností na nereálnost očekávaných příspěvků obnovitelných zdrojů do struktury spotřeby energie v České republice. Po pěti letech je možné se k této problematice kvalifikovaně vrátit s poznatky z prostředí české energetiky.

14.11.2003
Lenka Ševčíková, Sylva Klímová, Danuše Čuprová, VUT BRNO, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství

Aktivní využívání energie Slunce pomocí termických solárních kolektorů nebo fotovoltaických panelů je technika široce popsaná a průmyslově nabízená. Její pasivní využívání a ochrana proti nežádoucím tepelným ziskům v letním období je naopak pro řadu architeků a projektantů budov "země neznámá".

11.7.2003
Ing. Jaroslav Peterka, CSc.

Vzletný název článku může leckterého čtenáře odradit, protože takováto práce představuje neskutečné množství průzkumů a měření. Přesto se podařilo zvolit metodu, která nám umožnila (přiznáváme, že s určitým zjednodušením) přiblížit se k výše uvedenému cíli s dostatečnou přesností. Akce se uskutečnila před 3 lety v jedné české obci a pro větší vypovídací schopnost bilance by bylo jistě zajímavé opakovat podobný průzkum v několika dalších obcích.

10.1.2003
J. Kleczek, Astronomický ústav AV ČR Ondřejov

Slunce uvolňuje energii ve svém nitru - stejně jako ostatní hvězdy. Za teplot mnoha milionů stupňů jaderná síla uvolňuje klidovou energii hmoty tak, že přeměňuje vodík v helium. Každou sekundu se v nitru Slunce přemění 560 milionů tun vodíku v hélium a při této přeměně se 4 miliony tun změní v energii.

6.12.2002
Ing. Igor Šmída

Na téma TEPELNÉ ČERPADLO již bylo napsána celá řada odborných článků. Jen málo z nich ale podrobně rozebírá vzájemný vztah zdroje (tepelného čerpadlo) a otopné soustavy. Dnešní článek k těmto výjimkám rozhodně patří. Druhou část článku budeme publikovat na TZB-info za týden.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama