Ekonomická návratnost investice do fotovoltaické elektrárny k pokrytí vlastní spotřeby podniku (2. část)
V prvním dílu seriálu o podpoře fotovoltaických elektráren jsme se detailně seznámili s dotačním programem, určeným pro podnikatelské subjekty. V tomto pokračování se podíváme na to, jak je to s ekonomickou návratností takových projektů.
© Fotolia.com
Návratnost investice do fotovoltaické elektrárny zásadně ovlivňují 2 veličiny – cena elektrické energie, kterou díky dané elektrárně není potřeba nakoupit ze sítě, a investiční náklady na fotovoltaickou elektrárnu. Řekněme si něco k těmto dvěma veličinám.
Cena elektrické energie
Čím dražší elektřinu podnik nakupuje, tím rychleji se mu investice do fotovoltaiky vrátí. Pro potřebu výpočtu návratnosti investice bychom však neměli brát v potaz pouze cenu elektrické energie, kterou dnes najdeme na faktuře, ale ideálně bychom měli do ceny pro výpočet návratnosti zahrnout i její očekávaný budoucí vývoj. Životnost fotovoltaické elektrárny můžeme počítat na 20 až 30 let, o čemž svědčí i záruky poskytované jejich výrobci. U moderních monokrystalických panelů je nyní standardem 15 let záruky na mechanické části a 25 let záruka na to, že výkon panelu neklesne pod 80 % jeho jmenovité hodnoty. Již v tomto roce by se však měly objevit vysoce účinné monokrystalické panely se zárukou 25 let na mechanické části, 25 let na udržení alespoň 92 % jmenovitého výkonu a 35 let na udržení alespoň 80 % jmenovitého výkonu. Dlouhou životnost fotovoltaické elektrárny bychom měli promítnout i do úvah o nastavení referenční ceny elektrické energie, na základě které budeme počítat návratnost investice.
Cena elektrické energie na pražské energetické burze od roku 2012 do roku 2016 stabilně klesala z úrovní okolo 50 €/MWh až k úrovni těsně nad 20 €/MWh. V roce 2016 se však začal postupný nárůst její ceny, který trvá doposud, kdy se cena obchoduje okolo úrovně 38 €/MWh. Vývoj ceny elektrické energie naznačuje, že jsme v roce 2016 dosáhli dna a dostali jsme se do období jejího postupného nárůstu. Při úvahách o návratnosti investice do fotovoltaického systému je potřeba tento fakt brát v potaz. V současné době platí společnosti za elektřinu komoditní cenu nejčastěji v rozmezí od 1 000 Kč/MWh do 1 500 Kč/MWh podle velikosti odběru, přičemž cena pod 1 000 Kč/MWh je už spíše výjimkou.
Důležitou roli hraje, jak má podnik konstruovanou smlouvu s distributorem. Větší odběratelé napojení na hladině vysokého napětí platí pravidelnou měsíční platbu za rezervaci kapacity sítě. Smluvenou kapacitu nesmí překročit, jinak platí penále. Vedle platby za rezervovanou kapacitu platí za spotřebovanou elektrickou energii její komoditní cenu. Pořízením fotovoltaické elektrárny šetří podnik náklad za neodebranou elektřinu a v mnoha případech si může snížit i rezervovanou kapacitu, nebo díky fotovoltaickému zdroji může ušetřit platby za penále z překročení rezervované kapacity. Tento benefit je možné posílit vhodnou orientací fotovoltaických panelů nebo pořízením bateriového systému. Z těchto důvodů, při počítání návratnosti investice, můžeme vycházet z ceny uspořené elektrické energie v rozmezí 1 300 Kč/MWh až 2 000 Kč/MWh v závislosti na konkrétních podmínkách.
Pokud je podnik maloodběratelem elektrické energie, kterou odebírá z hladiny nízkého napětí, neplatí poplatek za rezervovanou kapacitu, ale s každou spotřebovanou kWh elektrické energie platí i poplatek za distribuci, který tvoří přibližně polovinu z celkové ceny. Takový podnik produkcí vlastní elektrické energie šetří jak náklad za elektřinu jako komoditu, tak náklad za distribuci. U těchto žadatelů vychází návratnost investice do fotovoltaické elektrárny lépe. Cena uspořené elektrické energie se v tomto případě pohybuje často i nad hladinou 3 000 Kč/MWh.
Investiční náklady na fotovoltaickou elektrárnu
Cena fotovoltaické elektrárny se skládá z ceny panelů, střídačů, střešní konstrukce, instalačního materiálu a nákladů na její instalaci. Cena panelů a střídačů závisí na technologii, kterou zvolíme. Rozdíl mezi cenou průměrné technologie a špičkové se nejčastěji pohybuje v rozmezí 10 až 15 % v přepočtu na jednotku výkonu. Přesto se může investice do lepších technologií vyplatit. Nejmodernější technologie panelů a střídačů nabízí vedle vysoké účinnosti i pomalejší pokles výkonu v čase, způsobený degradací panelů. Účinných panelů je na daný výkon potřeba menší množství, což je výhodou u projektů, kde je nedostatek místa na střeše nebo je problém s její únosností. Moderní střídače zase umožňují online dohled do každého jednotlivého panelu zvlášť, takže majitel elektrárny má neustálou kontrolu nad jejich výkonem a dokáže rychle odhalit případný vadný panel, který by mu způsoboval pokles výkonu elektrárny a tím ekonomické ztráty. Tyto střídače také dokážou řídit výkon každého jednotlivého panelu a jeden vadný nebo zastíněný panel tak nesnižuje výkon všech ostatních, zapojených do stejného střídače, jak je tomu u starších technologií. Všechny tyto aspekty mají vliv na celkovou produkci elektrické energie a s tím spojenou návratnost.
Investiční náklady vyjádřené v nákladech na 1 kWp klesají s velikostí elektrárny, přičemž největší pokles ceny se odehrává v oblasti výkonů do cca 50 kWp, od tohoto výkonu až do úrovně 1 MWp je pokles již pozvolný. U těch největších instalací v řádech stovek kWp dnes při použití špičkových technologií můžeme počítat s cenou stavby na klíč okolo 28 až 30 tis. Kč/kWp, při použití levnějších technologií potom i 25 tis. Kč/kWp. U menších instalací s výkonem v řádu desítek kWp se investiční náklady u standardních technologií pohybují okolo hodnoty 30 tis. Kč/kWp, u špičkových i více nad hranicí 30 tis. Kč/kWp. Co se týče ceny bateriových systémů, tak ty můžeme nejčastěji pořídit za ceny v rozmezí 25 až 35 tis. Kč/kWh podle technologie použitých článků, jejich výkonu, kapacity a systému řízení.
Návratnost
Návratnost investice do fotovoltaického systému je vždy nutné počítat individuálně, jelikož závisí na mnoha faktorech. Vedle zmíněných – investiční náklady a cena elektrické energie – také velikost podniku a od toho odvislá výše získané dotace. Ve výpočtu návratnosti budeme vycházet z příkladů uvedených v předchozím článku, který je k nahlédnutí zde. Vypůjčíme si 1. příklad předchozího článku a ukážeme si krajní případy krátké a dlouhé návratnosti. Mezi nimi se potom budou pohybovat všechny ostatní příklady.
Příklad č. 1 – malý podnik, FVE o výkonu 1 000 kWp, vysoká cena elektrické energie na hladině VN
| Instalovaný výkon FVE: | 1 000 kWp |
| Předpokládaná roční produkce spotřebovaná podnikem: | 1 050 MWh |
| Investiční náklady (vysoce účinné technologie): | 28 000 000 Kč |
| Dotace (malý podnik – pro výpočet viz předchozí článek): | 14 955 390 Kč |
| Investiční náklady po odečtení dotace: | 13 044 610 Kč |
| Cena FVE systému po odečtení dotace (přepočet na kWp): | 13 045 Kč/kWp |
| Cena elektrické energie pro výpočet návratnosti: | 2 000 Kč/MWh |
| Roční úspora nákladů na elektrickou energii: | 2 100 000 Kč |
| Prostá doba návratnosti: | 6,21 let |
Malý podnik z 1. příkladu má nárok na vyšší investiční dotaci než střední nebo velký podnik, navíc pro něho má uspořená elektrická energie hodnotu 2 000 Kč/MWh v horizontu životnosti elektrárny. V souhře těchto příznivých faktorů vychází prostá doba návratnosti těsně nad 6 lety. Tato doba návratnosti může být ještě lepší, když budou použité standardní technologie s cenou 25 tis. Kč/kWp nebo když by podnik odebíral elektrickou energii z hladiny nízkého napětí za vyšší cenu, než se kterou zde kalkulujeme, jak to ukazuje následující příklad.
Příklad č. 2 – malý podnik, FVE o výkonu 150 kWp, odběr elektrické energie na hladině NN
| Instalovaný výkon FVE: | 150 kWp |
| Předpokládaná roční produkce spotřebovaná podnikem: | 157,5 MWh |
| Investiční náklady (vysoce účinné technologie): | 4 500 000 Kč |
| Dotace (malý podnik – pro výpočet viz předchozí článek): | 2 483 309 Kč |
| Investiční náklady po odečtení dotace: | 2 016 691 Kč |
| Cena FVE systému po odečtení dotace (přepočet na kWp): | 13 445 Kč/kWp |
| Cena elektrické energie pro výpočet návratnosti: | 3 000 Kč/MWh |
| Roční úspora nákladů na elektrickou energii: | 472 500 Kč |
| Prostá doba návratnosti: | 4,27 let |
V tomto příkladu všechny okolnosti hrají ve prospěch krátké doby návratnosti – žadatelem je malý podnik, který získá investiční dotaci ve výši 55,2 % z investičních nákladů (viz příklad č. 2 v předchozím článku) a spoří elektrickou energii, kterou nakupuje za 3 000 Kč/MWh včetně poplatku za distribuci. V podmínkách dotačního programu je uvedeno, že projekt s vyšším IRR než 15 % nebude dotačně podpořen. Tento údaj se však počítá z celkových investičních nákladů před odečtením dotace. Tato podmínka je v tomto případě splněna a takový projekt může o dotaci žádat.
Příklad č. 3 – velký podnik, FVE o výkonu 1 000 kWp, nízká cena elektrické energie na hladině VN
| Instalovaný výkon FVE: | 1 000 kWp |
| Předpokládaná roční produkce spotřebovaná podnikem: | 1 050 MWh |
| Investiční náklady (vysoce účinné technologie): | 28 000 000 Kč |
| Dotace (velký podnik – pro výpočet viz předchozí článek): | 11 216 543 Kč |
| Investiční náklady po odečtení dotace: | 16 783 457 Kč |
| Cena FVE systému po odečtení dotace (přepočet na kWp): | 16 783 Kč/kWp |
| Cena elektrické energie pro výpočet návratnosti: | 1 300 Kč/MWh |
| Roční úspora nákladů na elektrickou energii: | 1 365 000 Kč |
| Prostá doba návratnosti: | 12,30 let |
Jedná se o nejméně příznivý případ velkého podniku, který počítá s tím, že uspořená elektrická energie bude mít v průběhu životnosti FVE hodnotu pouze 1 300 Kč/MWh, a to včetně pozitivních dopadů na platby rezervované kapacity a případných penále za její překročení.
Standardně se můžeme ve většině projektů potkat s prostou dobou návratnosti v rozmezí 7 až 10 let.
Změna myšlení podnikatelů o energetice jejich podniků
Podnikatelé, kteří si v minulosti pořídili fotovoltaickou elektrárnu, často začnou přemýšlet o energetické stránce svého podnikání jinak. Začnou vnímat energetické toky ve firmě a více přemýšlí o tom, jak zvětšit procento pokrytí vlastní potřeby elektrické energie z fotovoltaické elektrárny. To v důsledku vede k tomu, že jsou opakovanými žadateli o dotace na rozšíření své stávající kapacity, zajímají se o to, kde mohou elektřinu uspořit, či jak ji akumulovat v době, kdy převažuje produkce nad spotřebou. Žadatelé o dotaci na elektromobil a nabíjecí stanici často byli ti podnikatelé, kteří již vlastní fotovoltaickou elektrárnu mají nebo si ji spolu s elektromobilem hodlají s pomocí dotačních prostředků pořídit. Pro mnohé se stává formou každodenní „zábavy“ sledovat aktuální produkci jejich fotovoltaického systému a informace o tom, kolik v daný den vyrobili elektrické energie. Věřme, že i tato postupná změna myšlení bude jedním z faktorů, který povede k brzkému přechodu na ekologicky šetrnou a udržitelnou formu výroby elektrické energie.
V posledním článku tohoto seriálu se zaměříme na problematiku energetických posudků, které se přikládají k žádosti o dotaci. Speciální pozornost budeme věnovat nejčastějším chybám, kterých se v posudcích žadatelé dopouštějí.
Autor je specialistou na Energetiku a udržitelný rozvoj ve společnosti RENARDS dotační, s.r.o.
In the first part of the series on the support of photovoltaic power plants, we got acquainted with the subsidy program for business entities. In this continuation we will look at the economic return of such projects.
